Stromy

Stromy

Slyšíš? Šumí... sdělují si svá tajemství,

své radosti...

Slyšíš? Otvírají své větve a zvou Tě dál,

navzdory tomu, že Tys pln starostí,

jsi jejich přítel či jejich pán?

Slyšíš? Oni zpívají...

Provoněly vzduch a rozdaly krásu.

Slyšíš? Oni Tě vítají,

berou mezi sebe,

navzdory Tvému hlasu.

Od kořenů po poslední lístek

vzbuzeni ze zimního spánku,

od kořenů po poslední lístek

nabiti energií a láskou...

Slyšíš? Jemné šumění jarího vánku,

jemné pohlazení jarní kráskou.

Oni nás chrání a dávají možnost žít,

oni nám slepě věří,

oni nás brání a my je chceme bít,

proč chápeme je jen stěží?

Slyšíš? Oni sténají...

bereme jim život

jako jejich svět,

vždyť oni tu byly dříve

máme je právo zabíjet?

Slyšíš? Vítr vane...

A v korunách stromů se rodí nový den,

nikdo už nečeká, co se stane,

samozřejmostí je pro nás tento sen.

Slyšíš? Pozornš poslouchej,

může to být naposled,

co slyšíš vítr vát,

může to být naposled,

co tenhle sen bude se Ti zdát.

Slyšíš? Slyšíš? ....

Svůj hlas tiším...

a od Tebe chci slyšet jen jediné...:

..."slyším"...