Jedná se o autorský scénář k filmu, doporučuji si ho celý kopírovat a představovat si při čtení jednotlivé obrazy

 

FLUidum MÉDium

 

LJ

 

 

(filmový scénář)

 

 

první podtitul:

 

Velké hutné příběhy už všichni známe,

proto už si musíme vyprávět ty Malé.

 

 

 

druhý podtitul:

 

Laškovně rozverná letní komedie

o mezilidsky technokratické komunikaci.

 

 

 

Autor: Jiří Šťastný, 30 let, Ústí nad Labem, scénář byl napsán k účasti do soutěže vyhlášenou Českou televizí v roce 2001

 

 

Scéna 1                        Úvodní celková montáž

Obraz1/1

 

Film začíná veselou dechovkou. Běží titulky filmu FLUidum MÉDium.

Montáž: v obraze je vidět krásná příroda Českomoravské vrchoviny. Časově je jaro, všude kvetou stromy, Venda jede po silnici okresního formátu se svým traktorem, vrací se z polních prací na základnu ZZN Lipnice nad Sázavou. Je pátek, Vašek se těší na, po dlouhé době, volný víkend. Vašek vjíždí do areálu ZZN. Jde do šatny, svléká se, myje se, chce se obléci se do civilu, je ve slipech,  do šatny vchází sekretářka a dcera předsedy ZZN Jaroslava(JA).

 

Obraz 2/1            Pánská šatna

V: Čau Jarčo, přišla ses podívat na pořádnýho chlapa?

JA: To určitě, takovejch už sem viděla!

V: Takže si mám sundat i slipy? Takovejch si určitě moc neviděla.

JA: Ááá, na pána leze jaro. Hormóny se začínaj bouřit v rozkroku, že jó!?

V: Ne Jaruško. Hormony se tlačej do mozku. Copak nevíš z těch tvejch chytrejch ženskejch časopisů, že nejvíc erotickej orgán je mozek!

JA: No jen se neboj, von se ten tvůj mozek za chvíli schladí. Přišla sem ti říct , že s tebou chce mluvit  můj táta.

 

Obraz 3/1

Montáž: Jaroslava práskne dveřma od pánské šatny. Oblečený Vašek jde do chodbou kancelářské budovy ZZN. Přichází před dveře s nápisem Předseda ZZN Lipnice  nad Sázavou Ing. Radek Měchura (RM). Vašek zaklepe na dveře, vchází dál.Obraz se zatmí. Titulek přes celý obraz: O dvacet sedm minut předtím

 

Obraz 4/1             Kancelář předsedy

JA: Tati, víš jak je to tady pro mýho Frantu sehnat práci?

RM: To já vim. Seš sice moje dcera a sekretářka, ale proboha, přece mi nebudeš radit, koho mám přijmout a koho ne!

JA: Ale tati, ty jako předseda našeho malýho zízíen můžeš úplně všechno, ne?!

RM: To nemůžu, co by tomu řekli lidi? Stejně nemám žádný volný místo.

JA: Tak někoho vyhodíš!

RM: Si se snad zbláznila, dyť si sama řekla, jak je tady pro každýho těžký sehnat práci!

JA: Pro každýho ne.

RM: Jak to myslíš?

JA: Vždycky se určitě najde nějakej důvod, proč někoho vyhodit.

RM: Nemám žádnej důvod nikoho vyhazovat!

JA: Ale máš. Třeba, že musíme zmenšovat náklady.

RM: To bych ale nemoh nikoho novýho přijmout.

JA: Tak co zkusit tu fintu: Kdo přišel poslední, odchází první?

RM: To vyjde nastejno. Nemoh bych stejně nikoho přijmout.

(chvíli pauza v hovoru, Jaroslava přemýšlí o další zámince)

RM: Muselo by to být něco jinýho a závažnýho. Už tě nic nenapadá, viď?

JA: Ale jo. Sexuální harašení. Víš, jak vo tom furt mluvěj v Americe.

RM: A koho by si prosim tě chtěla vodsuď za tohle vyhodit?

JA: Přece Vaška. Víš přeci, jaký má pořád blbý keci, jakej je kanec a samec.

 

Obraz 4/1            Léto u rybníka

Prostřih hovoru otce a dcery, Jarčina asociace na to, jak přišla v létě u rybníka lehnout si na deku ke svému vychrtlému Frantovi. Vedle nich na ručníku leží krásné svalnaté tělo Vendy.

 

 

Obraz 5/1            Kancelář předsedy

RM: No a co?

JA: Tak ho vyhodíš za to, že mě sexuálně obtěžuje!

RM: Dyť víš, že to nikdy nemyslí vážně.

JA: Vážně, nevážně. Dostane padáka za sexuální harašení na jeho majáku!

RM: Ty seš všeho schopná, viď. Víš, jak by ho to ranilo?

JA: To mě nezajímá! Ať ti podepíše výpověď! A když to nebude chtít mít v papírech, tak ať dá výpověď sám! Aspoň ušetříme na odstupnym.

 

Scéna 2

 

Obraz 1/2            Autobus ČSAD

Montáž: Venda v Lipnici nad Sázavou, kde sídlí ZZN, nastoupí do autobusu ČSAD, koupí si lístek, jde uličkou do zadní části autobusu, jde kolem velmi obézní slečny-selky ve vyžehlených montérkách. Slečna se na něho usměje, snaží se mu udělat místo vedle sebe, se mu dívá do očí a pak na sedadlo vedle sebe, kam by se Venda možná i vešel. Venda si jí prohlíží, její obrovské prsy. Pak jeho zrak spočine na malé kulaté placce připíchlé na montérkové bundě. Venda jde blíž a si přečte nápis: JSEM PANNA!!! Venda se na slečnu opět usměje a v duchu si vnitřním hlasem řekne: Věřim!!! Venda jde dál do zadní části busu, sedne si až na poslední řadu sedadel, pozoruje míjenou okolní rozkvetlou přírodu a začne uvažovat v duchu vnitřním hlasem o tom, jaké výhody má nezaměstnanost.

 

Divák slyší Vendův vnitřní hlas popisující myšlenky o výhodách nezaměstnanosti:

V:        To je bomba, mít zase prázdniny.

            Už žádný placený přesčasy.

            Budu si moct vždycky po obědě dát dvacet. Ne jenom v neděli.

Budu moct chodit do knihovny, do sauny, do posilovny kdy se mi zachce, ne jenom jednou za uherskej rok.

Nebo budu moct celej den čumět do bedny. Když teď máme tu kabelovku.

Budu mít čas najít si pořádnou práci v servisu. Sem přece ten nejlepší automechanik v okolí.

Najdu si správnou partu chlapů, ne jako ty vidláci a rádiovky v zízíen.

Taky budu mít čas najít si pořádnou holku z našeho městečka.

Už žádný šukbedny z vesnickýho diska, třeba jako je tamhleta panna s plackou!

 

Obraz 2/2

SMS: RANDY to PR: Spousta lidi propasne svou zivotni sanci, protoze maj na sobe monterky a moc hodne pripominaj praci!!!

 

Scéna 3                        Byt rodičů

 

Obraz 1/3             Kuchyň naštvaných rodičů Vendy

Táta (T): Je ti skoro třicet a …!!!

V: Je mi dvacet pět a co?

T: Je ti tolik a eště se neumíš o sebe postarat. To my s maminkou sme  už ve tvym věku …!!!

V: To už sem slyšel stokrát. Už sem ti nejmíň desetkrát řek, že za to nemůžu!!!

T: Takhle se nechat vyhodit z práce!?!

V: Už sem ti řek, že mě k tomu donutili!

Máma (M): Kdybys měl aspoň sehnanou jinou práci.

V: Neboj mami, já si nějakou najdu.

T: Prd si najdeš! Víš jaká je nezaměstnanost v tomhle zapadákově? Uvidíš! Kdo nemá známí, nemá práci!

V: Uvidíš, že se mi to povede!

T: A z čeho si budeš teď šetřit na byt? Dyť teď nebudeš mít žádný peníze. Víš, že si nám slíbil, že se do dvaceti šesti odstěhuješ do vlastního!

Vašek jen nad předchozí větou kroutí tiše hlavou.

M: Ale tati, dyť za to nemůže!

T: Ale může!!! (ticho,drama pauza, Venda a otec se dívají do očí)

T: Je ti dvacet pět. Nemáš byt. Seš bez práce. Co si vůbec do teďka v životě dokázal???

M: Táto, už toho nech!

V: Dokázal sem třeba to, že se sám sobě můžu podívat do očí!

            (Venda se přitom dívá do očí mamince)

 

Scéna 4                        Celková montáž

 

Pozn. aut: následují vtipné klipy-obrazové montáže ze všedního obyčejného upatlaného malého městečka Světlé nad Sázavou za doprovodu dechové hudby

 

Obraz 1/4

Vašek se dívá z okna bytu rodičů před činžovní dům, kde stojí dvě starší tlachající důchodkyně. Vendyho vnitřní hlas:To je paráda, tak takhle to tady vypadá v devět hodin ráno. Kamera klesne k nohám mluvících dam, kde se spolu páří jejich pejskové. Vendyho vnitřní hlas:Taky na ně leze jaro. 

Obraz 2/4

Venda přichází po chodníku k domu, u jehož vchodu stojí fronta lidí. Vendyho vnitřní hlas: Sem si myslel, že fronty byly jenom za komárů. Kamera klesne k nohám stojících lidí, jede po nich až k patě budovy, tam se zvedne záběrem po omítce až k nápisu: ÚP Úřad práce Světlá nad Sázavou. Vendyho vnitřní hlas: Ty vado, tolik lidí chce novou práci!

Obraz 3/4

Během zamračeného dne Venda jde kolem tržnice ve městečku. Uvidí Vietnamce, jak prodává sluneční brýle. Venda jde k jeho stánku s neochotou si něco koupit. Nejdříve si zkouší několik tmavých brýlí, pak si zkusí lenonky s růžovými skly. Venda řekne Vietnamci: Tyhle beru, to bude svět mnohem veselejší!

Obraz 4/4

Venda vchází do prvního autoservisu, jde do kanceláře, chvíli mluví s jeho majitelem, ten kroutí hlavou, jako že práce není. V dalších dvou servisech se opakuje stejná situace. Venda vyjde ze třetího servisu a Vendyho vnitřní hlas:Tak to byl poslední! A nasadí si své nové růžové brýle.

 

Pozn. aut: časově se film přenese z jara do léta

 

Obraz 5/4

Dopoledne letního dne Venda maká na zahrádce rodičů, jen z něho leje. Chvíli kope hlínu, nakládá ji do kolečka, někam ji odváží. Kontrast: následuje záběr na mladé slečny a muže dovádějící na koupališti městečka. Vendyho vnitřní hlas: To sou teda prázdniny!!!

Obraz 6/4

Venda jde k poštovní schránce, otevírá jí. Vyndá z ní složenku na které je vidět napsáno: Hmotné zabezpečení z Úřadu práce, částka 4.231 Kč. Vendyho vnitřní hlas:No jo, už žádný placený přesčasy!

Obraz 7/4

Venda dojí oběd, domyje nádobí, jde se ještě nevěřícně podívat na jídelní stůl. Z něho zvedne list a čte: Nezapomeň uklidit celý byt. Ahoj Tvý rodiče PS: Nedělej ze sebe línýho lempla! Vendyho vnitřní hlas:To sem si chtěl po obědě dáchnout.

Obraz 8/4

Venda jde po ulici městečka, přichází k veliké budově s nápisem Městská knihovna Světlá nad Sázavou. Na vchodových dveřích je napsáno: Přes prázdniny zavřeno. Vendyho vnitřní hlas: To je fakt skvělý, knihovna zavřená! Ještě že mám saunu a posilovnu na zahradě!

Obraz 9/4

Venda jde ráno po snídani do obýváku. Na dveřích obývacího pokoje, na klice je naražený papír se vzkazem: Vašku! Místo čumění na televizi si radši najdi práci!! PS: Snaž se!! Vašek roztrhá papír, vezme za kliku dveří, ale je zamčeno!

 

 

 

 

Scéna 6                        Shánění práce

 

Pozn. aut: následují ještě tři vtipné klipy-obrazové montáže

 

Obraz 1/6

Montáž: Venda jde opět na Úřad práce Světlá nad Sázavou, sedí před pracovníkem ÚP, který mu dá doporučenku na nějaké volné místo v nějaké firmě.

 

Dvě věty v kanceláři na ÚP

V: A co mám dělat s tim papírem?

PÚP: S tímhle musíte zajít do té firmy, co je tam napsaná a ucházet se tam o místo, co je tam napsaný.

 

Obraz 2/6

Montáž:Za doprovodu nadšené rychlé hudby jde Venda do firmy prosit o místo. Když tam přijde, tak přijímací zaměstnanec kroutí zamítavě hlavou a dá mu  jen na doručenku razítko jako potvrzení, že firmu navštívil. Za doprovodu smutné pomalé muziky jde zpět  na Úřad práce.

 

Obraz 3/6            Obraz 4/6       Obraz 5/6

V obrazech 3-5 by se měly by opakovat téměř stejné scény jako z montáže obrazu 2/6 jen s tím rozdílem, že Venda jde do jiných firem. Stejně ale práci nesežene. Divák by měl být dojatý, jak Venda opravdu usiluje získat práci.

 

Scéna 7                        Návštěva místní banky

 

Obraz 1/7

Montáž:Po chodníku Venda jde nadšeně do jediné pobočky velké banky ve Světlé nad Sázavou.Vchází do pobočky, chvíli stojí frontu k přepážce, neboť před ním jsou samí důchodci.Venda má čas prohlížet si ženy za dvěma přepážkami.Jedna je asi pětapadesátiletá, už tu sedí dlouho. Druhá je mladá krásná slečna, kterou zde Vašek ještě nikdy neviděl. Vašek se do ní, respektive do její téměř průhledné halenky a bílé podprsenky, na první pohled zamiluje. Když přijde na řadu, snaží se mladou slečnu oslnit nejméně stejně jako ona jeho. Oba spolu mluví žoviálně a s vtipným nadhledem.

 

Obraz 2/7            U přepážky na pobočce banky

V: Dobrý den.

M: Dobrý den, co si přejete?

V: Potřebuji si vybrat peníze.

M: Vaší kartičku k účtu, prosím.

V: Tady je.

Marie si vezme od Vendy kartičku a najde si jeho účet v PC.

M: Jakou částku si chcete vybrat?

V: Třeba tři tisíce. Nebo čtyři?

M: Tak kolik?

V: A kolik myslíte, že bych potřeboval na večeři s Váma, slečno?

M: Určitě vám bude stačit tisícovka, protože na tu večeři půjdete beze mne.

V: Bez vás bych nikdy na večeři nešel.

M: Dobře. Tady v počítači vidím, že ještě nemáte platební kartu?

V: Jakou platební kartu?

M: Kreditní. To abyste nemusel tady čekat ve frontě a mohl si z vašeho účtu vybírat peníze z bankomatu. Určitě byste také mohl platit s tou kartou v tom luxusním restaurantu, kam zvete ty vaše slečny na večeře.

Venda si přečte jméno pracovnice pobočky, které je napsáno na visačce připíchlé na její blůzce.

V: Ale kdybych chodil do bankomatu, tak bych se s Váma neseznámil, slečno Marie.

M: Dobře. Tak kolik si teda chcete vybrat?

V: Tři tisíce.            Když večeře neprošla, tak co kdybysme šli společně na kávu?

Marie Vendovo pozvání nekomentuje. Zadává údaje o výběru peněz do PC. Náhle je vidět, jak její tvář posmutní.

V: Ani na koupaliště byste nešla?

Marie vytiskne potvrzení o výběru, podává Vendovi peníze s potvrzením a větou:

M: Ani to. Nashledanou.

 

Obraz 3/7            Chodba pobočky

Venda odchází  smutný od přepážky.

Obraz 4/7            Monitor PC

Celkový záběr na obrazovku PC u Marie na stole. Divák vidí stav a operace na účtu Vendy. Především vidí postupně následující údaje:              stav účtu     77.257 Kč,

                                                            obraty:            21.6.01            dávka sociální péče            +  3582 Kč

                                                                        23.6.01            výběr pokladnou            -- 3000 Kč

Scéna 8                        Domácí zábava

 

Obraz 1/8            Byt rodičů Vendy

Montáž:Rodiče nejsou doma.Z magnetofonu je puštěný nářez nějaké české rockové kapely.Venda se nadšeně holí, koupe se v koupelně, žehlí si bílé tričko v kuchyni, hltá ohřátou večeři. Celý se těší, že si zase jednou vyrazí mezi mladé bezstarostné lidi na diskotéku. Po večeři jde do obývacího pokoje obvolat své kamarády (Standa,Ruda), se kterými se chce jít bavit. Venda zvedne sluchátko a vytočí číslo a mluví s volaným:

V: Čau Stando, razíš dneska na disko?

Standa: Jasně.

V: Tak kde se sejdem? U Hháty?

S: Víš Vendo, dneska jedu autem na zábavu vedle do vesnice.

V: Aha, tak nic. Nebo co kdybych jel s tebou?

S: Sorry, už mám plný auto! Čau! (zavěsí)

V: Čau, já ti někdy zase zavolám…

Venda smutně sedí na gauči úplně sám, je mu líto, že s ním nikdo nechce jít pařit i kvůli tomu, že se tak zušlechtil. Zkusí tedy ještě zavolat Rudovi:

V: Čau Rudo. Tak co, deš lovit ženský na disko?

Ruda: Jo du.

V: Tak v kolik se sejdem?

R: No já vlastně nejdu, protože jedu se Standou na zábavu vedle do vsi.

V: Ale mě už Standa řek, že má plný auto?

R: Hele, my už sme domluvený vod středy, víš! To je prostě smůla.

V: Tak nic, no.

R: Hele, až budeš mít práci, tak mi brnkni, a oslavíme to. Jó?

V: Jo, tak čau!

 

Obraz 2/8            Předsíň bytu     

Venda práskne sluchátkem do telefonu. Naštvaně jde do kuchyně, otevře lednici, vyndá si lahvové pivo. Pak jde do předsíně s lahví v ruce, jde kolem velkého zrcadla,vidí se v něm. Zastaví se před zrcadlem a mluví ke svému obrazu v zrcadle:

V: Poděkuj tatínkovi za pivko!

V: Děkuju. Děkuji Ti tati za Tvýho lahváče!

Venda si prohrábne a upraví vlasy.

V: Kamarádi na tebe kašlou, ale nevadí. Seš mladej, krásnej a perspektivní.

V: Ty můžeš balit baby přece sám. Nikoho k tomu přece nepotřebuješ!

V: Až se nasprayuješ, tak to můžeš hned takhle zkusit.

V: Slečno, mohu vás požádat o tanec.

 

 

 

 

Obraz 3/8            Předsíň a chodba před bytem

Obraz doprovází disko hudba. Venda, kompletně připravený vyrazit na disko, jde předsíně, vezme si boty, otevře a vidí na rohožce obálku. Sehne se a zdvihne ji. Je na ní napsáno Vaškovi. Venda si řekne vnitřním hlasem:

V: Asi od nějaké zamilované ctitelky!?!

Rozbalí ji, vyndá z ní papír a čte vzkaz od rodičů: Vašku, ne aby tě napadlo jít na diskotéku! Víš, že máš málo peněz, tak zbytečně neutrácej! Ahoj, Tvý rodiče.Venda obálku i vzkaz s klidem zmuchlá a vnitřním hlasem si řekne:

V: Tatínku, ty vůbec nešetříš naše lesy.   

Pohled kamery z předsíně,Venda je na chodbě a práskne dveřmi.

 

Scéna 9                        Zábava až do rána

 

Obraz 1/9            U stolu na diskotéce

Montáž:Venda je na diskotéce, sedí sám u stolu zády ke vchodu na disko. Kolem něho chodí mladé dámy a obdivují jeho atletickou postavu, kontrastující opálené svalnaté paže rostlé z bílého trika svítícího odrazem fialové zářivky. Číšník mu přinese pivo, postaví ho před něj na stůl. Číšník píše na lístek čárku,divá má možnost spočítat se již pět čárek.Číšník se Vendy zeptá:

Č: Tebe neznám! Seš tady poprvý?

V: Jo. Do teďka sem chodil jen na zábavu na vesnici.

Č: Takže si změnil lokál.

V: Přesně, všichni už tam měli provařený ksichty.

Č:  Hledáš nový teritorium, nový neokoukaný maso, že jo?

V: Přesně, nějakou pořádnou kočku.

Č: Hele. A neměl si na vsi na zábavě nějaký problémy kvůli holkám?

V: Ne, proč se ptáš?

Č: Jenom proto, abys tady nedělal bordel. Rozumíš?

V: Jo. Nemusíš mít žádný obavy.

Č: Tak si řikal, že potřebuješ ňákou kost na dnešní večer?

V: Víš snad vo ňáký?

Č: Vo jedný jo.

V: A která to má jako bejt?

Č: Pro tebe by byla nejlepší ta, co teď přišla!

Číšník pokyne hlavou dozadu za Vendu. Venda se tím směrem otočí.Oba chvilku pozorují  příchozí sestřenici Veroniku. Pak se oba otočí zpět a povídají si o ní.

Č: Tak tahleta Veronika sem chodí pravidelně, ale žádnýho pořádnýho chlapa, třeba jako seš ty, sem s ní tady ještě neviděl!

V: Tu neznám!

Č: S nikym se tady zatím nespustila. Znáš to tancuje, směje se, baví se a pak ti stejně nedá.

V: Tak to taková je. Hmmm. Tak to potřebuje změnu.

Č: To bych řek. Deš na věc?

V: Jasně. Du do toho!

Č: Hlavně mi to tady nerozbi, jo?

V: Sem v pohodě.

V: Právě. To řikaj všichni.

 

Obraz 2/9            U stolu Veroniky

Venda si pořádně lokne a po chvíli váhání se rozhodne vyrazit ulovit Veroniku.Zvedne se a dojde ke stolu, kde sedí Veronika sama. Tam zkouší navázat rozhovor opileckým vtíravým tónem:

V: Čau Verunko. Čekáš tady na mě?

VER: Od koho znáš moje jméno?

V: Já tě znám a ty mě neznáš!

VER: Ale znám!

V: Jak to?

VER: To si nechám pro sebe! A už mě tady neotravuj! Se sockama se nebavim!!!

Obraz 3/9            Venda zpět u svého stolu

Venda jde smutný ke svému prázdnému stolu. Cestou si u číšníka koupí láhev vína. Kouká směrem ke stolu Veroniky, kam si přicházejí přisednou dva mladíci a Marie z banky.Venda si sedne ke svému stolu. Nalije si víno a pije smutně sám uprostřed bavících se teenagerů na disku. Následuje záběr, kdy jde číšník kolem Vendy, který má už druhou láhev vína před sebou.Číšník ho chce upozornit, že už má dost.

Č: Nemáš už dost?

V: Nemám, přines mi dvojitou vodku!

Č: Hele, nebudeš mi dělat problémy viď?

V: Velkej problém má teď někdo úplně jinej!!!

Číšník si všimne, kam se Venda kouká smrtícím pohledem. Ano, od stolu Veroniky se všichni čtyři báječní mladí lidé zvedli, že jdou tancovat ploužáky. Během číšníkova krátkého zírání stačil Venda také vystartovat na parket.

Obraz 4/9             Před vchodem diskotéky

Před vchodem diskotéky stojí vůz Městské Policie s blikajícím majáčkem. Je léto, vedro, mladí lidé postávají i před diskotékou. Otevřenými vchodovými dveřmi vyvádějí dva strážníci v černých uniformách Vendu. Posadí ho do vozu a odjíždějí s ním na záchytku.

 

Scéna 10            Na záchytné stanici

 

Obraz 1/10            Dvojlůžkový pokoj

Je deset hodin ráno, Venda spí na dvojlůžkovém pokoji, pozoruje ho šedesátiletý špinavý muž z vedlejšího lůžka. Když Venda otevře oči, tak na sebe bezpřítomně zírají. Pak si starý bezdomovec velmi hlasitě říhne a řekne: Fuj, zase si někdo přede mě dejchnul!

 

Obraz 2/10            Ordinace lékaře

Venda stojí u ošetřujícího lékaře v jeho ordinaci. On stojí, lékař sedí za svým stolem.Venda chce kýchnout, ale nemá kapesník, tak si chytí nos palcem a ukazovákem a strašně nahlas kýchne a dodá k tomu:

V: Fujtajfl. Úplně se mi nafoukli oči!

DR: Koukám, že Vám nechybí smysl pro humor.

V: To ne.

DR: Tak, tady máte účet za nocleh.

Doktor podá Vendovi složenku.On se podívá na výši úhrady: 1.566,- Kč. Nekomentuje to a jde z ordinace domů.

 

SMS: PR to RANDY: Nejhorsi druh lasky je HOVEZI - jses nadrzenej jako BEJK, cekas tam jako VUL a ta KRAVA ani neprijde!!! L

 

Obraz 3/10            Před objektem záchytné stanice

Montáž:1.záběr jen na Vaška:Venda vychází ven z domu ZS, ujde několik kroků a zůstane stát jako opařený a nevěří svým vlastním očím. 2.záběr na Marii, jak se opodál zvedá z lavičky přilehlého parku a jde vstříc Vendovi. Když k němu jakoby němému dojde:

M: Ahoj.

V: Čau. Co tady děláš???

M: Já sem se ti přišla omluvit.

V: A za co???

M: Za Verču. Ona to včera trochu přehnala a ty si to kvůli tomu přehnal ještě víc.

V: No. Tak nějak.

M: Ještě by si se mnou chtěl jít na kafe?

V: Jo, pořád.

M: Tak pojď. Zvu tě. Aspoň ti trochu vynahradim ten nocleh.

Venda spolu s Maruš odcházejí ze záběru. Venda při tom mluví k sobě vnitřním hlasem:

V: Takže tohle kafe mě bude stát patnáct set!? Tak drahý ho nemůžou mít snad ani v Praze!

 

Scéna 11            V cukrárně

 

Obraz 1/11            Posezení u stolku nad kávou

Venda s Marií sedí u stolku v cukrárně a mluví o situaci na trhu práce ve Světlé nad Sázavou. Mají před sebou kávu a zmrzlinové poháry.

M: Já vím, je to těžký dneska sehnat pořádnou práci. Zvlášť, když nemáš nikde žádný známí!

V: Je to fakt hodně těžký. Mý rodiče nikde žádný pořádný známí nemaj. A z mých dobrejch kámošů se stali jen špatný známí.

M: A jak dlouho sháníš práci?

V: Už skoro pět měsíců. Jediný volný místo, který sem si sehnal na inzerát, je automechanik v Praze.

M: A proč to nezkusíš?

V: Dyť tam nikoho neznám! A kde bych tam taky bydlel? A z čeho bych taky ten drahej podnájem platil?

M: Opravdu tam nikoho neznáš? Třeba někoho z tvých spolužáků z učňáku nebo třeba ze základky?

V: Počkej, musim přemejšlet.

M: ??? Napad tě někdo?

V: A víš, že jo! Jeden by mi moh pomoct. Nějakej René Arnold. Seděl sem s nim v lavici do půlky základky, pak se odstěhoval s rodičema do Prahy. Byl to takovej šprt, ale zase nezkazil žádnou srandu.

M: Tak vidíš. Máš známí, né že ne. A zkusíš ho sehnat?

V: Zkusim. Zavolám naší třídní ze základky. Naše pani učitelka je v kontaktu s jeho rodičema, a ty mi snad daj na Reného telefon.

M: To je správný. Zkusit se má každá šance!

V: To jo. Jako třeba spát na záchytce!?

M: Tak už si z toho nic nedělej. A víš co? Ještě tě dneska tě zvu na večeři!

V: A kam pudem?

M: Nikam, ty přijdeš ke mně.

V: A budeme spolu až….až….až do snídaně???

M: Možná!? Když jí ráno uvaříš?!

V: Tý brďo. To by byla už druhá noc, co bych nespal doma! To by naše normálně vomejvali!

 

Scéna 12            Na peróně na nádraží

 

Obraz 1/12            Loučení Marie s Vendou

Marie se loučí s Vendou, který v kraťasech a tričku odjíždí do velké Prahy. Momentálně se dlouze líbají. Je brzo ráno.

M: Vendo, hned jak přijedeš do Prahy, tak mi zavoláš, jo?

V: Hned jak dorazim, tak ti zavolám z nádraží.

M: A až budeš moct, tak mi taky zavoláš od Reného, viď?

V: Jasně, přesně jak sme se domluvili. Budu ti volat tolikrát, že budeš mít žhavý dráty v telefonu!

M: Víš, že mi budeš chybět!

V: Vím. Taky tě moc miluju, Maruško!

 Na perón přichází výpravčí.Poslední letmé políbení. Venda s batohem nastoupí do vlaku a odjíždí mávající vstříc nadějím na lepší budoucnost.

 

SMS: PR to RANDY: Cim LEPE si  na zacatku zena a muz rozumi, tim DRIVE si daji do zubu!

 

Scéna 13            Hlavní nádraží Praha

 

Obraz 1/13            Telefonní automat na nádraží

Venda stojí a vymačkává tlačítka na telefonní číslo. Nejprve volá své Marušce.Je kolem 16.hodiny.

V: Ahoj Maruško, to sem já, tvůj Venda.

M: Tak už si dorazil do Prahy?

V: No, už sem v našem hlavním městě.

M: A jak se ti jelo? Potkal si nějakou pěknou průvodčí.

V: Jo tři. Všechny byly ošklivý chlapi.

M: Já jen, aby ses mi v tý Praze nezamiloval.

V: Neboj, já si dám pozor.

M: Tak ať to nemáš drahý. Pozdravuj ode mne Reného. A zase mi zavolej, jo?

V: Budu ho pozdravovat. Zavolám brzy. Pa

M: Ahojky.

Oba zavěsí a Venda si vyndá papírek s číslem na Reného z peněženky, opět vymačká číslo, tentokrát volá Renému.

V: Čau René, tady Venda. Sem tady, na hlavním nádraží.

R: Čau. To je skvělý.

V: Tak mi prosím tě popiš, jak tě najdu nebo kam mám ject?

R: Musíš jet metrem na stanici I.P. Pavlova, pak vylezeš z metra. Přestoupíš do tramvaje číslo vosum a pojedeš dvě zastávky směrem na Jižní město. Pak vystoupíš a naproti tý zastávce je bar U cíle a tam si tě v šest hodin vyzvednu. Budeš si to pamatovat?

V: Jo budu.

R: Ta zatím čau. Za dvě hodiny se uvidíme.

V: Dík. Zatím čau.

Oba zavěsí. K do telefonujícímu Vendovi přichází neznámý záhadný muž.

 

Obraz 2/13            V hale nádraží u telefonního automatu

Venda pozoruje si všimne menšího záhadného muže, který si to namířil přímo k němu. Muž už stojí před Vendou. A je jasné, že po něm něco bude chtít:

NM: Dobry den.

V: Dobrej.

NM: Šprechen zí dojč?

V: Nien. I speak only English.

NM: I speak English too, but only little. Ja zkusit mluvit po vašem.

V: No. To bude asi  nejlepší.

NM: Máš trochu čas?

V: Trochu jo. Co ty potřebovat?

NM: Chtít ty vydělat sto německá marka?

V: Ja. Já chtít! A jak!?

NM: Ordinary!

Teď je hovor překryt pomalou hudbou. Muž začne s gestikulacemi vysvětlovat, co po něm chce. Venda vše úplně chápe. Montáž: Venda popadne svůj batoh a muž svůj kufr. Spolu odcházejí k panelu hlásící odjezdy vlaků. Potom jdou chodbou vedoucí k nástupišti. Vystoupají po schodech na nástupiště. Nastoupí do přistaveného vlaku InterCity, který má na jednom z vagónů napsáno: Prague-Berlin-Hamburg. Oba muži si nejdou sednout na sedadla vozu, nýbrž vejdou do kabinky toalet vozu. Divák má dojem, že Venda si chce vydělat sto marek homosexuálním stykem.

Obraz 3/13            Toaleta vozu InterCity

NM: We are here!

V: Jo. And what is your name?

NM: My name is Voloďa Ivanovič. And your name?

V: My name is Venda.

Oba muži si při představování podají ruce.

V: My udělat to teď hned?

VI: Ne. My to udělat když vlak jet! Potom ty dostat sto marka a vystoupit na další stanice.

V: Jo. A ty pojedeš dál do Deutschland.

VI: Da.

Montáž: Vlak se rozjede. Venda stojí na podlaze toalety, zatímco Voloďa si vyleze na záchod, usměje se na Vendu, vytáhne kličku-čtyřhran k otevírání dveří a zařízení ve vlaku, s kličkou otevře stropní malý nákladový prostor nad toaletou.Voloďa sleze z mísy a Venda na ni vyleze, kouká do malého úložného prostoru a řekne Voloďovi:

V: Hmm. Hmm. Only little place.

VI: It is good size for me.

V: You right. So go for it.

VI: Da. I go.

Ruský emigrant vyleze opět na záchodovou mísu a s pomocnou podporou Vendy se nacpe do malého úložného prostoru. Když už je na místě, Venda se ho zeptá:

V: And what will be with your suitcase?

VI: Open suitcase, please.

Venda otevře celkem objemný kufr, ve kterém je pouze malá igelitka s občerstvením.Venda je tím zjevně překvapen.

VI: Give me my refreshment, please.

Venda mu podá igelitku s jídlem a pitím.Voloďa si ji dá k sobě do úložného prostoru, potomsáhne k sobě do sportovní bundy vyndá z nadité peněženky stomarkovou bankovku a podá jí Vendovi se slovy:

VI: Spasíba. Danke šén. Thank You very much.

Venda si vezme bankovku a zeptá se:

V: Thanks. And your suitcase?

VI: Venda must go with it from train. Understand?

V: Da. And how will you go out from this place?

Voloďa se na Vendu spiklenecky usměje a odpoví:

VI: Don´t worry. Kleine problem.

Oba se na sebe naposledy usmějí, Venda zavře dvířka malého úložného prostoru. Ještě na Voloďu pro kontrolu zaťuká a zeptá se:

V: Is all OK?

VI: Da. All is OK! Thank You and Bye!

V: Good bye and good luck.

Obraz 4/13

Montáž: Venda odchází z toalety vozu, vlak přijíždí do stanice Praha-Holešovice. Venda s prázdným kufrem Voloďi vystupuje z vlaku, jde do nádražní haly, prochází jí, ještě se jde podívat  na jízdní řád mezinárodních rychlíků, čte tam Berlín hl. nádr. příjezd 22.07. Venda z kapsy vytáhne kličku usměje se pro sebe a jde spokojeně s kufrem na metro.

 

Scéna 14            Cestování pražskou hromadnou dopravou

Obraz 1/14            Rozhovor s pracovnicí metra

Venda s batohem a s kufrem stojí u automatu na jízdenky v metru.Chvíli zkoumá tarifní systém. Pak se rozhodne raději koupit si jízdenku u okénka Informací metra. Za okénkem sedí mladá pěkná slečna (PM), Venda se na ni usměje a zeptá se:

V: Můžu vás poprosit o lístek.

PM: A kam jedete?

V: Do baru U cíle.

PM: Ten bohužel neznám. A víte kudy tam máte jet?

V: Vím. Mám jet metrem na stanici I.P. Pavlova, pak vylízt z metra. Přestoupit do tramvaje číslo vosum a ject dvě zastávky směrem na Jižní město. Pak vystoupit a naproti tý zastávce je bar U cíle.

PM: Hlavně že víte, jak tam máte jet. Nezapomeňte na Florenci přestoupit na trasu B, která jede na I.P. Pavlova.

V: A kolik to bude stát?

PM: Dyť ste tam takovou dobu studoval tarifní systém?

V: Studoval, ale nepochopil.

PM: Tak složitý to zase není?

V: Není. Ale kdybych si ten lístek koupil v automatu, tak bych si s váma tak pěkně nepopovídal.

PM: To takhle balíte každou?

V: Každou ne, jenom ty nejmilejší, nejkrásnější, zkrátka nejlepší.

PM: Děkuju moc. Jízdenka na jednu hodinu vás bude stát osmnáct korun. Je přestupní, tak s ní můžete jet i tou tramvají.

Venda zaloví v peněžence, vyndá dvacetikorunu a smění ji za jízdenku. PM mu chce vrátit, ale Venda odmítne:

V: To je dobrý.

PM: Děkuju.

V: Já taky. Nashledanou.

PM: Nashledanou a dobře dojeďte.

Venda popadne svá zavazadla a odchází od Informací.

Obraz 2/14

Montáž: Venda přichází po schodech do stanice metra Nádraží Holešovice. Jde si utahaný sednout na první dřevěnou lavici, co je v staniční hale. Čeká, až přijede souprava metra. Když metro přijede, tak na posledním jeho voze je graffiti, který zobrazuje dlaň z pohledu zepředu s mířícím ukazováčkem. Pod graffiti je napsáno You´re The BEST. Venda si všimne obrázku a vnitřním hlasem si řekne:

V: To já vím.

Montáž pokračuje: Venda nechá kufr ruského emigranta stát u lavice a nastoupí do metra. Metro se rozjede, Venda stojí, pozoruje lidi a pak si všimne reklamy na nový počítač s novým procesorem. Na plakátku A4 je napsáno: Neexistuje rychlost, která by mohla soupeřit s rychlostí myšlenky. Nový PC s procesorem CELLium 11. Venda vystoupí ze soupravy na I.P.Pavlova. Jde na zastávku tramvaje. Nastoupí do tramvaje a uvidí stejnou reklamu jako v metru: Neexistuje rychlost, která by mohla soupeřit s rychlostí myšlenky. Venda si zase utahaný sedne na dvou sedačku v tramvaji. Tramvaj se rozjede, Venda si kouká na dva slepce, s bílými holemi a masivními brýlemi, kteří sedí na protější dvou sedačce a jsou k sobě otočeni čelem. Po chvíli tohoto slabého vizuálního kontaktu jeden ze slepců řekne:

1.SL: Otíku, seš to ty?

2.SL: Sem to já, Béďo! (poznají se po hlase)

1.SL: Já tě hned nepoznal.

2.SL: Já taky ne.

Venda se usměje komické situaci, zvedne svůj batoh z podlahy vozu, dá si batoh na klín, opře si o něho hlavu, která mu po batohu sklouzne až na okno vozu, protože usne. K Vendovi na dvou sedačku si přisedne mladík-kapesní zloděj. Mladík si všimne, že Vendovi částečně vyčuhuje z levé kapsy kraťasů jeho peněženka. Mladík několik zastávek čeká, až bude tramvaj trochu prázdnější, pak vezme Vendovi jeho peněženku a vystoupí na předposlední zastávce tramvaje. Mladík si stojí na perónu tramvají, čeká než tramvaj zavře dveře, pak bouchne dlaní do okna, tam kde má z druhé strany Venda opřenou hlavu. Venda se lekne a vzbudí se. Mladík na něj zařve:

MKZ: Nespi! Nebo přejedeš!

V: Dík.

MKZ: Taky ti děkuju.

Tramvaj už se rozjela. Venda sedí nechápajíc za co mu mladík poděkoval. Venda dojede na poslední zastávku na Jižním městě. Vystoupí, podívá se na hodinky. Je za čtyři minuty šest večer. Venda si chce v automatu na jízdenky koupit lístek na je zpátky na zastávku s barem U cíle. Zjistí, že nemá peněženku a komu je za to vděčný a že nemůže zavolat Renému, protože jeho číslo měl přeci v peněžence. Nemá ani kreditní kartu, aby si vybral peníze.

 

SMS: RANDY to PR: Pratele ziskavame a ztracime, jen nepratel porad PRIBYVA!

 

Obraz 3/14            Na konečné zastávce tramvaje

Na zastávce si Venda dá batoh na zem, sedne si na něj a smutně přemýšlí o špatnosti tohoto světa. Kolem jde ve starších džínách čistě oblečený homeless Olda s plnou igelitkou jídla, který osloví Vendu:

O: Co je kámo? Snad tě nesere život?

V: To je slabý slovo! Mám prostě smůlu.

O: Tak mi to řekni, co se ti stalo.

V: To je na dlouhý povídání.

O: Tak mi to povíš cestou. Zvu tě na večeři.

V: Ty??? A kam jako?

O: Hotel Atrium to nebude, neboj. Tak vstávej, moje přítelkyně už jí vaří.

V: Tak jo.

Venda se zvedne. Dá si batoh na záda a odchází s Oldou mezi paneláky Jižního města.

 

 

Scéna 15            Na návštěvě u Moniky a Oldy

Obraz 1/15            Pochod Vendy s Oldou             

Venda s Oldou jdou po čerstvě posekaném trávníku Jsou již ve větší vzdálenosti od panelového sídliště. Dojdou k příklopu na betonu v zemi.

O: Tak sme tady.

Venda si stoupne na ocelový poklop, rozhlíží se kolem sebe a řekne:

V: A kde jako?

O: Přece doma.

V: Dyť tady nikde nic není, kde bys ty mohl bydlet?

O: Ale je. Stojíš na tom!

V: Ty bydlíš v kanálu?

O: Ne to není kanál. To je takovej velkej uzávěr teplý vody pro tohle velký sídliště. Dovolíš, já otevřu.

Venda sleze z poklopu, Olda na něj zaťuká signál, zvedne poklop a zařve do bunkru:

O: Ahoj Moniko, vedu ti návštěvu.

MO: Ahoj.

V: A vejdem se tam všichni tři?

O: Jasně sundej si baťoh a polez za mnou!

 

Obraz 2/15             Doma v bunkru u Moniky a Oldy

Montáž: Venda slézá z posledního stupínku žebříku v bunkru. Otočí se a nevěří vlastním očím, jak takový malý bunkr v zemi, s tlustou trubkou a ventilem pro teplou vodu, může být zařízen jako útulná garsonka. Venda se seznamuje s Monikou:

O: Moniko, tohle je Venda, který před čtvrthodinou přišel o všechny peníze, co si vzal sebou do Prahy!

O: Vendo, to je má přítelkyně Monika, ale klidně jí říkej Mončo.

Představovaní si podají ruce

V: Čau, já jsem Venda.

MO: Ahoj. Monika. Dáš si s náma večeři?

V: Jasně, moc rád.

O: Co si uvařila, Mončo?

MO: Fazole s párkama. Nic moc, viď Vendo?

V: To je vynikající jídlo. Je zdravý a zasytí.

O: Tak vidíš Mončo. Vendovi u nás bude určitě chutnat.

 

Obraz 3/15            Po společné večeři

Venda, Monika a Olda sedí společně u malinkého stolu plného tří prázdných talířů:

V: Moniko, bylo to fakt moc dobrý. Mělo to takovou zvláštní chuť.

MO: Protože do těch fazolí vždycky na konci přimíchám koření saturejku.

V: Aha, o tom to ani nevím, že existuje.

MO: Saturejka je dobrá na zažívání.

O: Stejně jako becher nebo fernet.

V: A jak tady dlouho bydlíte?

O: Já tady bydlím dva roky. Víš, měl sem rodinu, děti dobře placenou práci, ale začal jsem ze stresu chlastat. Pak sem šel na léčení a manželka se se mnou mezitím rozvedla. Sem bez práce, beru sice podporu a protože to na pronájem bytu nestačí, tak bydlím tady.

V: Takže i když je člověk na dlažbě, může mít takovej komfortní bejvák, že jo.

O: Jasně, v létě je tady krásnej chládek a v zimě je tady díky teplý vodě pěkně teploučko.

V: A jak ste se vy dva seznámili?

O: Tady kousek bourali starý baráky, protože na jejich místě postavili parkoviště pro Hypermarket. Tak sem se tam šel podívat, jestli by sem tam nenašel něco, co by se mohlo hodit. No a našel sem tam tady Monču, jak tam fetuje a squatuje.

V: Co to je skvotovat?

O: to je když bydlíš někde, kde to nemáš povolený.

V: Jako vy tady, jo?

O: Ne. Lidi z vodárny nás maj rádi a občas se stavěj i na kafe.

V: Takže tobě Mončo už domov zbourali.

M: Ne, tam sem jenom přebývala. Víš, já jsem z bohatý rodiny, rodiče podnikaj, maj firmu a tak. Ale mě tenhle konzumní život nebavil. Když sem udělala gympl, tak sem šla na humanitní vědy na vysokou filozofickou. Pak sem se odstěhovala ke kámošce, znáš to, samý mejdany, kluci, drogy. Nejdřív tráva, pak koks a skončila sem na perníku. Pak mě vylili z vejšky a já skončila v tom už zbouranym baráku, kde mě našel Olda. Postaral se o mě a já sem začala bydlet s ním tady. Tak tady žijeme spolu.

V: No máte docela pestrej život! A jak se Vám tady společně bydlí? Třeba, kam chodíte na záchod nebo kde se koupete?

O: Všim sis tý hospody, jak sme šli kolem ní sem?

V: Všim, kdybych měl prachy, tak tam pozvu já vás na večeři.

O: Tak Monča v ní na černo uklízí. A majitel tý hospody nechal Monče klíče od zadního vchodu, tak se tam chodíme koupat i na velkou. Občas nám tam nechaj nějaký zbytky, třeba když má někdo ze sídliště svatbu a tak.

M: A co budeš dělat Vendo? Pojedeš zpátky domů na černo?

V: Nepojedu. Musím si vydělat nějaký prachy, abych mohl zavolat domů. Tam mi daj zase číslo na mobilní telefon mýho kamaráda, ke kterýmu sem do Prahy přijel.

O: My bysme ti pučili, ale já sem utratil poslední prachy za nákup v hypermarketu. Víš, dneska jim končila akce.

V: To jste hodný. Já si je zkusim někde vydělat.

O: To můžeš, když se mnou půjdeš dneska na noc do hypermarketu na brigošku, tak ráno dostaneš peníze na ruku.

V: A kolik si vyděláš?

O: Makáš od osmi večer, tak šest hodin, ale někdy až do rána. Záleží, kolik tam večer přijde lidí a kolik maj pro tebe práce. Platěj padesát čistýho na hodinu, takže si vyděláš tak tři čtyři stovky a dostaneš tam i sváču.

V: A co tam budeme dělat?

O: To je normální inventura zboží v regálech na krámě. Takže my tam budeme počítat zboží.

V: Tak jo. Jdu do toho.

O: To je skvělý. Poslechnem si zprávy a vyrazíme na brigošku.

Olda se zvedne od stolu a zapne rádio. Moderátorka v rádiu čte zprávy:

MR: Máme tady aktuální zprávu z nádraží Holešovice. Policisté spolu s hasiči již vyklidili celý prostor nádražní haly i metra. V těchto chvílích se pokoušejí deaktivovat možnou bombu v kufru. Podle neověřených informací videozáznam zachytil mladého muže, který nechal kufr u lavice. Muž byl oblečen do trička a do kraťasů. Měl sebou také baťoh.

O: To je síla, viď Vendo? To bys moh bejt klidně ty s tou bombou.

V: Dyť sem ti říkal, že se přijel na Hlavní nádraží.

O: To je pravda.

V: Tak pojď, jdem spolu na tu brigádu.

 

Scéna 16             Inventura v hypermarketu

Obraz 1/16            Nábor brigádníků

Montáž:Venda s Oldou přicházejí k davu lidí před hypermarketem, postupují frontou do marketu. Tam je dostávají  kroužky čísly a stejně očíslované pytle, kamsi mohou dát věci na převlečení. Olda ukazuje dvoulitrovou PET láhev s kolou, aby mu nemohli říci, že jí tam neukradl.

 

Obraz 2/16            Inventura na krámě

Montáž:Personál pouští brigádníky na prodejní plochu marketu.Všichni dostávají tužky, papíry a prázdné vozíky. Brigádníci jezdí po krámě, počítají zboží, vše si zapisují do papírů, pak se vzorky spočítaného zboží ve vozících jezdí ke kasám, kde prodavačky přejíždějí vzorky zboží a vyjíždějí si počty kusů na krámě a jejich celkovou cenu. Aby v marketu nikdo nic neukradl, chodí mezi nimi ochranka marketu.Venda počítá láhve se značkovou slivovicí, pak jede ke kase, kde si pokladní spočítá cenu zboží, která je vidět na displayi kasy. Venda civí úžasem na display kde svítí 28.236 Kč.

 

 

Obraz 3/16            Cestou z hypermarketu

Montáž:Venda i Olda stojí ve frontě, na jejímž konci podepíší papír a dostanou peníze v hotovosti. Poté jsou na cestě z marketu a Olda se zeptá Vendy:

O: Tak co, nedalo se nic ukrást, viď? Byli tam ty černý šerifové, viď?

V: To nedalo, i kdybys chtěl.

O: To jo. Chceš napít koly?

V: Jo, ta jejich limča se nedala pít. Ty si z tý láhve skoro nic nevypil?

Venda si vezme PET láhev od Oldy a napije se hltavě. Je ale na něm vidět, že se napil něčeho jiného než coly.

V: Tomu řikám kola.

O: Dobrej fernet, viď?

V: Ty seš ale šikovnej, Oldo. Ale neříkal si, že seš vyléčenej alkoholik?

O: Neboj se, už tolik nechlastám jako dřív. Monika by mi to stejně nedovolila. Hele, nemysli si, že je taky čistá jak lílium. Taky si občas ušetří nějakou stovku a koupí si jointa.

V: Hmm. To je vaše věc. Hele koukal si u kasy na display, když tam ta podkladní načítala zboží?

O: No díval.

V: A díval ses i na tu účtenku, co ti dala k tomu výpisu zboží.

O: Ne, proč?

V: Kdyby ses na ni podíval, tak bys zjistil jako já, že ti prošlo za celou noc rukama zboží za tři milióny korun.

O: To je teda síla.

V: To jo. Zvlášť, když si pomyslíš, že za tak zodpovědnou práci dostanem jen pět stovek a prošlou svačinu.

 

Obraz 4/16             Opět doma v bunkru

Venda s Oldou dojdou k poklopu, Olda použije signál, zvedne poklop, oba muži vlezou dovnitř. Monika jim servíruje snídani. Oba muži si pak jdou lehnout na palandy. V 16. hod. odpoledne je Monika vzbudí. Všichni tři se spolu loučí. Vašek vyndá z kapsy pět stokorun a dvě dá Monice se slovy:

V: To je za nocleh a za skvělou kuchyni.

MO: Ne to si nemůžu vzít!

V: Jen se neupejpej. Co bych si bez vás počal, kdybyste mi nepomohli.

MO: Tak dík.

V: Víš, jak si říkala, že nemáš ráda konzumní kapitalistickou společnost. Zkus si uvědomit, že vlastně nebejt toho marketu, tak si se s Oldou nikdy neseznámila a pořád by si bydlela v tom starým baráku.

MO: Hmm. To asi jo.

V: Tak se tu mějte. Ještě jednou vám moc děkuju a čau.

MO: Ahoj. Když budeš chtít, tak se stav.

O: Taky se měj a ať najdeš pořádnou práci.

V: Dík. Čau.

Všichni se při loučení obejmou. Venda leze po stupíncích žebříku jako po společenském žebříčku a vylézá ven z bunkru.

 

Scéna 17            Setkání s Reném

 

Obraz 1/17            Čekání na Reného

Montáž: Vašek sedí na lavičce v parku před hlavním nádražím kolem 17 hodiny. Už obtelefonoval všechny a čeká, až pro něj přijede René. Po ulici přijíždí velký terénní vůz (Jeep Cherokee nebo M.Pajero). Vůz zatroubí na Vendu, který přichází k vozu a nastupuje do něho. Oba mladíci spolu provedou rituál zdravení rukama ještě ze základní školy. Smějí se tomu a pak se Reného zeptá Vendy:

R:  Tys mi dal! Všude sem tě hledal! Kde si byl?

V: Všude. U večeře ti to budu vyprávět.

 

 

 

 

Scéna 18            René a Venda na večeři

 

Obraz 1/18            René a Venda u stolu v americké restauraci

René a Venda spolu sedí u stolu v americké restauraci, číšník jim právě sklízí ze stolu dojedené talíře. V té samé chvíli Venda dopoví svůj příběh Renému:

V: A to je celá moje story.

R: Musím uznat, že si se určitě poslední půl rok nenudil.

V: A co ty Randy? A jak se máš v týhle velký Praze.

R: Já se mám báječně a žiju si jako bobík.

V: Jako kdo?

R: Ve státech si jedna skupina mladých lidí říká bobies. Je to takovej životní styl, kterej je IN.

V: A kdo to jsou ty bobíci?

R: Ti jsou pravým opakem yuppies. Ty jsou už OUT.

V: Dobře. Tak kdo jsou to ti jupíci?

R: Musím ti to vysvětlit do podrobna. Yupíci, to je zkratka z anglickýho Young Urban Upwardly Mobile Professionals, což si můžeš přeložit jako Mladí profesionálové z města, který se derou vzhůru.

V: A co má bejt, když si chtějí mladý Američani udělat skvělou kariéru?

R: Právě v tom to je, v tý póze dělat kariéru pro kariéru. To už je přežitá image. Taky u mě ve firmě pracoval takovej snaživec workoholik. Na jedný straně chodil na aerobic, byl vegetarián, makal v práci jako blázen a na druhý straně  šňupal koks a cpal se Serorammem. Takovýdle yupíci celej život strávěj mezi životabudičema a uklidňovačema.

V: A co ty bobíci?

R: My bobíci všeobecně nejsme proti nahrabanýmu bohatství. Vidíme však v něm jen předpoklad spokojenýho života, a ne ještě jako Yupíci vytahovávání se s prachama a ukazování se pro závist druhým. Bobíci vydělávaj tolik, kolik potřebujou na spokojenej život. A za tím nadbytkem  a zbytečným mamonem už se nehoníme. Víš co vůbec znamená zkratka bobies?

V: To nevím, povídej?

R: Je to zkratka dvou slov: Bourgeois Bohemians.

V: Jako buržoazní Čech, jo?

R: Ne. Přeložit se to má jako Buržoazní Bohém. Jeho krédo je: žít si, užít si, ale ne využívat nebo zneužívat.

V: Dej mi nějakej příklad.

R: Třeba vidíš tady tu sklenici. Yupík by v ní měl nějakou drahou whisky a já v ní mám jenom banánovej džus. Nebo místo  nejdražší kávy si dám jen mandlový Frapuccino.

V: Když si říkal, že máš obchodní firmu, tak sem myslel, že budeš oblečenej do drahýho obleku?

R: Ale to bych byl jako yupík. Ti nosej bílý košilky, ručně dělaný kravaty a boty a předražený hadry z butiků. To já nepotřebuju. Já si radši koupim normální košili v nějaký krásný zemitý barvě.

V: To si mě právě překvapil. I tím, že si přijel v takovým pořádnym autu a ne v nějaký masňácký limuzíně.

R: O tom to je. Yupíci jezděj na dovolenou dokazovat si svoje ego do Dominikánský republiky, ale my bobíci se radši jedem podívat třeba do Tibetu nebo na Island.

V: Si byl na Islandu?

R: No loni. Letos chci jet na podzim na Novej Zéland. U nás bude podzim a tam bude jaro.

V: Takže jestli ho dobře chápu, tak bobíci žijou takovej rozumnej život na úrovni, zatímco yupíci okázale utrácej za nesmyslný hlouposti.

R: Pochopil si to správně. Yupík je takovej okázelej rozhazovačnej milionář zatímco bobík je takovej lidovej milionář.

V: Pamatuješ, jak sme ti na škole říkali Rendlík?

R: Jo, to byly časy.

V: Teď bych ti mohl říkat Rendlík bobík.

R: Nebo taky Boby Randy. Randy z guildy bobies.

V: A co je to guilda?

R: Už si hrál někdy na Internetu hru po síti?

V: Ještě ne.

R: Tak v takovýhle hře se spojují silný hráči proti těm slabejm. A tomu spojení se říká guilda.

V: Takže z vás je pak taková silná skupina.

R: Jo. A ta silná skupina i když je míň početná, stejně porazí vždycky ty slabší skupiny, i když jich je víc a jsou víc početnější.

v. Hmm. To je síla

 

Scéna 19            U Randyho v práci

 

Obraz 1/19            Venda jde k Randymu do firmy

Montáž:Venda s Randym jdou po ránu do firmy Randyho. Firma sídlí v budově s názvem iHotel. Vchází do výtahu, jedou výtahem do čtvrtého patra, tam má Randyho firma pronajaté celé patro. Venda prochází  několika kancelářemi s Randym, který mu popisuje, co tam jednotliví lidé dělají a čím se zabývají:

R: Tady pracují inženýři programátoři.

V: A co dělaj?

R: Třeba vymýšlejí nové ovládání softwaru. Hned vedle nich sedí systémoví inženýři.

V: A co dělaj ti?

R: Ty se věnujou tomu, aby naše prezentace na internetu fungovala tak, jak má. Tady je administrativa firmy. Vidíš, jak naše fundované asistentky vyřizují stohy papírů.

R: Teď vcházíme do kanceláře marketingu.

V: A co dělaj lidi v marketingu?

R: Ty vymýšlej reklamu a prodávaj reklamu na našich internetových stránkách. Tyhle lidi jsou vlastně z celé firmy nejdůležitější, protože nám všem sháněj peníze na naše platy.

V: Vidíš, a já sem si myslel, že nejdůležitější z firmy je vždycky její ředitel nebo majitel.

R: Ředitel i majitel měl jenom takovej nápad a ty lidi, co sem ti ukázal, ho realizovali. Bez nich by nic nebylo.

V: A kam vedou tyhle dveře.

R: To je kancelář ředitele a majitele, Vendo. Tak pojď dál, ke mně do kanceláře.

 

SMS o skromnosti – přísloví?  O tom, že nejdůležitější jsou v životě schopnosti a pak peníze

 

Obraz 2/19             U Randyho v kanceláři jeho firmy

Venda a Randy vejdou do kanceláře, sednou si ke stolu, asistentka Randyho mladíkům přinese kávu a sodovku, když v kanceláři zůstanou sami, rozpovídají se:

V: Tak čím se vlastně ta tvoje internetová firma zabývá?

R: Určitě znáš telefonní seznam Zlatý stránky, že jo? A naše firma jsou takový stránky na internetu. Odborně se tomu říká vyhledávač.

V: A jak se jmenuje ten tvůj vyhledávač?

R: Ten se jmenuje Katalog.

V: A tak se jmenuje i tvoje firma?

R: Ne, moje firma se jmenuje NET.cz s.r.o..

V: Jako síť?

R: Přesně tak. Chtěli jsme i názvem firmy ukázat, čím se zabýváme, co je náš obor zájmu.

V: A jak si přišel na takovej nápad, vytvořit takovej vyhledávač?

R: Jednoduše, zapnul sem si internet, podíval sem se do zahraničí, jaký tam maj vyhledávače. Pak sem mi jeden líbil, tak sem vytvořil úplnej stejnej, ne však v angličtině, ale v češtině.

V: Takže ty si ho vlastně opsal od toho zahraničního.

R: Přesně tak. Víš sám, že ve škole jsem to nedělal. Ale v životě, je to trošku složitější, něco novýho vymyslet. Dá se říct, že už všechno důležitý bylo vymyšleno, takže jediný co může člověk s trochou fantazie udělat je to, že bude kombinovat a využívat už vymyšlený věci.

V: To je chytře popsaný opisování.

R: Musíš si to vždycky nějak omluvit.

V: A jaká by teda vlastně byla představa nebo co bych já mohl dělat pro tvojí firmu?

R: Děláš ještě angličtinu?

V: No pořád. Teď už sem tak daleko, že si čtu knížky v anglickejch originálech.

R: To je dobře. A chtěl bys mít dobrodružnou práci? Třeba být špiónem?

V: No, to by mě bavilo.

R: Tak budeš takovým špiónem našeho vyhledávače.

V: To budu jako sledovat tvý zaměstnance?

R: Ne, to rozhodně ne. Ty budeš surfovat na internetu v jinejch vyhledávačích, hledat jejich novinky, porovnávat to s naším z hlediska obyčejného uživatele internetu.

V: No to je dobrá práce. Celej den si číst anglicky.

R: Taky je dobrý to, že můžeš u toho sedět doma a nemusíš kvůli tomu bydlet v Praze, protože mi výsledky budeš posílat emailem. To je stejně trend doby, že lidi budou doba dřepět na zadku u svýho počítače a tak vlastně budou prostřednictvím internetu chodit do práce.

V: Ale to by byli lidi čím dál tím víc ve větší izolaci od ostatních, ne?

R: Stejně to skončí tak, že budem se svým okolím komunikovat pouze přes počítače. Jediný kdo se si s náma bude opravdu povídat bude ten počítač. Už dneska existujou počítače, který člověk ovládá pouze hlasem. Když už jsme u tý komunikace, výhodou internetu třeba je taky to, že když si chceš pokecat s kýmkoliv na světě, tak stačí když máte oba počítač a jste připojený na internet.

V: A jak se to dělá?

R: Pomocí chatu.

V: A co to je ten čet?

R: Píše se to ch a t.

V: Jako nějaká chatka?

R: Dalo by se to taky tak říct. Představ si, že v takový obrovský chatě je spousta místností, do kterých můžeš jít a pokecat si tam s kým chceš o čem chceš.

V: A jak to povídání vypadá?

R: Je to vlastně povídání přes obrazovku monitoru. Něco jako kdyby sis posílal s někym v reálnym čase jeden telegram za druhym. Je to jako telefonickej rozhovor zabalenej do posílání jednotlivých vět po internetu. Chápeš to?

V: Skoro jo. A to si fakt můžeš povídat o čem chceš, třeba o fotbalu nebo i o sexu?

R: Taky, na tom takovým rozhovoru poznáš, že internet lidi spojuje.

V: A proč se ten Internet vlastně jmenuje internet?

R: Inter asi od international, jako mezinárodní a net je síť Takže obrazně řečeno, ten kdo je připojenej na internet, tak se stane takovým malým pavoučkem, kterej si pro informace může vlézt kam se mu za chce.

V: A to musí teda mít každej ten pavouček počítač, jinak se na internet nedostane.

R: Dostane, stačí mu k tomu mobil.

V: Myslíš mobilní telefon?

R: Jasně i z mobilu se dá připojit na internet, proto ho musíš dneska mít. Jinak neexistuješ, protože nejsi stále na příjmu.

V: Vidíš a já myslel, že k telefonování stačí normální telefon.

R: Ten je spíš dobrej na to, že se prostřednictvím jeho pevný linky připojíš na internet.

V: A když si tam ten internet zapojíš, můžeš ještě potom po tý lince telefonovat?

R: Vendo ty se pořád ptáš, jako by si žil v osmnáctym století. Musíš se naučit moderní lidský komunikaci. Rozumíš!

V: Jasně. Já se budu snažit.

R: To budeš muset. Vítej v jednadvacátym století. Tohle století budou ovládat multimédia. A kdo nebude umět ovládat multimédia, ten už dneska nemá šanci. Chápeš?

V: Úplně dokonale.

R: Víš proč hodně lidí propásne svojí největší šanci v životě?

V: To nevím.

R: Protože maj na sobě oblečený montérky a moc připomínaj práci!

 

SMS: PR to RANDY: Kdo kratce nic nedela, ten ma dlouhou chvili!! J

 

 

 

 

 

Scéna 20            Venda a mobilní telefon

 

Obraz 1/20            Pořízení mobilního telefonu

Montáž:Venda s Randym jdou po chodníku, zastavují se před značkovou prodejnou mobilních telefonů. Jdou dovnitř prodejny. Tam Venda chodí od jednoho telefonu.k druhému.Venda si vybere mobil ne podle funkcí, ale podle vzhledu a desingu. U mobilů nejsou uvedeny ceny:

R: Kterej se ti líbí?

V: Tady ten má pěknou barvu, takovou moderní, stříbrnou.

Randy to nekomentuje, jen otáčí oči v sloup!

V: Hele a tady ten. Ten je tak prťavej.

Randy to nekomentuje, jen otáčí oči v sloup!

V: Hele a tady ten má Maruška!

R: To má nic moc.

V: Myslíš?!?

R: Jo. Taky se s ním dovoláš. Já ti ale chci koupit nějakej pořádnej mobil. Aby si s nim mohl třeba mailovat, faxovat nebo wapovat. Chápeš?

V: Aha.Tak nějakej vyber ty.

R: Líbí se ti tady ten?

V: No. Ten je pěknej. Má takovou velkou obrazovku.

R: Je pěknej. Za tolik funkcí má nízkou cenu.

V: Tak ho kup, já ti to pak zaplatím.

 

Obraz 2/20             Venda s Randym u pokladny

Randy a Venda stojí u pokladny a kupují mobil.

PROD: Přejete si?

R: Vezmu si ten mobil OT 501.

PROD: Chcete ho předvést?

R: Nemusíte.

Prodavačka dá mobil v krabici do igelitky a řekne:

PROD: 13.990 korun. Budete platit hotově nebo kartou?

R: Kartou.

Prodavačka provádí platbu.Podá kartu Randymu zpátky, dá mu podepsat papír, poděkuje a oba mladíci jdou zase před obchod.

V: Tolik peněz za tak malou krabičku?

R: Čím je ta krabička menší tím víc stojí peněz.

V: To snad není možný.

R: Je. Koukni na můj mobil.

V: Pěknej, menší než ten můj.

R: Taky stál 26 tisíc.

V: Fakt jo? V Praze je teda pěkně draze.

R: Vendo, my jsme ten mobil koupili ve značkový prodejně. Ten samej bude stát v Ostravě nebo v Ústí úplně stejně.

 

Scéna 21            U Randyho v bytě

 

Obraz 1/21            Nadšený Venda s mobilem

Je devět hodin večer. Randy pobíhá po svém bytě, obléká se na rande s Patrícií. Venda popíjí rum s kolou, sedí ve velkém křesle, čte si návod k mobilu a pořád se na něco ptá Randy:

V: SMS služba krátkých textových zpráv. Co je to za zkratku SMS?

R: To je short message service. Tím můžeš posílat takový krátký vzkazy někomu na mobil.

V: Takový jako šortky.

R: Lidi říkaj, že si posílaj esemesky.

V: A co je to ta SIM karta?

R: To je zkratka Subscriber Identity Module, což znamená předplatilele. Tu kartu dostaneš na to, aby si mohl vůbec volat. Dostaneš jí od svýho operátora a dáš si jí do mobilu.

V: Od operatéra? To je jako vod doktora?

R: Neříká se operatér, ale operátor. A tu kartu už sem ti tam dal.

V: Hele a tady píšou PUK. To je jak kdybys moh hrát s mobilem hokej?

R: To asi ne. To je zkratka Personal unblocking key jako osobní odblokovací klíč. Ten použiješ, když špatně použiješ PIN.

V: Já žádnej PIN nemám?

R: Ale máš. Stručně: aby si mohl aktivovat mobil a v něm tu SIM kartu, musíš na mobilu vymačkat PIN.

V: A co je to ten PIN?

R: To je řada čísel, prostě kód. Z angličtiny Personal Identification number. Tvoje osobní identifikační číslo.

V: Všechno je tak osobní, ale mě se to zdá neosobní.

R: Jak to, že neznáš PIN kód, copak nemáš kreditní kartu?

V: Ještě ne.

R: Ty fakt nemáš kartu ke svýmu bankovnímu účtu?!

V: Fakt ne. Ale Maruška říkala, že si jí můžu kdykoliv udělat.

R: Tak to máš dobrý!

V: Tady píšou nějaký tóny DTMF?

R: Tóny DTMF se jmenujou podle Dual Tone Multiple Module a umožňují komunikaci s počítačovým telefonním systémem, s hlasovou poštou nebo paging a tak. Až budeš mít tu kreditní kartu ke svýmu účtu, tak budeš používat službu home banking, tak vlastně budeš ovládat stav svýho konta v bance prostřednictvím svého mobilu.

V: A ještě mi řekni Randy, co je to ten Roaming?

R: Čte se to róming. S touhle službou můžeš volat do ciziny.

V: Tak to já si dám ještě další růming.

Venda si dolije další skleničku rumu. Randy už si obléká boty a hodlá odejít z na rande.

R: Zase to s tim rumem tolik nepřeháněj.

V: Neboj to už je poslední. Pak zavolám Marušce a nechci, aby to na mě poznala.

R: To je moudrý. Pozdravuj Maruš a já jdu na rande.

V: Taky pozdravuj Patrícii. Čau.

R: Čau.

Randy odejde z bytu, ve kterém zůstane Venda sám.

 

Obraz 2/21            Vendy horká linka Marušce 1.

Venda pořád sedí v křesle. Marie je v době hovoru v posteli. Během erotického hovoru je vždy záběr na toho, kdo mluví. Venda není vidět, kamera zabírá zadní část velkého křesla. Marie je nejprve vidět, v pokročilejší fázi hovoru je schovaná pod dekou na posteli. Marie i Venda si volají na mobil:

V: Ahoj Lásko.

M: Ahoj Vendo. Voláš z mobilu?

V: No jo. Randy říkal, že ty už tam máš to číslo, když ti teď volám.

M: Až zavěsíš, tak si ho hned uložím. A jak to jde v Praze?

V: Už nemusím hledat místo automechanika. Randy mě zaměstná jako špióna na počítači.

M: To je skvělý.

V: A nejlepší je to, že tu práci budu dělat doma, takže nebudu muset bydlet v Praze.

M: To je báječný!

V: To jo, budeme pořád spolu. A jak se máš ty?

M: Pořád stejně. V práci je to teď pohoda, lidí chodí míň. To víš, všichni jsou na dovolený.

V: A co teďka děláš?

M: Ležím úplně sama ve svojí postýlce. Strašně mi chybíš!

V: A jak voníš?

M: Jako když vylezu z vany, ve který sem měla koupelovou sůl Espupa de Baňo.

V: To já sem taky vylez před chvílí ze sprchy.

M: Tak to seš taky pěkně čisťounkej.

V: Ale nevoním jako ty, jako Espupa.

M: Škoda, že ještě nejde přenést po telefonu vůně, viď.

V: Myslíš na to na co myslím já?

M: Opravdu to chceš zkusit?

V: Dyť sem ti to slíbil.

M: Tak začni.

V: Teďka ti pomalu sundávám prsenku.

M: Ano a začínáš mi sahat na moje kůzlátka.

V: Ano. Pomalu je hladím, teďka mám obě ruce na nich. Něžně laskám tvoje malé domečky na tvých velkých kopečkách.

M: Děláš to moc krásně, seš tak něžňoučkej.

V: Teď už máš z malých borůvek pořádný třešničky.

M: Počkej a teď já.

V: A co děláš teď ty se mnou, lásko?

M: Ležíš na posteli, já ti pomalu stahuju slipy tanga. Beru si do ruky ten tvůj nateklý ocásek.

V: Ano, ano. A co děláš ještě?

M: Sahám ti na zkamenělej pytlíček. Pěkně to v něm tepe. Jako by měl každou chvíli vybouchnout.

V: Ještě. Co děláš ještě?

M: Moje rty se přisály na tvojí špičku.

V: Ano. Dál. Pokračuj.

M: Lízám tvojí citlivou uzdičku. Teď sem tě trochu škrábla nehtíčkem.

V: Maruško, strč si prst do pusy, abych slyšel, jak mi to krásně děláš.

M: (chvíli mlaská do telefonu)

V: To je nádhera, jak si s ním pohráváš.

M: Toho tvýho ohromnýho chlapáka mám až někde u mandlí.

V: Ano, děláš to tak krásně.

 

SMS: PR to RANDY: Existuji 3 druhy zvuku, ktere lidske ucho neslysi: infrazvuk, ultrazvuk a HUKOT V KLADE!!!

 

V: Krásně si mě nažhavila off line. Teďka zase já.

M: A co zrovna děláš?

V: Jazykem tě šimrám v pupíčku, už pokračuju níž přes tvoje bříško, ještě níž.

M: Já už mám úplně rozcapený stehýnka, co nejvíc.

V: Už nahmatávám tvoje rozbalené voňavé příslušenství.

M: Ještě. Pokračuj.

V: Hladím tvůj kožíšek a začínám se mazlit s tvojí kočičkou.

M: Ještě. Ještě.

V: Chlípnicky odchlípnu tvé okraje a propustím z nich tvůj hrášek slasti.

M: Ano, ano, ještě.

V: Začínám šimrat jazýčkem tvojí škvírku. Ochutnávám tě úplně celou.

M: Pokračuj! Hloubějc!

V: Co nejtěsněji olízávám mým samčím jazýčkem všechny vyvýšeniny a prohlubně tvého pálivě vlhkého rozkroku.

M: Ještě. Ještě.

V: Na mě. Na celou mojí tvář teď z tebe teče šťavňaťoučká šťávička rozkoše.

M: Už. Už. Už. Už. Už.

V: A teď přes páteř, přes celý vnitřek, přes hrášek z tebe vystřelí žhnoucí nával žhavé lávy.

M: Ano.Ano. Ano. Už jsem. Už sem byla. To bylo krásný. To je nádherný.

 

Obraz 3/21             Prostřih na Randyho a Patrícii v baru 1.

Randy a Patrície sedí v baru u stolu s pitím a povídají si:

P: Ženy na rozdíl od mužů můžou prožívat více druhů orgasmů. Klitorisový, vaginální, kombinovaný, slabý, silný, velmi silný, opakovaný, mnohonásobný a taky ten ze všech nejlepší, totiž permanentní.

R: Fakt jo? To jsou věci.

P: Jasně. Teďka sem o tom četla knížku. Žena může mít orgasmus, kterej trvá až sedum minut.

R: Tak já ti to příště stopnu.

 

Obraz 4/21            Vendy horká linka Marušce 2.

V: Jakej sem byl?

M: Krásně ke mně jemnej. A teď zase já. Vezmu si tě zase do pusy.

V: Ano a dál?

M: Spolknu tvojí špičku a mé rtíky spolu s prstíky po tobě něžně jezděj.

V: To je nádherný.

M: Už je čas změnit teplý přístav pro tvůj vor.

V: Už ho držím u brány tvojí rozněžněný škebličky. Úplně se mi sama nastavuje.

M Ano? Pokračuj.

V: Teď už pronikám skrz velké i malé půlky tvojí Micinky.

M: Začínám tě svírat horkýma pružnýma stěnama.

V: Tvoje žhavá jeskyňka mě obemyká.

M: Kousek po kousku do mě vstupuješ. Až, až, až se do mě úplně zaboříš.

V: Šroubuju to do tebe pěkně hluboko.

M: Už mě ten tvůj šroubovák k tobě dokonale přišrouboval.

V: Teď právě cítím úplný dno tvýho sametově mechovýho lůžka.

M: Rytmicky se na tebe celá narážím.

V: Klátím to do tebe jako do neukojitelný samičky.

M: Ano. Ano. Ještě!

V: Už to ve mně pořádně bublá.

M: Už slyším blížící se erupci.

V: Bublá to čím dál tím víc.

M: Ano. Ano. Ano. Ano. Ano.

V: A už je to venku.

M: Všude na sobě mám zahuštěné vařící cákance krásně vonící omáčky.

V: Já taky.

M: Vendo, lásko, to bylo tak vzrušující, tak romantický. Představ si, jak si byl ke konci tak krásně hlučnej, tak sem se odpráskla ještě jednou. Bylo to jako bysme byli normálně spolu.

 

Obraz 4/21            Prostřih na Randyho a Patrícii v baru 2.

P: Takže u chlapů trvá orgasmus jen pět až dvanáct vteřin. Taky je to pro vás jen čistě mechanicky fyzická záležitost. Proto prožíváte jen jeden druh orgasmu.

R: Hmm. To máme blbý.

 

Obraz 5/21            Randy mluví s Vendou po návratu z rande

Oba mladíci sedí v obývacím pokoji:

R: Tak co? Jaký bylo telefonní spojení s Maruš?

V: Perfektní Randy. Úplně dolby. A jaký si měl ty rande?

R: Normálně normální, jako vždycky.

 

SMS: MARIE to VENDA: Off line MILOVANI s TEBOU bylo MOC krasny. Dekuji HODNE MOC. Brzy ZASE zavolej. Ahoj LASKO. J

 

Scéna 22            Venda ve Velké PRAZE 1.

 

Obraz  1/22            Cesta do Ruzyně

Venda jede v 10 hodin ráno autobusem, náhle mu zvoní v kapse mobil, vtipná scénka jak všichni v autobuse si sahají do kapes a kabelek a hledají mobil. Po chvilce Venda sáhne pro ten svůj, zapne ho a mluví s Randym:

R: Kde seš?

V: V autobuse.

R: A kam jedeš?

V: Rozhodl jsem se mrknout se na letadla. Tak jedu na letiště.

R: Tak si to tam užij a pak se zastav.

V: Jasně. Tak čau.

R: Ahoj.

 

Obraz 2/22             Venda na letišti

Venda na letišti pozoruje jak vzlétávají a přistávají letadla. Pozoruje také muže navigátora, jak s pruhovanýma obuškama  a úkony svých paží  navádí letadlo.

 

Obraz 3/22            Cesta z Ruzyně

Venda jede zpět do centra Prahy. Do poloprázdného autobusu nastoupí skupinka hluchoněmých spoluobčanů. Znakovou řečí se jakoby hádají. Vydávají přitom podivné zvuky. Venda je obdivně pozoruje. Za ní stojí šestnáctiletý mladík a ten Vendovi řekne:

16M: Ty sou ale ukecaný, co?

V: ?!?!?

 

Obraz 4/22            Babička ne Pražačka

Venda pozoruje následující akci. Do busu nastoupí asi osmdesátiletá babička a ptá se 16letého mladíka:

80B: Prosím tě, mládenče, jak se to dělá s tou jízdenkou?

16M: Myslíte babi, abyste jí měla platnou?

80B: Ano mládenče.

16M: Tak to musíte dát hlavu k té zelené šipce, říct kam jedete, pak tam strčíte lístek a automat vám dá na jízdenku razítko.

Stará paní to udělá přesně podle mladíkova návodu a řekne: Na Karlák!. Mladík se trhá smíchy a mrkne na Vendu.

 

Obraz 5/22            Revize jízdenek

Ke smějícímu se šestnáctiletému mladíkovi přistupuje starší urostlý vysoký muž s odznakem:

REV: Revize jízdenek!

16M: Já. Já.

REV: Copak, pánovi došel humor?

16M: Nemám jízdenku.

Venda se směje mladíkovi. Ten vytahuje občanský průkaz. Bus zastavuje do zastávky na Karlově náměstí. Venda vystupuje z busu a pípne mu mobil, protože obdržel SMS:

 

SMS: RANDY to VENDA: Kdo jinemu jamu kopa je u neho na brigade!? J 

 

Obraz 6/22       Policisté na křižovatce

Venda se zasměje SMS a zaujmou ho policisté na velké křižovatce, kde nejdou semafory. Jsou tři hodiny odpoledne, největší špička. Policisté navigují auta plácačkami jako navigátor letadla. Policista dělá vstřícná gesta na Vendu, ten si myslí, že už může přecházet ulici, ale málem ho přejede auto.Z blízkého policejního vozu vyskočí rázně mladá policistka v sukni, dojde k Vendovi a začne mu autoritativně domlouvat:

POL: Mladý muži, vy jste neviděl mého kolegu?

V: Já ho viděl, ale špatně sem si vyložil jeho gesta.

POL: Takže vy se přiznáváte, že neumíte pravidla silničního provozu!

V: Já je znám, ale..

POL: Kdybyste je znal, tak by vás málem nepřejelo auto! ..A máte vůbec řidičák?

V: Mám. I na traktor i na kombajn.

POL: Takže vy nejste z Prahy?

V: Ne, nejsem. Já jsem ze Světlé nad Sázavou.

POL: Na kolik si ceníte váš přestupek?

V: Já nevím. Na pět set?

POL: Tak málo?

Pěkná policistka si prohlédne pěkného kluka z vesnice od hlavy až k patě a zpět.

POL: Dobře. Dneska to vyřešíme pokutou, ale příště dostanete pokutu pět stovek!

V: Děkuju, díky moc. Už můžu jít?

POL: Můžete. Příště, až pojedete do Prahy, zopakujte si vyhlášku! A když si nebudete jistý, tak běžte raději podchodem.

V: Ano. Děkuju Vám. Nashledanou.

POL: Nashledanou.

Policistka se otočí a vítězně odkráčí  zpět do auta. Venda jde do podchodu.

 

SMS: RANDY to VENDA: Nedelej si starosti s tim, co si o tobe mysli druzi. TI mají plnou hlavu TOHO, co si o nich myslis TY!!! J

 

Scéna 23            Opět v Randyho firmě

 

Obraz 1/23            Venda přichází do firmy.

Montáž: Je 16:30. Venda vchází do iHotelu. Jede výtahem do patra firmy NET. Vystupuje z výtahu prochází kancelářemi až do poslední kanceláře k Randymu. Sedne si naproti němu ke stolu.

R: Tak co, jaký byly letadla?

V: Skvělý, nádherný.

R: Přemýšlel si třeba Vendo nad tím, jak se pomstít předsedovi ZZN, že tě vyhodil bezdůvodně z práce?

V: Nepřemýšlel.

R: Nelži, pomsta bývá vždycky sladká.

V: Já už jsem na to skoro zapomněl.

R: Nelži. To ti nevěřím!  

V: A ty si něco vymyslel?

R: Že váháš.

V: A co?

R: Znáš jeho číslo na mobil?

V: Jasně, já jsem mu často volal. Je to 0601 066 068.

R: Tak se pojď na něco podívat.

Venda si stoupne za Randyho záda a kouká, co dělá na svém počítači. Záběr je na oba muže z pohledu od zadní strany monitoru počítače, takže divák vidí jejich tváře, ale nevidí, co Randy dělá na PC.

 

Obraz 2/23            Prostřih do ZZN

Předseda družstva, jak sedí ve své kanceláři s dcerou sekretářkou. Náhle mu začne nepřetržitě pípat mobil jako o závod. Předseda si ho vezme do ruky a chce si přečíst SMS.Bohužel to nejde protože mu stále přicházejí další SMS. Nechápe vůbec co se děje. Úplně zuří, mačká šíleně čísla na mobilu, který pořád pípá.

 

Obraz 3/23            Zpět v Randyho kanceláři

R: Tak už chápeš, co jsem mu udělal?

V: Ještě jednou prosím tě.

R: Prostě sem napsal asi dvacet esemesek za sebou. Rozumíš?

V: Rozumím.

R: Pak sem těch dvacet dal do svýho speciálního prográmku se smyčkou. Chápeš?

V: Jasně. A dál?

R: Poslal sem mu to na mobil po internetu. Ta smyčka zahltila paměť mobilu předsedy. Takže mu mobil teď bude pořád pípat a on si z něj nikam nezavolá Dobrý ne?

V: To jsou věci!?

 

Obraz 4/23            Prostřih do ZZN

Předseda nepříčetně pořád dokola mačká pípající mobil. Nakonec ho rudý vzteky mrští proti zdi a on se rozpadne na sto kousků.

 

Obraz 5/23            Zpět v Randyho kanceláři

V: A jak dlouho to potrvá, to pípání jeho mobilu?

R: Pořád!

V: A nezničí mu to ten mobil?

R: Nezničí. Jen si bude muset pořídit novou SIM kartu, aby si ještě někdy mohl z toho mobilu zavolat.

 

Scéna 24            Venda poznává Randyho kamaráda

 

Obraz 1/24            Venda s Randym jdou po chodníku do baru   

Je devět hodin večer. Venda s Randym jdou disko clubu, kde už na ně čeká Randyho kamarád Adam Vaněk alias Píár.

R: Takže se za chvíli seznámíš s mým dobrým kamarádem z Prahy.

V: A kdo to je?

R: Adam. Ale tak mu prosím tě neříkej. Jeho nickname je PR neboli Píár.

V: To má jako přezdívku?

R: Přesně.

V: A co to Pí ár má znamenat?

R: Píár jsou iniciály pro public relations, což jak víš jsou vztahy a styk s veřejností.

V: On teda dělá do styku s veřejností?

R: To dělá. Ale především je zaměřenej na tu část veřejnosti, co nosí podprsenky a kalhotky.

V: Tak už mi řekni, co dělá?

R: Víš Píár je takovej střední yupík, ale jinak je s ním ohromná legrace a dokáže sehnat nádherný holky. Prostě on je specialista pomlčka odborník na ženské pohlaví.

 

Obraz 2/24

Montáž: Oba mladíci vejdou do disko sálu, tlumená hudba zesílí, Randy chvíli hledá očima Píára, který na ně mávne od stolu. Oba mladíci jdou ke stolu, kde sedí Píár oblečený do luxusních věcí z butiku.Když Venda dojde s Randym ke stolu, je představen Píárovi. Mladíci si při seznámení podají ruku, poté se usadí u stolu.

R: Ahoj Píáre, to je Venda. Můj kámoš z dětství. Vendo to je Píár.

PR: Čau Vendo, vítám tě v Praze.

V: Čau Píáre.

Servírka přinese ke stolu pití. Pánové se usadí aVenda, aby řeč nestála, to zkusí na Píára:

V: Píáre, ty prý seš odborník na ženský?

PR: Randy, co si Vendovi o mě řekl?

R: Já jsem mu řekl jenom pravdu.

PR: Vendo, Randy to přehání, já jsem jen agent modelingové agentury a mám na starost vyhledávání nových tváří nebo jestli chceš modelek.

V: A jak to děláš?

PR: Jdu třeba sem, na disko. Koukám po ženskejch a když se mi nějaká líbí nebo si o ní myslím, že by mohla být modelka, tak jí pozvu do agentury.

V: Tak to musíš bejt pořád mezi krásnejma ženskejma, viď?

PR: To si řekl správně.

V: To by se mi taky líbilo! Taková pěkná práce.

PR: To věřím. Mě se taky líbí.

R: Dyť jsem ti to říkal Vendo, že Píár je specialista na ženský.

V: A já si pořád myslel, že je něco jako gynekolog.

R: To Píár je, ale nemá na to doktorát, že jo.

PR: Tak když už jsme u těch lichotek. Vendo, tady Randy je zase špičkový specialista na mobilogii a internetologii.

R: Jen nepřeháněj.

PR: A co děláš ty Vendo?

V: Já budu pracovat u Randyho ve firmě.

PR: No vidíš, to z tebe za chvíli bude taky takovej internetnaut jako je Randy.

R: My třeba budeme dobře rozumět netu, viď Vendo. Ale radši bych měl to tvoje kouzlo osobnosti a image Píáre a lovil holky po barech.

V: Ty by si chtěl vypadat jako Píár?

PR: Image není jenom vzhled, Vendo!

V: A co to ještě je?

PR: Zjednodušeně by se dalo říct, že je to to, jak hodně umíš dělat na druhý dojem.

V: Aha.

PR: Víš třeba, co to je řeč těla?

V: To nevím.

PR: To je jak se pohybuješ, jaký děláš gesta a tak. Nelidově se tomu říká nonverbální komunikace.

V: Není to něco jako posunková řeč?

PR: Ne to není ono. Je to o tom, jak dokážeš ovládat svojí mimiku, jak umíš říct něco beze slov. Touhle komunikací se dá vyjádřit většinou mnohem víc než slovy.

V: A ukážeš mi jak to funguje?

PR: Tak já si zkusim nějakou budoucí modelku vybrat, trochu to tady omrknu. Támhleta je pěkná, ta blondýna v oranžovým tričku a modrý minisukni u baru, jak sedí na tý barový židli. Líbí se ti Vendo?

V: Je nádherná.

PR: Je vidět, že máš dobrej vkus!

PR: Než jí oslovím, podíváme se Vendo společně na to, jak bude reagovat, když na ní vyšlu přívětivý signály.

V: Tak jo.

PR: Teď pozorně sleduj Vendo! Už použila první ženský gesto, protože si všimla mýho pohledu, začne se upravovat.

Překrásná slečna u baru se začne upravovat.

PR: Přejdu do protiútoku a podívám se jí na tři vteřiny do očí, pak uhnu očima dolů. Ona by měla reagovat tak, že si prohrábne ty svoje krásný dlouhý vlasy.

Stane se jak Píár popsal.

V: Ty vado!

PR: Vidíš, teď si přehodila nohu přes nohu. Tím už mi naznačuje, že mě chce mezi svý stehna.

V: A co uděláš teď?!

PR: Teďka se jí ještě podívám na pět vteřin do očí a usměju se na ní.  A jestli se ona usměje a potom nechá tu svojí krásnou pusinku ještě chvíli pootevřenou, tak je dneska v noci moje.

Stane se jak Píár popsal.

V: Ty, to teda čumím! Fakt to skvěle funguje.

PR: Viděls, jak si olízla rty? Tak to už je dole asi úplně vlhká.

PR: Vendo, víš proč si ženský malujou pusu?

V: To nevím. Asi aby byly hezčí.

PR: To taky, ale hlavně proto, protože to chlapům připomíná ženský přirození. Vzpomeň si na orální sex!

PR: A víš Vendo, jak má jít správnej chlap na poprvý k ženský?

V: To taky nevím.

PR: S rukama v kapsách u kalhot, to aby si myslela, jak si s tím tvým kámošem mezi nohama, pěkně užije. Tak mi držte palce a já jdu na věc. Kdybysme se už neviděli, tak se mějte a zase zavolejte. Čau.

 

Obraz 3/24

Píár se rozloučil, vstane, zasune si ruce do kapes skvělých kalhot a jde rovnou k blondýně na baru.Hned na to začnou na disku hrát pomalé písničky. Píár jde s blondýnou tancovat, přímo se na sebe nalepí. To vše pozorují Venda a Randy od stolu. Pak Randy řekne Vaškovi:

R: Tak vidíš, ty si měl vlastně pravdu!

V: Jak to myslíš?

R: No Píár už ve svým krátkým životě viděl tolik ženskejch přirození, že by mu to moh každej gynekolog závidět!

V: To asi jo.

R: Dáš si paňáka?

V: Jo vem mi prosím tě bechera.

Randy se zvedne a jde k baru, zatímco Venda pozoruje Píára, jak tancuje s blondýnou.   

 

 

Scéna 25            U Randyho doma po disku

 

Obraz 1/25            Venda a Randy v kuchyni

Je půl jedný v noci. Mladíci sedí v kuchyni u stolu, dolévají se ještě na dobrou noc a:

R: Dáš si ještě panáka?

V: Jasně. Ten Píár, ten to s ženskejma umí, viď?

R: To jo. Ale nejsem si jistej, že tímhle stylem najde tu správnou.

V: A ty si už tu správnou našel?

R: Snad jo, ještě si nejsem jistej. Na svatbu to určitě ještě není.

V: A jak by si takovou správnou ženskou představuješ?

R: Potřeboval bych, aby se moje manželka o mě opravdu starala. Ale znáš to, ty dnešní holky plný feminismu, ambicí a kariéry.

V: To jo, hlavně ty holky z města!

R: Pak se nediv, kolik mladých lidí dneska žije singl.

V: To jo.

R: Na co  vlastně potřebuje chlap ženskou?

V: Na sex, na vaření, na praní, na úklid. Prostě aby se starala o rodinu, ne?

R: Takže ty si myslíš, že ženskou potřebuješ na sex a na domácí práce.

V: Ty to říkáš tak, jako bych chtěl po ní hodně?

R: Na to ti každá, aspoň trochu inteligentní holka, dneska kašle. A ty určitě nechceš žádnou pitomou.

V: To ne.

R: Tak vidíš!

V: A co mám vidět?

R: Že ve věku, kdy může jít chlap na mateřskou, je moc těžký sehnat pořádnou holku. Možná je to strašně těžký taky proto, že se ženský pořád čím dál tím víc snažej chovat se jako chlapi!

V: To asi jo. Taky proč by si chlapi chtěli brát chlapi, myslím teda heterosexuálové.

V: Randy, a zamyslel si se někdy nad tím, co vlastně chtěj ženský od chlapů?

R: Asi dobrej sex, hodně peněz a abychom jim pořád dokola opakovali, jak je milujem.

V: To taky, ale hlavně chtěj, abysme si s nima povídali o jejich problémech.

R: No, kdyby doma bylo navaříno, uklízíno a moje manželka pěkně upravená čekala na mě až přijdu z práce. To bych si s ní po kvalitním sexu řekněme tak čtvrt hoďky povídal o těch jejích ženskejch problémech.

V: A nezdá se ti to trochu málo?

R: Myslíš. Možná, kdyby byl sex opravdu kvalitní, tak by mě možná ukecala i na půl hoďky. Ale pak bych už asi opravdu usnul.

V: Tak nic. Pojď, jdem spát.

 

Scéna 26            U Randyho při snídani 1.

 

Obraz  1/26            Venda a Randy v kuchyni

Je půl osmé ráno. Mladíci snídají v kuchyni. Randy si bere do ruky mobil.

V: Čekáš hovor?

R: Spíš esemesku.

V: A od koho?

R: Přece od Píára. Ten se vždycky ozve. Někomu přece musí říct, jak si v noci užil s jeho novou favoritkou.

V: Jak to myslíš?

R: On je vždycky plnej dojmů, tak je musí s někým sdílet.

V: Třeba ona z toho byla také plná dojmů.

R: Já spíš věřím tomu, že jí k plnosti úplně stačilo něco velmi vyvinutýho.

Oba se na sebe usmějí, polknou další sousto,pípne Randyho mobil. Ten ho vezme, přemačkává tlačítka a čte si sms vzkaz. Randy se zasměje a podá mobil Vendovi.Venda čte sms vzkaz nahlas:

V:        V noci bylo s Eliškou super souložení

            s bezva příčeskem na jejím přirození!

           

Ještě teď si můj penis naříká:

            Ona má jazyk jako ještěrka!

V: Ten Píár je úplnej fajnšmekr na ženský!

R: To nejmíň. Teď mě napadlo, že mu pošleme něco veselýho. Jdem k počítači.

 

Obraz 2/26            Venda a Randy u jeho počítače

Mladíci jdou přes celý byt do pracovny, Venda si sebou nese chleba od snídaně. Randy si v počítači zapne svůj email, složku posílání sms a pošle sms Píárovi. Venda se ho ptá:

V: A co si mu poslal Randy?

R: Přečti si to.

 

SMS: EMAIL@RANDY to PR:             Soulozily jesterky na sterku

                                                            soulozily tuzkovou baterku.

                                                            Pak se hodne divily

                                                            ze jim frndy svitily!!! J

V: To si mu to nandal!

R: O to šlo.

 

Obraz 3/26            U Randyho při snídani 2.

Mladíci jsou opět v kuchyni, dál v klidu snídají. Opět pípne Randyho mobil.

R: Že bych Píára tolik vytočil?

Randy vezme do ruky svůj mobil. Čte si sms vzkaz. Moc se nesměje.

R: Dokonce i moje velká láska je po ránu vtipná!

V: To je od Patrície?

R: Jo.

V: A co ti napsala vtipnýho?

Randy podá mobil Vendovi a ten si prohlíží sms vzkaz:

 

SMS: PATRICIE to RANDY:                     Moje LASKO,

                                                            kvuli tomu baru

                                                            mne to MOC mrzi

                                                            Nezarli LASKO,

                                                            ozvi se milacku,

                                                            zavolej mi brzy!!!

                                                            PS: Kdy uz mi ukazes Vendu?! L

V: Si to dobře načasovala!

R: Tak nějak.

V: A co se vlastně stalo v tom baru?

R: Na posledním rande …

Randy se ještě zhluboka nadechne k další větě, diváci vidí prostřih časově zpět na Randyho rande s Patrícií.

 

Obraz 4/26            Prostřih na Randyho a Patrícii v baru 3.

Partneři spolu sedí u stolu v baru. Najednou do baru vstoupí krásný mladý muž. Patrície si ho všimne i jeho opravdu skvěle padnoucího značkového letního obleku.Pak si všimne Randy, že se dívá jinam:

R: Co je? Kam koukáš?

P: Koukám na pěknýho chlapa, co teďka vešel.

R: Možná, že sis nevšimla, že jsem tady s tebou já?

P: To seš. Chceš říct, že já se nemůžu dívat po pěknejch chlapech zatímco ty po ženskejch jo.

R: Nech toho.

P: Jen si vzpomeň, jak si minule slintal u toho časopisu.

R: Nech toho. Prosím tě.

P: Nenechám. Hned to pěkně proberem!

R: Já se teď opravdu nechci hádat!

 

 

Obraz 5/26            U Randyho při snídani 3.

V: Takže on se jí tam líbil nějakej chlap?

R: A kdybys viděl, jak na něj zírala!

V: A to nemůže, viď!?

R: Jasně, že může. Jenže víš co!? Vona v tý chvíli čuměla na něj jak bystrozrakej. A najednou jakoby zapoměla, kdo jí platí účty za mobil, fitnesscentrum, solárko, večeře a hadry z butiku.

V: Takže ty žárlíš.

R: Já? Ne! Jen mi vadí, že když vejde do baru chlápek v saku z nejdražšího butiku v Praze, tak si myslí: já mám takovej vohoz, že se mnou bude chtít každá jít do postele.

V: A funguje to, viď?

R: No právě. Jako by se v tý samý chvíli, co přišel ten maník dovnitř, Paty vypnul mozek a začala myslet jen tím mezi nohama.

V: To víš. Je to mladá krásná, talentovaná a emancipovaná slečna.

R: No právě. To je na tom našem vztahu to nejhorší.

 

Scéna  27            Venda ve Velké PRAZE  2.

 

Obraz 1/27            Venda balí pražský holky

Montáž: Venda jde opět megapolí Prahou. Přichází k nějakému shluku lidí na dolní části Václavského náměstí, na pěší zóně je zde propagační akce společnosti Condomex. Venda zde dostane zdarma prezervativy. Něco si čte na krabičce, pak vyndá svůj mobil a vymačkává na něm esmemesku.Záběr na Randyho v kanceláři u počítače, jak mu pípne mobil. Randy si čte sms vzkaz:

 

SMS: VENDA to RANDY: Posledni pruzkum spolecnosti Condomex prokazal, ze dospely clovek ma SEX 3X za tyden. Rad bych vedel, kterej HAJZL suka za MNE!!! L                             

                                                           

Montáž: Venda jde dál letní Prahou a kouká po krásných letně oblečených slečnách. Venda při tom chodí s rukama v kapsách a zkouší nějakou sbalit, aby třeba mohl vyzkoušet ty condomy.

 

Obraz 2/27             U Randyho v práci           

Montáž: Je 16:30. Venda vchází do iHotelu. Jede výtahem do patra firmy NET. Vystupuje z výtahu prochází kancelářem, se všemi se zdraví, jde až do poslední kanceláře k Randymu.

V: Čau Randy, dostal si ode mě esemesku?

R: Jo, byla docela vtipná.

V: Ale to nebyl vtip, to je prostě fakt!

R: Ja jsem jí poslal Píárovi jako vtip.

V: Ještě máš hodně práce?

R: Pro dnešek už mám padla.

V: A co budem dělat?

R: Ukážu ti třeba, jak se chatuje na internetu. Teda, jestli chceš?

V: Tak mi to ukaž.

Randy zapne internet, přihlásí do určité místnosti.Venda mu stojí za zády a kouká také na monitor.

V: Takže ty něco napíšeš na ten monitor a to samý se objeví na monitoru toho, s kým chatuješ.

R: Jo, chápeš rychle. Tak je dobrý umět chatovej slovník.

V: A co to je?

R: To jsou emotikony, který vyjadřujou emoce. Něco jako Píárova řeč těla.

V: Nebo jako smajlíci v mobilu?

R: Přesně. Představ si, že o emotikonech byla napsána dokonce i knížka!

V: Fakt jo? To opravdu někdo napsal knížku, jak se máš tvářit, když seš na návštěvě v místnostech tý chatky?

R: Fakt!

Divák vidí na monitor počítače, kde Randy píše to, co Vendovi vysvětluje:

R: Dvojtečka : jsou většinou oči,- pomlčka je většinou nos a to ostatní se mění.

V: Tak napiš nějakej emotikon.

R: Dvojtečka, pomlčka, mřížka :- #. To znamená, že nosíš kšandy.

V: To je legrační.

R: Nebo osmička, pomlčka, velký o. To znamená, že seš blázen.               8-O

R: Koncová závorka, oči nos, otevírací závorka. To seš paroháč.             ):-(

V: Taky veselý, ještě.

R: Když dáš bláznovi místo osmičky do očí dvojtečku. Ta to znamená drž hubu.    :-O

R: Když vyměníš nos za zavináč, tak řveš jako na lesy.                             :-@

R: Když má emotikon v puse anglický and, tak má svázaný jazyk.   :-&

R: Nebo místo and napíšeš velký S a už se ti plete jazyk.                :-S

R: Když mu dáš do pusy devítku, tak si chce olíznout nos.                  :-9

V: Ten četovej slovník je úplnej jazykolam.

R: Dáš do pusy velký pé a vyplázneš na někoho jazyk.                            :-P

V: A jsou taky erotický emotikony?

R: Jasně, třeba chceš říct, máš pěkně namalovanou a našpulenou pusu.    :-{}

V: Pěkný, ještě.

R: Ty seš taková milá holčička s mašlí ve vlasech.                               8 :-)

R: Takhle chceš dát nějaký pusu.                                                            :-()

R: Když dáš velký x místo závorek, chceš jí dát francouzáka.                 :-X

V: Ještě něco.

R: Když za nějakou větu napíšeš tohle, tak to myslíš oplzle.               ;->

R: Když chceš polichotit slečně, jako že má velký kozy, tak napíšeš.            :-)-8

V: No jo, to má jako osmičky.

R: Taky.

V: To je ale nápaditej jazyk.

R: Ale v budoucnosti možná zanikne. Všichni budou mít na počítači kameru a když s někým budeš chtít mluvit, tak bude tvůj počítač jako videotelefon.

V: A zkusíme vlízt do nějaký místnosti v chatce?

R: Jasně. Největší legrace je v místnosti, kde se chce někdo seznámit.

Randy se připojí na internet a vleze do místnosti, kde se chtějí chataři seznámit.

R: Vidíš, teď jsme v místnosti, kde se bavěj čtyři holky a pět kluků.

V: Takže už jsou z nás taky chataři. A jak jsi poznal, kolik je tam kluků a kolik holek?

R: Podle jmen. Teď tě zapojím do chatu jako mladou nezkušenou holku, která hledá kluka, aby s nim mohla sexovat.

V: Ale já jsem kluk! Ne žádná sedmnáctka.

R: To víme my. Ale ten trouba, co si tě bude chtít nabalit, to neví. Bude legrace, uvidíš.

V: Tak to zkus.

 

Obraz 3/27       Monitor PC

Divák vidí pouze to, co Randy píše do místnosti po přezdívkou Patrície:

PATY: Čau kluci a holky. Chci si s Váma pokecat. Teda hlavně s klukama. Jsem mladá nezkušená slečna za Prahy a jmenuji se Patrície. Ale říkejte mi PATY.

ALEŠ: Čau Paty, to je skvělý, že ses připojila. Máš fakt pěkný jméno!

PATY: Děkuji Aleši

.

R: Jak se ti zamlouvá ten Aleš?

V: Myslím, že Aleš je nudnej. To Bořek je lepší.

R: Tak se blíž seznámíme s Bořkem.

 

PATY:Bořku máš skvělej slovník!

Bořek: Děkuji ti.

PATY: Bořku, nechceš si udělat vlastní místnost?

Bořek: Jasně, uděláme se pro sebe.

Aleš: Si zklamala PATY!!!            ):-(

Na monitoru proběhne operace vytvoření nové místnosti, kde jsou jen Paty a Bořek.

 

 

R: Co mám napsat?

V: Ukaž, já budu psát.

Venda si sedne za počítač a píše:

PATY: Co právě děláš Bořku, usmíváš se?

Bořek: Jsem vysmátej a těším se!            :-@

PATY: Já se taky těším!!!

Bořek: Co si dělala, než sis zapnula internet?

PATY: Koukala jsem na video. Na film o rozmnožování zvířátek.

Bořek: A jaký rozmnožování se ti nejvíc líbilo?:-)

PATY: Nejvíc to bylo dobrý, jak to dělali lvi. :-P.

            Bylo to takový krásně kočičí!!!

Bořek: Já to mám rád taky jako zvířátka.

PATY: Myslíš, jako že rád do holky vstupuješ zezadu?

Bořek: Máš pravdu, taky se ti líbí ta pozice?

V: To je pěknej prasák, ten Bořek!

R: Tak mu napiš, že by si to s nim chtěl zkusit.

PATY: Já jsem to ještě nezkoušela. Ale s tebou bych to chtěla zkusit!!! :-))

Bořek: Vyzkoušíme si to hned nanečisto? Co říkáš?

PATY: Myslíš jako láska přes internet?

Bořek: Ano má PATY.

PATY: Tak začni. Já už sem si stáhla kalhotky! :-P

Bořek: Už mám taky rozepnutej poklopec!!

PATY: A Už máš sám sebe v ruce?

Bořek: Ano TY moje pet PATY! Už jsem jako svíčka!

PATY: Sahám si na svoje kůzlátka. :-)-8

Bořek: Moje ruka po mě jezdí jako píst.

PATY: Už sem si sáhla do mojí  roztoužený <>.Teď tam tlačím celou ruku!

Bořek: Já si chci taky šáhnout.

PATY: Ale musíš být něžně opatrnej, aby ses nespálil o mojí žhnoucí lávu.

Bořek: A můžu do tebe zasunout i jazyk? :-X

R: Hele, necháme ho chvíli podusit?

V: Jako, že počkáme chvíli s odpovědí?

Bořek: Proč neodpovídáš Pet PATY?

V: Hele, už se mu to hrne do hlavy!

R: Ještě ho chvíli podus.

Bořek: Prosím Tě odpověz! Už ho celýho dlaní neobejmu!!!

V: Ten je ale nadrženej!

R: Tak mu už odpověz nebo bude mít tak zamlženej monitor, že nám nebude moct odpovědět.

PATY: Promiň Boříku, ty býku. Já sem se nechala Tebou tak unést, že už to ze mě teče.

Bořek: ANO ANO ANO. Už taky brzo budu!  ;->

PATY: Už toho tvýho cítím hluboko v sobě!

Bořek: Už to na mě leze!

PATY: Úplně mi tlačíš na čípek!

Bořek: Napiš mi ještě něco takovýho. Prosím.

V: Už to na něho leze.

R: To jo. Za chvíli odpráskne.

V: A co mu mám teď napsat?

R: Ukaž, já to napíšu!

PATY: Bořku, TY chlíváku. Já nejsem žádná sedmnáctka, ale padesátiletá matka tří dětí.

Bořek: Ty stará tlustá svině. Málem sem se udělal!

 

Oba mladíci se smějou nad monitorem počítače:

V: To bylo skvělý.

R: Tak už jsi poznal, že chat je jen naprosto sprostá anonymita.

 

SMS: PR to RANDY: NEJLEPSI jsou takovy lide, co se porad smejou, protože JSOU VYSMATY! JJJ

 

Scéna 28            Venda poznává Patrícii

 

Obraz 1/28            Příchod do baru

Montáž: Venda a Randy vcházejí večer do baru. Sednou si ke stolu. Dostanou od číšnice pivo ve třetince.Chvíli sedí sami a potom přijde Patrície. Randy je představuje. Oni si podávají ruce. Na stole je již několik vypitých sklenic.

 

Obraz 2/28

Doba již pokročila:

P: to je zajímavý, takže si Vendo pracoval v zemědělství.

V: No, tak nějak. A co tvoje práce?

P: Já pracuju v ženském časopise Gita jako šéfredaktorka. Ale to už ti určitě Randy řekl.

V: A o čem jsi dneska psala?

P: Dneska? Asi nejzajímavější článek byl o porodnosti u nás.

V: A co si tam napsala zajímavýho?

P: Třeba to, že naše země je v žebříčku nejmenší porodnosti na třetím místě. U nás na jednu matku připadá jen jedna celá dvacet tři dítěte. A abychom nevymřeli, tak by to chtělo, aby každá žena měla průměrně dvě děti.

R: No jo. Jenže to by nesměli bejt děti tak drahý!

P: To jsme tam taky napsali. Jen první rok dítěte stojí rodinu šedesát tisíc. Do šesti let stojí dítě rodiče tři sta dvacet tisíc, a do osmnácti to dělá celkem sedm set tisíc v dnešních cenách.

R: A to může chtít jít ještě na vejšku.

V: já si myslím, že mateřství je u nás málo doceněný.

P: To si řekl skoro dobře. Mateřství postrádá společenskou prestiž. Co maj pak chudáci ženy dělat, třeba když rodina splácí hypotéku nebo když manžel ženu opustí a ona zůstane sama s dětma. Pak jí nikde nevezmou do práce. Úplnej začarovanej kruh.

V: To je hrozný.

P: Spočítali jsme, že dítě je vlastně dražší než hypotéka.

R: Jo jenže hypotéku splatíš, ale dítě máš na pořád.

P: No a co!! Budeš přece starostlivej otec, kterej se musí o svojí manželku a svoje děti postarat!

R: To já bych se o ně postaral. Jenže dnešní moderní slečny musej mít všechno nový, nejlépe značkový. Ať to začne plínkama s krémem, přes mini botičky se třema proužkama a končí to sportovním kočárkem za dvacet tisíc.

P: Kdybys byl tím dítětem, ty by ses nechtěl vozit v krásným kočárku nebo mít voňavej zadeček?!

R: Jo to bych chtěl. Jenže to dítě z toho nemá rozum. To se jen jeho maminka předvádí před svojí kamarádkou, co  je její manžel ochotnej sponzorovat!

P: Pán je spořivej! To je pro mne novinka.

R: Víš sama, že teď lžeš. Že to tak není.

V: Jestli k tomu můžu něco říct, já si myslím, že Randy má pravdu. Dítěti stačí do určitýho věku obyčejný hračky. Nemusí mít v prvním roce autodráhu nebo mašinky. Stejně z toho nemá rozum a rozbije to.

P: A ještě je tady pan chytrej! Hele, co třeba argumenty, že žena si při porodu zažije svý, že vstává v noci k brečícímu dítěti, že ho musí kojit, že si zničí postavu a že bere na mateřský čtyři tisíce. Tak už kvůli tomu by jí snad měl manžel co nejvíc podporovat, ne?!

R: To by měl, viď Vendo.

V: To jo.

R: Ale Patrície, jako ve všem, existuje trabant a mercedes. Třeba já nechápu, proč ženský potřebujou používat drahý plíny na jedno použití. Vždyť jsou doma a maj spoustu času vyprat, pověsit a vyžehlit ty bavlněný.

P: Jo? A víš kolik to zabere času? Vyprat, pověsit a vyžehlit! Já bych ti to přála dělat každej den!

R: Ale o tom to přeci je Patrície. Ženská je na mateřský a má se starat o dítě. Musí si teda i zorganizovat čas tak, aby mohla v klidu vyprat plínky.

P: Ty si jako myslíš, že když je žena na mateřský, že má spoustu času.

R: No. Třeba by si ho mohla ušetřit, kdyby si nečetla ty ženský časopisy.

P: Slyšíš ho Vendo? To snad nemyslíš vážně! Já myslela, že tohle už jsme probrali!

R: Promiň. Omlouvám se. To byl momentální nápad. Trochu jsem to přehnal.

P: Trochu hodně!

R: Patrície, moc se ti omlouvám. Vím, jak je ta práce pro tebe důležitá.

V: Já se taky omlouvám.

P: A za co?

V: Že vás na chvíli opustím. Jdu na záchod.

P: My tě omluvíme.

Venda odchází na toaletu.Pár zůstane o samotě:

P: Co mu je? Myslíš, že se urazil?

R: Ne, myslím, že šel opravdu na záchod. Nebo taky je možný, že nedokáže chápat tak silnou ženskou osobnost, jako jsi ty.

P: Žehlíš ten tvůj mentální nápad, viď?

R: No. A jak se ti líbí Venda?

P: Je to určitě správnej kluk. Trošku naivní, ale jinak správnej.

 

Scéna 29            Není chat jako chat

 

Obraz 1/29             U Randyho v práci           

Montáž: Je 16:30. Venda vchází do iHotelu. Jede výtahem do patra firmy NET. Vystupuje z výtahu prochází kancelářemi, se všemi se zdraví, jde až do poslední kanceláře k Randymu.

R: Čau Vendo. Tak co si dělal? Doufám, že si celej den nechodil po městě s rukama v kapsách.

V: Ne. Byl jsem se podívat v technickým muzeu.

R: A co tam měli zajímavýho?

V: Ty si tam ještě nebyl?

R: Byl. Já myslel probíhající výstavu, ne stálou expozici.

V: Tu tam mají zrovna zajímavou. Je tam výstava o vývoji počítačů.

R: A co tě na ní zaujalo?

V: Představ si, že tam měli fotku prvního počítače. Ten ti byl velikej asi jako jeden velkej byt.

R: To víš začátky jsou vždycky těžký.

V: Taky tam byly fotky těch posledních nejmenších počítačů. Jak jsou prťaví a malinkatý. Je to fakt neuvěřitelný, za jak malou dobu jsou z bytů malý krabičky.

R: To je kouzlo miniaturizace. Teď jsem někde četl, že za pár let, když budeš nemocnej, tak ti do žíly vstříknou tekutinu s malinkejma robotama a ty tě pak budou uzdravovat zevnitř místo prášků.

V: To je úplně scifi. Tak to fakt věřím, že to dopadne jako v Návštěvníkách.

R: Jako kde?

V: Návštěvníci, ty si nepamatuješ ten seriál o návštěvníkách z budoucnosti do minulosti.

R: Matně si vzpomínám.

V: A pamatuješ si taky CML?

R: Ne. Co to je?

V: CML byla zkratka pro Centrální mozek lidstva. To byla taková velká krabice, průhlednej počítač plnej drátů. A ta krabice řídila celou zeměkouli. Z toho, co sem viděl v muzeu, věřím, že taková budoucnost není daleko.

R: Teoreticky by to bylo možný. Jedna zeměkoule a jeden centrální počítač. Koukám že tě počítače začali bavit?

V: Úplně mě to fascinuje. Ukážeš mi dneska zase něco na internetu?

R: Proč ne.

V: A co to bude dneska?

R: Víš kdo to je voyager?

V: To je ten, kdo pozoruje nahatý.

R: Jasně, takže na internetu si taky můžeš najít stránky, kde můžeš nahlédnout do soukromí různejch lidí.

V: To jako, že vidíš, co voni dělaj doma?

R: Až tak.

V: A jak je možný, že jim vidíš do bytu?

R: Maj všude po bytě umístěný kamery. A ty si pak můžeš zvolit, ze který se chceš na tu domácnost koukat.

V: A to někdo může mít kameru třeba i na záchodě?

R: Třeba. Některý exhibicionisti maj odvahu, to by si se divil!

V: A už si viděl někoho nahatýho?

R: Ukážu ti jednu slečnu ze států. Ta má kamery i v ložnici.

V: A je tam nahatá?

R: Teď tam třeba nebude, ale já jsem si to stáhnul, když byla!

V: Ukáž.

Záběr zpoza počítače, mužům je vidět do tváře a na jejich reakce, na obrazovku PC není vidět. Randy komentuje záběry na PC.

R: Vidíš, tady má kameru ve sprchovacím koutu.

V: Ta je pěkňoučká.

R: Tady zase je v posteli se dvouma klukama.

V: Ty vado, ta se ale snaží.

R: A tady je asi po nějakym mejdanu. Vidíš jak zvrací.

V: Hele vona jde k tý kameře.

R: To chce asi celýmu světu sdělit něco moc důležitýho a závažnýho.

V: Asi jo.

R: Pak tady mám ještě specialitku.

V: A co to je?

R: Tady si to dělá se svým baterkovým kámošem.

V: To je ale macek.

R: A teď se dobře koukej!

V: Ty vado! To není možný. Úplně celej.

R: Já sem taky nejdřív tomu nevěřil. Ale opravdu.

V: Úplně celej se jí tam vešel. To je neuvěřitelný.

 

SMS: PATY to RANDY: Zpusob reci je obrazem ducha!!! J

 

Scéna 30            Píár a ženy 1.

 

Obraz 1/30            Domluvení akce

Montáž: Během dne Píár volá Randymu, domlouvají si schůzku na večer. Randy potom volá Vendovi a oznamuje mu tu novinu.

 

Obraz 2/30            Píár vypráví o ženách

Všichni tři pánové sedí u stolu v restauraci a baví se o ženách:

V: Píáre, řekni mi jak ty to s těma ženskejma děláš?

PR: Vendo, tak ty chceš vysvětlit, jak na ženský? Randy už to sice slyšel, ale tobě to taky rád prozradím. Nejdřív ti vysvětlím několik pojmů ze vztahu k ženám.

V: Tak už povídej.

PR: Víš co to je nezaměstnanost?

V: To vím.

PR: Nevíš. Nezaměstnanost je to, když nemáš do čeho píchnout.

V: Aha.

PR: A co je to feminoekonomika?

V: To nevím.

PR: To je vysoká věda o ekonomickým vztahu k ženám. A co to je dobrá investice?

V: Dám se podat.

PR: Nikdy nesmíš do ženský na začátku moc investovat. Když uděláš opak, tak přijde náhlý růst tvé investice a ty vůbec nechápeš to, jakej má o tebe najednou velkej zájem.

V: Aha.

PR: Dobrá taktika pro začátek, když nechceš moc investovat, je využít ženských zaváděcích cen. Třeba jako ta moje malá Eliška, která do Prahy přijela bůh ví odkud. Nevím jestli z Ostravy nebo z Brna, to je jedno. Ona prostě věří tomu, že za svojí dumpingovou cenu jí přivedu až na molo do Paříže. Takže taková holčička přijede do naší megapole celá naivní, nezná svojí pravou tržní cenu a proto se sama prodá s velkou slevou.

V: To jo.

PR: Pak ti k tvému záměru stačí, abys použil tak zvanou zahraniční pomoc.

V: A co tím myslíš?

PR: Stačí, když jí koupíš drahej francouzskej parfém, mluvíš o tom, jaká bude v Paříži hvězda. A ona ještě ten večer v sobě zruší všechny bariéry a zábrany a ty dostaneš vysněné vízum mezi její stehna.

V: To je dobrý.

PR: A víš co to je chybná finanční politika?

V: Ne, povídej.

PR:To je když sponzoruješ všechno, co si zamane!

V: To asi jo.

PR: Pak tu máme termín plíživá inflace.

V: To je co?

PR: To je tehdy, když s ním čím dál tím častějc chodíš do toho drahýho restaurantu a místo toho, aby si začal být závislý na alkoholu, začínáš být závislý na ní. A ani se nenaděješ a jsi z kreditu v debetu.

V: Jako že přijdu o všechny peníze?

PR: Přesně tak. Další je termín rozbíhající se inflace. To už ti tvá milá dává najevo, že něco opravdu chce, opravdu chce vlastnit. Třeba tu restauraci, ve který sedíte nebo ten kožich od naproti z butiku a tak.

V: To by byla nějak náročná, ne?

PR: Pak nastane období stagnace. Už si prostě přistoupil na její vysoké inflační ceny. Ona ale stále působí dojmem, že ti může každou chvílí ušmiknout pytlík.

V: Jako že jí nejsem dost dobrej?

PR: Přesně tak. V té chvíli musíš přejít  na plánované zastarávání. Jí se na začátku líbí tvůj diplomaticko taktický marketing, ale časem pozná i jeho slabý stránky. A v tom momentě je nejvyšší čas jí opustit a najít si jinou.

V: A jak z takový šlamastiky vycouvám?

PR: Můžeš použít třeba orientální marketing. Uděláš jí překvapivou nabídku k sňatku a zdůrazníš, že správná manželka sedí doma, maká, pere, želí, vaří, ale nepaří, zatímco ty paříš se svýma kamarádama a jejíma kamarádkama.

V: A co když na to nenajdu odvahu? Nebo ona mě třeba bude pořád chtít?

PR: Otevřeš krabičku poslední záchrany a řekneš jí: Chci dál chodit na schůzky … s mýma nejlepšíma kamarádama.

V: Ty to říkáš tak, že je lepší mít každou chvíli jinou, než mít o pořád tu samou.

PR: Jasně že je lepší si holku investičně pronajmout, než jí sponzorovat do konce života. A když to nějakej mužskej nechápe, tak je zdravej na vyšetření hlavy. Já sám jsem si to pojmenoval elpéčko a espéčko.

V: Jako péčko?

PR: Ne! Espéčko a elpéčko je zkratka jako SP a LP, teda short play a long play. Tak se přeci dřív říkalo těm vinylovejm černejm gramodeskám. Takže espéčko je pro mě holka na pár nocí a elpéčko na mnohem dýl. A já radši poslouchám jen espéčka!

V: Ty se bojíš dlouhodobýho vztahu?

PR: Já se dlouhodobýho vztahu nebojím! Já jsem jen kapitalista na trhu lásky a holky, co ti nabízej kolem krku chomout, maj ve skutečnosti jen bezcenný akcie. Samozřejmě, že se taky chovaj tržně a snažej se tě přesvědčit, že jejich akcie jsou krytý zlatem. A já vždycky chvíli dělám, že jim to baštím.                                     Když už ale jde do tuhýho, a taková holka začne ohrožovat cenu mých akcií na burze dívčích srdcí, tak hned svou investiční politiku zaměřím na jinou.

V: A jak si je dokážeš tak rychle podmanit a stejně rychle se jich zbavit?

PR: Když chceš opravdu ženskou upoutat, tak jí vezmeš v květnu na Petřín. A když se jí chceš zbavit vezmeš jí v prosinci na fotbal!

V: To je dobrý.

PR: Novou kost si získáš tím, že jí vezmeš na drahej koncert jihoamerický pop hvězdy. Na rozvod je dobrá střílečka na hracích automatech s opilejma kamarádama. Nebo střílečka na paint ballu, kde to do ní pereš hlava ne hlava.

V: Dost dobrý.

PR: Když tě pozve k sobě na návštěvu, tak jí masíruješ nožky. To maj hodně rádi. A když už chceš bejt u ní naposledy na návštěvě, tak si tam začneš v čerstvě uklizeným obýváku stříhat nehty u nohou.

V: To určitě funguje!

PR: To si piš. Chceš si jí získat? Není nic jednoduššího, než ji představit nějaký známí osobnosti. A když už jí chceš opustit, představíš jí svýho nejneurvalejšího kámoše.

R: Prostě jí představíš Píára!

PR: Strašně vtipný. Když nebudeš znát nikoho slavnýho, vezmeš jí do luxusní restaurace a necháš poslat jejímu majiteli toho nejdražšího panáka. Když chceš opak, vezmeš jí do dělnický hospody mezi zpocený umíněnce a poliješ jí tam šaty laciným vínem.

V: To by určitě zabralo.

PR: Po prvním milování u tebe, chlastáte ten nejdražší šampus ve městě. Když ti to s ní jednou stačí, tak po tom navštívíš její lednici a vypiješ jí celej její borůvkovej džus.

V: Borůvkovej džus mám rád.

PR: Já taky.

R: Já taky.

PR: Nebo když jí chceš sbalit, půjčíš si filmy, kde hlavní postava je silná ženská hrdinka, třeba Johanka z Arku. A když jí chceš dát vale, tak si půjčíš pořádný porno na její průkazku z videopůjčovny. A pouštíš si to doma pořád dokola, dokud jí nezačne videopůjčovna vyhrožovat.

V: Taky dobrá finta.

PR: Nebo když se s ní budeš poprvé milovat, tak jí ukoušeš všechny knoflíky na blůzce. Opak docílíš tím, že jí při každým milování budeš ukusovat knoflíky.

V: To si musíš dát bacha na švadleny!

PR: Když budeš chtít, aby se tě držela jako klíště, tak jí ráno po každým milování probudíš tak že jí něžně roztáhneš nohy a jemně do ní zaboříš jazyk.

V: A jestli to chápu dobře? Tak zbavíš se jí tak, že tenhle rituál děláš každý ráno.

PR: To právě ne. To si ho ráno sám postavíš a řekneš jí, ať si na tebe vyskočí.

V: To je asi lepší. Ale co když to v sobě překousne.

PR: To už by nebyla ženská, s kým si v noci spal. Ale to nejlepší nakonec. Pro takový, co maj výdrž. Takovou upoutáš tím, že před ní oceňuješ kvality starých ženských filmových hvězd. Jo, třeba Claudie Cardinal. A když se jí chceš pak zbavit, začneš před ní oceňovat kvality tý třináctiletý dcerky tvojí sousedky z baráku.

 

Scéna 31            Venda ve Velké PRAZE  3.

 

Obraz 1/31            Venda a drahá Praha

Montáž:Venda jde odpoledne zase po Praze. Zajde do velkého nákupního centra s módními butiky. Je zrovna pánském oddělení jednoho butiku, pohybuje se od regálu k regálu s oblečením. Dívá se na šílené ceny na visačkách na oblečení  a mluví k sobě vnitřním hlasem:

V: Hmm. Ponožky za tři sta devadesát.

V: Šortky za dva tisíce.

V: Kravata za sedumnáct set.

V: Svetr za devatenáct set.

V: Sako za šest a půl tisíce.

V: Tý va, a tady maj kabát za šestnáct tisíc.   

Pak si Venda všimne, že v dámském oddělení stejného butiku je Eliška, nová přítelkyně Píára.

 

 

 

 

 

 

Obraz 2/31            Venda se představuje

Venda jde k Elišce, která ho zná jen od vidění na disku. Venda se představí:

V: Ahoj? Pamatuješ si mě z diskotéky

E: Jo. Ty jsi seděl s Píárem u stolu.

Venda jí podá ruku.Vzájemně si je potřesou.

V: Ahoj. Já jsem Venda.

E: Ahoj. Já jsem Eliška.

V: Chceš si tady koupit novou sukni?

E: Ne, to já si jí jen tak zkouším. Dyť vidíš ty jejich pražský ceny.

V: Já bych řekl, že jsou spíš světový.

E: To máš pravdu.

V: Nemáš čas?

E: Myslíš jako kolik je hodin? Půl čtvrtý.

V: Ne, myslím jako že bysme mohli jít spolu někam na kafe?

E: A neřekneš to Píárovi?

V: Proč?

E: Aby si něco špatnýho o mě nemyslel!

V: Já ho dobře znám, jemu by něco takovýho nevadilo. Tak půjdeš?

E: A zveš mě?

V: Jasně.

 

Obraz 3/31            Venda a Eliška

Eliška sedí spolu s Vendou ve stylové kafetérii. Pijí spolu kávu a sodovku a baví se o životním standardu a životě v Praze:

V: To jsou ceny, viď, v týhle Praze. Trocha vody s bublinkama dvacet. Mini kafe za čtyřicet. To je síla.

E: to jo. Nebo ty šílený nájmy. Měsíčně za garsonku osum tisíc.

V: A co ty obchody. Tam tě oči přecházej.

E: No. Sem byla v butiku a kdybys to viděl tričko za sedumnáct set! Bokovky za tři tisíce a džínová košile za tři a půl.

V: Já to taky nechápu, jak může kus hadru, obyčejný bavlny, stát tolik peněz!

E. A to nemluvím o ručně háčkovaným svetříku za pět tisíc, semišový sukni za osum a koženým sáčku za rovnou desítku.

V: Máš naprostou pravdu. Taky jsem viděl třeba ponožky za čtyři stovky nebo lakýrky za pět tisíc. A to si normální člověk fakt nemůže dovolit. A už vůbec nemluvím o tom, když je člověk bez práce. To pak bereš jen podporu asi čtyři tisíce.

E: Tak málo? Dyť by se tady s tím nedalo žít.

V: To souhlasím.

E: Tak proto asi je v Praze tak malá nezaměstnanost.

V: No … to bude asi vono!            A jak se ti daří v agentuře?

E: Skvěle, kdybych nepotkala Píára, tak bych musela oběhávat všechny agentury sama.

V: A proč jsi se rozhodla pracovat nebo najít si práci v Praze?

E: Protože se chci stát modelkou a bejt slavná!

V: To je dobrý předsevzetí. A je na to nějaká škola? Jako pro modelky?

E: To je. Píár mě tam taky už přihlásil.

V: No vidíš. A co se tam budeš učit?

E: Všechno, třeba jak se starat o vlasy, o pleť, hlavně taky o postavu nebo jak chodit na molu, jak dělat pózy na fotky a tak.

V: To  je toho tolik?

E: Je. Modelka je strašně náročný povolání!

V: Jak tě tak poslouchám, tak určitě. A když jsi tak krásná, nevadí ti, že tě chlapi pořád votravujou?

E: Když se na mě jen dívaj, tak mi to nevadí. Hlavně nemám ráda ty jejich oplzlý řeči.

V: Myslíš si teda, že krásný ženský to maj v životě mnohem těžší než ty míň krásný? Že je pro ně těžší najít správnýho partnera?

E: Myslím si, že když je žena opravdu krásná, třeba jako já, tak to musí umět dobře prodat. Pak se jí určitě povede i najít si ze všech chlapů toho nejlepšího.

V: A přihlásíš se na miss?

E: Určitě! Píár říkal, že to zařídí.

V: Ty s ním teď jako chodíš?

E: No. Tobě to vadí?

V: Ne. Vůbec ne. Já se jen ptám.

E: Myslíš si, že tó, viď, že Píár chodí s každou, kterou zastupuje!

V: Ne, to si opravdu nemyslím. Píár je solidní kluk. Je to takovej sportovní typ.

E: Samozřejmě! Je to hodnej kluk s italským temperamentem.

V: Takže jsi se do něho zamilovaná?

E: Ano, jsem do něho zamilovaná!

V: A jak vám to spolu klape?

E: S Píárem? Přímo skvěle. On je prostě skvělej.

V: Tak vyprávěj, jak je skvělej?

E: Třeba jsme spolu na muzikálu.

V: A na jakém?

E: Na Johance z Arku.

V: Sice jsem to ještě neviděl, ale prej je to dobrý.

E: Nebo mě už několikrát pozval do šíleně drahý restaurace. On je takovej blázínek, víš. Představ si, že tam flaška vína stojí třicet tisíc.

V: Tak to je hodnej kluk, ten tě musí opravdu bláznivě milovat.

E: Nebo byl tak hodnej a seznámil mě v agentuře s tou známou modelkou Kormovou. Znáš jí?

V: No. To je ta co nafotila ty akty, ne?

E: Nějak se musí živit, už není nejmladší.

V: To jo. A když si říkala, že Píára miluješ, co milování s ním?

E: On si stěžoval?

Eliška si nervózně vezme do ruky Vendův mobil ze stolu.

V: Ne naopak. Neříkal žádný detaily, ale prý jsi báječná a jedinečná!

E: On je taky můj cukroušek jedinečnej. Víš jak je krásný se vedle něho ráno probudit?

V: To nevím, ale dovedu si to živě představit.

V tu chvíli Vendovi zapípá mobil, dostal sms vzkaz od Randyho. Venda si ho chce hned přečíst.

E: Jé pípnul ti mobil, zrovna když jsem ti na něj šáhla. To bude určitě nějaký znamení.

V: Promiň, já si přečtu esemesku.

E: Klidně.

Venda si čte z displaye telefonu a pak Elišce sdělí:

V: Měla si pravdu, je to znamení.

 

Scéna 32             Večer s Eliškou a Píárem

 

Obraz 1/32            Hovor s Píárem

Záběr na podvečerní velkou rozlohu a široké panorama Prahy. Další záběr na tyčové antény operátorů mobilní sítě. Kamera přelétává záběrem nad střechami budov v Praze. Venda volá Píárovi, hovor probíhá na pozadí záběrů stověžaté Prahy:

PR: Čau Vendo. Jak se máš?

V: Dobrý, dík za optání. Sem potkal ve městě Elišku.

PR: To jsi měl štěstí, viď? A kvůli tomu voláš?

V: Ne. Kvůli tomu ne.

PR: Tak co potřebuješ?

V: Dneska mi poslal Randy esemesku, že dneska večer k němu přijde na návštěvu Patrície.

PR: Blbý co? Ty jim určitě nechceš dělat budíka!

V: Tak nějak. Proto jsem se tě chtěl zeptat, co budeš dělat dneska večer?

PR: Normálně vyrazím s Eliškou.

V: Aha, tak to nic.

PR: Jak nic. Normálně můžeš vyrazit s náma!

V: A opravdu můžu?

PR: Nemůžeš. Musíš!

V: Tak dík. Tak se uvidíme večer.

PR: Jo, já ti ještě zavolám, kam vyrazíme. Zatím čau.

V: Čau a nějak jemně to vysvětli Elišce.

PR: Neboj, já jí to vysvětlím.

 

Obraz 2/32            Eliška a Venda na disku

Montáž:Je devět večer. Venda přichází ke vstupním dveřím diskotéky, platí vstupné sto korun. Jde chodbou do sálu. Z chodby vedou dveře na toalety, najednou se otevřou a z nich vyjde Eliška, uvidí Vendu a nadšeně se s ním baví:

E: Čau Vašku, konečně si dorazil.

V: Čau Eliško, dneska už podruhý.

E: Vendo, tancuješ disko?

V: Že váháš?

E: Tak jdem na to!

 

Obraz 3/32            Eliška a Venda na parketě

Montáž: Eliška ho vezme za ruku a běží s ním na parket, kde hrajou její oblíbenou rychlou písničku.Během tance mávají Píárovi ke stolu. Když dohraje rychlá písnička, tak DJ pustí pomalou a plouživou Venda se přivine k Elišce, chvíli spolu tancují. Pak se Venda přivine ještě blíže, až se jejich nohy téměř proplétají. Elišce to připadá velmi osobní:

E: Vašíku, copak tě to tlačí mezi nohama?

V: Ty myslíš tó? To není to, co si myslíš! To je mobil. Víš, já jsem si ještě nekoupil to pouzdro na pásek, tak mám v mobil v kapse u kalhot.

E: Určitě? Takže se ti nelíbim.

V: Líbíš. Seš moc krásná, seš úplná miska.

E: A necháš mě sáhnout na ten mobil?

V: Klidně. Podle tvaru poznáš, že nekecám.

Montáž:Eliščina ruka si sahá přes kalhoty na Vendův mobil.Celou akci s úsměvem pozoruje Píár. Ona nahmatá mobil a v tu chvíli opět mobil zapípá.

E: Jé, on ti zase zapípal. Zase znamení.

V: Asi jo. Tak si pojď sednout, ať tam nesedí Píár tak sám.

Tak jdem.

 

Obraz 4/32            Elisha, Píár a Venda u stolu

Montáž: Eliška a Venda přijdou si přisednout ke stolu k Píárovi. Venda vyndá svůj mobil z kapsy na stůl.

PR: Moc vám to spolu slušelo!

V: Promiň Píáre.

PR: To je v pohodě, nejsem žárlivej. Viď Eliško.

E: Píár není žárlivej, Vendo. Neboj.

Píár se podívá na display mobilu Vendy  a sdělí mu:

PR: Máš tam nepřečtenou esemesku.

V: Jo já si jí hned přečtu:

 

SMS: PR to VENDA: Jestli se ti nikdy nic nepovedlo na poprve, tak to rozhodne nedelej s holkou na poprve bez prezervativu.

 

V: To je dobrý.

PR: Viď.

E: A co je dobrý?

PR: Ty seš dobrá, Eliško. Jenom ti chybí taková třešnička na dortu.

E: A co mi chybí?

PR: Každá pořádná modelka potřebuje pořádný image. A to jí zaručuje i dobrý nickname.

E: A co je to nickname?

PR: To je přezdívka. Jako když tady Vaškovi říkám Vendo nebo Renému Randy. Chápeš?

E: Ano. A já potřebuju taky přezdívku?

PR: Správně. Místo Eliška, to by se jim na západě stejně špatně četlo, jsem ti vymyslel skvělý nickname.

E: Tak už mi to řekni!

PR: Budeš mít nickname Elisha.

E: Když to je takový divný jméno.

PR: Není. Je to takový slovanský, ale píše se to anglicky E L I S H A, protože to je z anglickýho kalendáře.

E: Tak jo, když myslíš, že mi to pomůže v kariéře.

PR: Tak Elisho, tady máš pětistovku a běž nám koupit něco k pití, ať můžem oslavit.

E: Tak jo.

 

Obraz 5/32            Venda a Píár bez Elishi

Elisha jde od baru s táckem, kde nese pro sebe víno a pro pány dva půl litry piv. Píár a Venda jí pozorují, jak jde s pitím k jejich stolu. Píár to komentuje:

PR: Koukej na ní, Vendo. Ženská je nejkrásnější, když nese něco dobrýho k pití!

V: Viď, to je ta asociace, jako když ti dávala máma mlíko.

PR: No vidíš, to by mě nenapadlo. Sluší jí to moc.

Elisha dojde ke stolu a zeptá se jich:

E: Co na mě tak zíráte?

V: Koukáme, jak ti to dneska moc sluší.

E: Děkuju Vendo.

PR: My ti taky děkujeme Elisho. Mohl bych tě ještě o něco poprosit?

E: Teď jsem přišla od baru!

PR: Já nechci nic k pití.

E: Tak co mám udělat?

PR: Mohla by si jet domů napřed? Já za tebou za hodinu přijedu, až tady s Vendou probereme obchodní záležitosti.

E: Dyť si říkal že budeme oslavovat to moje nový..

PR: Nickname. Neboj. Oslavíme to spolu, až přijedu za tebou domů, jo?

E: Ty seš naštvanej, že jsem tancovala s Vendou?

PR: Ne nejsem. Jen s ním chci probrat něco důležitýho, rozumíš?

E: Tak jo, já jedu domu.

PR: Na tady máš ještě pětistovku, zajeď s taxíkem na pumpu a kup tam aspoň šampus za dvě stovky, jó? Dej ho doma do lednice a až se vyhladí, už budu u tebe.

E: Tak jo lásko. Tak já jedu. Čau Vendo. Přijeď brzo lásko.

PR: Přijedu lásko. Zahřej zatím postýlku. Jo.

Elisha odchází a mladíci zůstávají sami u stolu.

 

Obraz 6/32            Venda a Píár na tahu

Venda a Píár mají před sebou další sklenice piva.

V: Proč si řekl Elišce, aby šla domů?

PR: Protože už jí dneska bylo dost!

V: Ale mě její přítomnost nevadila.

PR: Když jste spolu tancovali, tak se to nedalo přehlídnout.

V: Promiň Píáre. Sorry.

PR: To je v pohodě Vendo. Takovejch potkám za tejden tucet.

V: Ty seš u mě opravdickej sexonaut.

PR: Nepřeháněj, ale když už jsme u toho sexu, povím ti o jedný super novince v oblasti erotiky.

V: Povídej. To mě zajímá.

PR: Já má kámoše a ten má za Prahou velmi luxusní bordel.

V: Takže on je provozovatel erotických služeb?

PR: Spíš náčelník a majitel drahýho nevěstince. Erotický služby tam provozujou jeho pracovnice.

V: Taky mu doporučuješ nějaký holky?

PR: Ty seš nějakej zvědavej!

V: Ne, tak mi to neříkej.

PR: Já ti to klidně řeknu. Některý modelky, co jsou trošku slabší a nevydržej ten stres v modelingu, začnou brát koks nebo herák a nebo obojí.

V: Doufám, že jim to taky nescháníš?

PR: Neblázni! Jsou z toho sice dobrý prachy, ale je to o držku! Já jen těm ubohejm holkám seženu kšeft navíc, aby si na ty sračky mohli pořádně vydělat.

V: Jako modelky si vydělávaj málo?

PR: Ale vydělávaj dost. Jenže taková kráva, která bere ty tvrdý drogy, je ochotná za ně dát měsíčně čtyřicet, padesát i sedumdesát tisíc.

V: Tolik???

PR: Si představ, že jedna dávka na den stojí dva až tři tisíce tvrdých českých korun. A na tak drahou legraci si musej tvrdě vydělat.

V: to se musej docela hodně snažit.

PR: Myslíš jako že by takový tvářičky mohly mít dvacet chlapů za den? Neblázni! To zase ne. Oni jezděj do luxusního podniku vydělat si za jednu soulož luxusní peníze, jinak by to nedělali.

V: Tak už toho necháme a radši mi řekni o tý novince v erotice.

PR: No vidíš, na to bych málem zapomněl. Tak ten můj kamarád, co vlastní ten nevěstinec, si objednal v Americe sexuální virtuální realitu.

V: A co to je?

PR: Je to něco jako počítačová hra s virtuální realitou. Jak určitě víš, virtuální realita staví člověka do středu zájmu. Takže při tý sexy hře si to můžeš rozdat s virtuální ženskou. Je to vlastně virtuální atavar normální ženský. Existuje i varianta pro ženský. Ty budou mít zase kámoše z jinýho světa s pořádnym vibrátorem!

V: A jak udělali v tý virtuální realitě, že ona třeba na tebe šahá?

PR: Ty, když tam přídeš, tak se navlíkneš do takovýho skafandru, na ruce dostaneš speciální rukavice, na hlavu tři dé helmu. Pak si nasadíš prezervativ strčíš ho do speciálního otvoru ve skafandru a už si můžeš začít v tý virtuální realitě vybírat ženskou, která bude jen tvoje.

V: Něco takovýho fakt existuje?

PR: Jo. A ten můj kámoš to bude mít v tom bordelu!

V: A v čem je to lepší než s normální ženskou?

PR: To je přeci jasný. Pánem situace si jenom ty. Taky třeba tvojí virtuální ženský můžeš zvětšit prsa nebo zmenšit zadek.

V: A kdo na to bude u nás mít? Dyť to bude muset bejt strašně drahý.

PR: To určitě. Jenže do toho bordelu jezděj většinou takový ty týpci z východu, jako ze Saudský Arábie a tak. Takže ty mají peněz dost.

V: Ty se maj. Já bych to chtěl taky vyzkoušet.

PR: Já ti to klidně zařídím.

V: A kde bych na to asi vzal?

PR: Tě s tím kamarádem někdy seznámím. Ty ho pozveš na večeři a on tě pozve na automat. On je jako já. Není z těch, co vydělávaj peníze za každou cenu.

V: Tak to máš skvělýho kámoše.

Píárovi pípne mobil. Píár si přečte esemesku a podá mobil přečíst Vendovi:

PR: Na, ať se pobavíš.

V: Od Elishi?

PR: Ne, od Randyho.

Venda čte sms vzkaz:

 

SMS: RANDY to PR: REALITA je pouha ILUZE, i kdyz pekne NEODBYTNA!!!

 

 

 

Obraz 7/32            Disko nad ránem

Je 4:30 ráno. Ospalá atmosféra nad ránem na skoro prázdné diskotéce, oba mladíci sedí u stolu plného prázdných sklenic. Pomalá utlumená hudba např: Chinaski: Drobná paralela. Píárovi zazvoní mobil, volá mu Elisha:

PR: Čau pusinko, ty ještě nespíš?

E: Nespím čumáčku, čekám na tebe. Slíbil si mi, že budeme dneska slavit.

PR: No vono se to trošku protáhlo. Tak to necháme na zejtra.

E: Na zejtra? Dyť už  je zejtra.

PR: No jo, dneska už je zejtra. Tak to oslavíme teda dneska, jó?

E: A už přídeš domů?

PR: Víš co, běž si lehnout. Já až přijdu tak, tě vzbudím. Za chvíli sem u tebe.

E: Tak já si jdu lehnout a pospěš si, aby si mě mohl probudit. Čauky.

PR: Jo přídu hned.

 

Scéna 33            Cesta z diskotéky

 

Obraz 1/33             Nástup do tramvaje

Je 5:30 ráno. Píár a Venda jdou z diska, venku už je světlo. Přiopilí mladíci jdou kolem zastávky tramvaje.

PR: Musíme sehnat taxík.

V: Ne neutrácej zbytečně, pojedem těch pár zastávek tramvají.

PR: Jako že pojedem sockou?

V: Jaku sockou? Tramvají přece.

PR: Sockou jako tramvají jezděj jenom ty, který nemaj na taxík. Ty, sociální případi.

V: Myslíš, že všichni pracující lidi jsou sociální případi?

PR: Nejsou. Já jim říkám rádiovky. Jako v tom večerníčku A je to.

V: Dobře, tak pojedem taxíkem.

PR: Vendo já se na lidi nechci povyšovat. Někdo musí pracovat. Kam by sme jinak chodili třeba nakupovat.

V: Tak čím pojedem?

PR: Pojedem určitě tramvají. Bude legrace!

 

Obraz 2/33            V ranní tramvaji

Mladíci stojí v přeplněné tramvaji. Vedle Píára stojí neznámá krásná slečna. Píár to komentuje:

PR: Ty Vendo, já vo hodně přicházím, když pořád jezdím autem. Tady je tolik krásnejch lidí, se kterejma se můžeš seznámit!

V: No vidíš, jezdit sockou není zase tak špatný.

 

Obraz 3/33            Venda přichází k Randymu do bytu

Je 8:07 ráno. Opilý Venda jde ztěžka do schodů starého pěkného činžáku. Dojde hlučně před dveře, které otevře Randy:

R: No nazdar. To jste dobře zapařili s Píárem!

V: No s ním je legrace. Co ti budu povídat.

R: Tak pojď dál, ať nerušíš sousedy.

Mladíci jsou v předsíni bytu.

V: Už jdeš do práce?

R: Jo jdu.

V: A kde je Patrície?

R: Ta jela už v půl dvanáctý domu.

V: Jak to? Dyť je teprve osum.

R: Ona už jela v noci. Ale příště jí řeknu, aby zůstala až do rána. Když jezdí tak brzo domu, tak o hodně přichází.

V: No, viď!

R: Mám ti od ní vzkázat, že tě zve dnes na oběd.

V: Ta je hodňoučká, to nemuselo bejt.

R: To ne. Ale ona má asi výčitky, že jsi kvůli nám musel být s Píárem. Vona ho nemá ráda!

V: Ale mě s ním bylo skvěle.

R: Jo, to je na tobě vidět. Tak já jdu do práce. Kdyby se ti nechtělo na ten oběd, tak Paty prosím tě aspoň zavolej, že nepřijdeš.

V: Jo, tak dobrou.

R: Tak dobrou.

Obraz 4/33

MontážRandy odejde z bytu do práce, Venda si jde nalít ještě malého panáka do obýváku, vrátí se se sklenkou lihoviny a stoupne si před velké zrcadlo v předsíni, chvíli se na sebe kouká a pak k sobě mluví do zrcadla:

V: Vendo ty ses pěkně opil!

V: Ne ty si se ožral!

V: Ne ty ses hodně ožral!

V: Myslíš ty vůbec na tvoje zdraví?

V: Myslím!

Venda si ťukne se svým obrazem v zrcadle a řekne:

V: Na zdraví!

 

Scéna 34            Na obědě s Patrícií

 

Obraz 1/34            Venda si během oběda povídá s Patrícií

Venda sedí s Patrícií u stolu, obědvají, Patrície vypráví o sobě:

P: Studovala jsem novinařinu, ale pořád jsem měla takový umělecký sklony. Takže během studia, když jsem chtěla malovat, malovala jsem, když jsem chtěla zpívat, zpívala jsem a když jsem chtěla hrát divadlo, tak jsem ho hrála. Nebo když jsem chtěla psát básně, psala jsem. Takž jsem zase skončila u psaní a založila občasník Moderní Literární revue.

V: A co jste dělali v tom revue?

P: Různě. Vydávali jsme prvotiny nepublikovaných autorů. Pořádali jsme literární večery po různých hospodách v Praze.

V: To muselo být zajímavý.

P: Bylo. Nebo jsme zkusili recitovat básničky v autobusech a tramvajích.

V: To musela být docela legrace.

P: Po tom jsme chtěli, aby dopravní podnik dal do vozů místo reklam aspoň na jeden den básničky, ale to neprošlo.

V: To víš peníze jsou peníze.

P: Právě. Tak jsem se po škole na všechno vykašlala a nastoupila jsem do komerční sféry.

V: Takže už žádný umění?

P: Občas zajdu do kina, do divadla nebo na vernisáž. Ale to je všechno.

V: Umění je těžký řemeslo.

P: To je. Proto člověk musí zůstat na nohou a začít vydělávat korunky, který by si uměním jen těžko vydělal.

V: Takže si šla pracovat do časopisu.

P: Šla. Nejdřív jsem pracovala jako redaktorka, ale nyní už jsem šéfredaktorka.

V: no vidíš, jak si šikovná.

P: To já vím. Dík.

V: To nebyl kompliment, ale jen uznání nad tím, co jsi sama dokázala.

 

Scéna 35             V redakci časopisu

 

Obraz 1/35            Cestou do kanceláře Patrície

Venda prochází newsroom časopisu spolu s Patrícií, která mu ukazuje kde sedí její mladé, krásné a úspěšné kolegyně cestou do její kanceláře:

P: To je Nikola, vedoucí inzerce.

P: To je Gabriela, redaktorka pro kosmetiku.

P: To je Iva, redaktorka pro stylistiku.

P: To je Petra, redaktorka pro vaření a domácnost.

P: To je Táňa, redaktorka pro image.

P: To je Saskie, redaktorka pro grafiku časopisu.

 

Obraz 2/35             Venda u Patrície v kanceláři

Venda si spolu s Patrícií dávají kávu po obědě v její kanceláři.

V: A nechybějí vám tady nějaký mužský?

P: Nechybějí.

V: Třeba kdyby vám něco nešlo. Nebo kdyby se vám něco porouchalo?

P: Tak zavoláme opraváře. My si umíme poradit.

V: To rád věřím.

P: Znáš to heslo o ženách. Ty vydrží víc než člověk.

V: A není ten váš časopis pak trochu jednostranně zaměřenej?

P: Vždyť to tak má být. Je přeci pro ženy, ne pro muže.

 

SMS: PR to RANDY:             Az nekdy uvidis v ocich zeny zvlastni svetlo, nenech se zmylit.

                                    To jen prosvita slunce skrz jeji dutou hlavu!  J

 

Scéna 36            Venda kupuje mobil

 

Obraz 1/36            Mobil z bazaru

Montáž: Odpoledne jde Venda z redakce časopisu s igelitkou plnou starých čísel časopisů. Jde kolem zastavárny-bazaru, kde vidí za výlohou mobil za tisíc  korun. Venda jde do nejbližšího bankomatu, vybere si dva tisíce, jde do bazaru. Prohlíží si mobil. Vyzkouší ho tak, že do něho dá SIM kartu ze svého mobilu. Pošle Píárovi vtipnou esemesku.

 

SMS: VENDA to PR: Kdyz husu, tak pecenou, kdyz zenu, tak svlecenou, kdyz tancit, tak rumbu, kdyz lizat, tak.......................ALGGIDU,  TY CHLIVAKU!!! J

 

Venda zjistí, že mobil funguje. Vezme si ho, zaplatí a odchází z bazaru.

 

Scéna 37            Vendova návštěva na Jižním městě

 

Obraz 1/37             Cesta do bunkru

Montáž:Je kolem sedmé večer. Venda jede autobusem na Jižní město. Vystoupí na divákům známé zastávce. Přijde k poklopu bunkru. Zaťuká na něj signál jako Olda. Potom poklop zvedne a zeptá se:

V: Je někdo doma?

MO: Jé. To jsi ty Vendo?

V: To jsem já Moniko. Můžu jít dál?

MO: Můžeš, polez.

 

Obraz 2/37            Venda opět v bunkru

Venda sleze po žebříčku do bunkru. Pozdraví se s Monikou:

V: Čau Moniko.

MO: Ahoj Vendo.

Obejmou se a sednou si ke stolu:

MO: Ty jsi nás přišel navštívit?

V: Jasně. Kde máš Oldu?

MO: Olda šel před hodinou na noční brigádu na druhej konec Prahy.

V: Taky bych ho rád viděl.

MO: To musíš přijít zítra.

V: Zítra nebudu mít čas a pozítří odjíždím z Prahy.

MO: Vracíš se domů?

V: Jasně.

MO: A našel jsi práci?

V: Našel. Sice ne, jakou jsem hledal, ale našel. Kamarád Randy mi pomůže a zaměstná mě ve svojí firmě.

MO: To je dobře, že máš práci.

V: Abych nezapomněl, tak tady jsem ti přinesl pár časopisů pro ženy.

Venda vyndá z igelitky časopisy a podá je Monice.

MO: Děkuju moc.

V: Moniko, už si večeřela?

MO: Ještě ne. Teprve budu vařit. Tobě taky něco uvařím!

V: Nic takovýho nebude. Skočíme si do tý hospody, jak tam uklízíš, na večeři. Zvu tě.

MO: Ty jsi tak hodnej kluk.

V: Tak já vylezu, počkám až se převlíkneš a vyrazíme si spolu.

MO: Tak jo, děkuju moc.

 

Obraz 3/37            Venda s Monikou na večeři

Je osm večer. Monika je s Vendou v sídlištní hospodě. Již dojedli večeři. Venda otevře láhev bílého vína a zeptá se Moniky:

V: Tak jak vám to jde s Oldou?

MO: Ani mi nemluv. Víš, já si nechci na něj stěžovat, on toho pro mě tolik udělal. Ale v poslední době začal zase dost pít.

V: To hrozný. A neubližuje ti?

MO: Mě ne, vůbec. On mě má hodně rád. On ubližuje jen sám sobě. Víš, on si asi moc bere to, že mohl v životě něco dokázat, jenže se mu to nepovedlo.

V: Ožralům se toho většinou v životě moc nepovede.

MO: Jenže jeho k pití donutilo jeho okolí, respektive to, že neunesl tu společenskou váhu na sobě.

V: Asi jo. A co ty, jak si na tom s drogama? Doufám, že už je nebereš!

MO: Ne. Už je neberu.

V: Opravdu ne?

MO: Vážně!

V: Podívej se mi do očí a zopakuj mi to!

Monika se podívá Vendovi na několik vteřin do očí a řekne mu:.

MO: Opravdu už nic neberu. Když nemá rozum Olda, tak někoho potřebuje, kdo mu pomůže. On mi taky pomohl, když jsem byla na dně.

V: Dobře věřím ti. Těšil jsem se, že si dneska s váma užiju legraci a zatím to veselý moc není.

MO: Ráda bych ti řekla něco veselejšího, ale nevím co.

V: A co chceš dělat se sebou dál?

MO: Na podzim zase začnu studovat, budu si muset sehnat lacinej podnájem, budu chodit s Oldou na brigády dál, abysme na ten podnájem měli.

V: To je skvělý!!!

MO:  Taky bych si ještě chtěla k angličtině přidat francouzštinu.

V: A proč, vždyť stačí mluvit dobře anglicky a domluvíš se na celým světě.

MO: Mě ale angličtina připadá taková jednotvárná, jakoby monotónní.

V: Myslíš jako melodicky?

MO: No. Myslím, že frankofonní francouzština je víc stereofonní. Třeba minule jsem četla v novinách o tom jednom slavným režisérovi. A ten řekl, že taky má radši francouzštinu než angličtinu, protože je víc zvukomalebná.

V: To je dobře, že ses rozhodla vrátit na školu. Mám pro tebe ještě jeden dárek. Zavři oči.

Monika zavře oči  a Venda před ní položí mobil z bazaru.

V: Už.

MO: To je pro mě?

V: Původně to bylo pro tebe a pro Oldu. Teď už je jen tvůj.

MO: To si nemůžu vzít.

V: A jak budu o tobě vědět, jak se máš, když budu odsuď sto kilometrů?

MO: To si opravdu můžu nechat?

V: Jasně. V igelitce návod a moje číslo už máš ve svým mobilu.

MO: Děkuju moc. Ty jsi tak hodnej kluk.

V: Fakt nemáš za co, co bych si bez vás já tenkrát počal. Třeba se ti ten mobil může hodit, až si zase Olda bude ubližovat alkoholem. Mimochodem dáš si se mnou ještě jednu láhev vína?

MO: Moc ráda, když mě pak doprovodíš domu.

 

SMS: PR to VENDA: Vtip: Draha,mel jsem dnes tezky den,mohla bys mi ho vykourit? VENDO, ja mela taky tezky den nemohl by sis to udelat do sklenicky, ja si to vypiju rano!

 

Scéna 38             Venda a jeho neosobní osobní počítač

 

Obraz 1/38            Venda s Randym na nákupu PC

Montáž: Odpoledne jsou Venda s Randym v počítačové firmě, přebírají krabice s Vendyho počítačem. Nakládají krabice do Randyho vozu. Nesou  krabice po schodišti k Randymu do bytu. V bytě Randy počítač vybalí, sestaví ho.

 

Obraz 2/38            Osobní Venda a neosobní počítač

Randy testuje nové PC a Venda se ho na něco pořád ptá:

V: A jak se říká týhle velký krabici?

R: To je minivěž nebo-li mini tower. Taky se tý krabici říká case.

V: To je jako kasička.

R: No, ona ti to pěkně spočítá, když jí nebudeš správně ovládat.

V: Tak to už vím, proč se to jmenuje osobní počítač.

R: Ten osobní počítač je především v tý krabici.

V: A co tam teda konkrétně je?

R: Dyť to vidíš na faktuře. Jako matka všeho je tam motherboard.

V: To je matka-základna.

R: Jo. A ta matka má svý vnitřnosti, kde se rodí všechno to, co vidíš jako výsledek na monitoru.

V: Ten monitor je pěkně velká televize.

R: To jo. Je to taková televize bez repráků.

V: Takže repráky nám k tomu dali zvlášť.

R: Jo. Takže ty vnitřnosti tý matky jsou hlavně: za prvé procesor. Ten je jako jeho srdce.

V: Takže ten ovládá všechny procesy v těle počítače?

R: Jo. Co píšou dál na faktuře?

V: Nějaká paměť RAM?

R: To je mozek počítače a RAM je zkratka pro random access memory.

V: Ale to se dá přeložit jako nazdařbůh náhodný přístup k paměti. To nezní moc důvěryhodně.

R: To ne, ale jeden z nejdůležitějších segmentů počítače.

V: Pak tady píšou zvuková karta. A tady je napsaný CD. To si v počítači budu moct pouštět cédéčka?

R: Nejenom hudbu, ale protože máš i DVD, tak si můžeš pouštět filmy jako na videu.

V Fakt je v tom počítači i video? To bude Maruš koukat.

R: Co tam píšou dál?

V: Nějaká modem.

R: To je modem, z angličtiny mode, teda způsob. Ta věc tě připojí na internet.

V: A ta myška je tohle malinký?

R: Jo to je mouse teda myš.

Divák vidí sponku na monitoru.

V: A o co je tady dole v rohu?

R: To je sponka,. Já mám teď zapnutej word a ta sponka mi vždycky poradí, když něco nevím.

V: A poradí i mě? Je podívej teďka si lehla na ten papír a spí.

R: Si lehla, protože nic po ní nechci.

V: Tak jí vzbuď, ať nám něco poradí.

R: Vendo. Tvoje hobby asi nikdy nebyly počítače, viď?

V: Ne. Já jsem na nich párkrát v životě hrál hry. Nic víc.

R: No, to je pěkný!

V: Já se to Randy všechno naučím. Spolehni se. Věř mi.

R: Vendo, to se nemůžeš naučit za měsíc.

V: Takže budu dál bez práce a ty si ještě kvůli mně koupil počítač.

R: Vendo! Nevzdávej to hned!

V: Co teda mám dělat?

R: Řekl jsi, že si hrál hry na počítači?

V: Jo, to mi šlo, to mě bavilo. Každou sem otočil.

R: No vidíš a hned máš práci.

V: A jakou?

R: Mám takovou vizi do budoucna, že bych chtěl vytvořit nějakou špičkovou počítačovou hru, víš?

V: Jo. A to jí mám udělat já?

R: Kdybys jí dělal ty Vendo, tak by sis ani ty nezahrál.

V: Já vím. A co teda budu dělat?

R: Já ti budu dodávat hry, ty je budeš hrát a pak mi podáš reference, co se ti líbilo a co ne. A až budeme mít dost informací, tak vezmu tři čtyři programátory a uděláme nejlepší hru na světě.

V: Takže já budu sedět doma a celej den hrát hry?

R: A tobě se nelíbí taková práce?

V: Nelíbí? Vždyť mi to budou všichni závidět!

R: Tak zítra ti nechám udělat vizitky: Václav Nový specialista na PC hry.

V: To nezní špatně.

 

Scéna 39            Poslední pánská jízda

 

Obraz 1/39            Píár, Randy a Venda v baru

Montáž: Tři mladíci jdou večer do přeplněného baru. Sednou si k rezervovanému stolu. Přijde k nim unavená servírka(SL) a velmi znuděně přijímá jejich objednávku nápojů:

PR: Slečno mi bysme si dali nějaký alkopopy.

SL: Nezdržujte a řekněte mi, co chcete, ať vám to mohu rychle donýst.

PR: No nejste moc ochotná.

SL: Vidíte sám, kolik je tady lidí?

PR: Dobře, asi se na mne neusmějete! Tak nám přineste tři bechery a tři piva.

SL: To to trvalo.

PR: Pánové, já bych řekl, že je tak ve dvacátym čtvrtym až šestym dnu svý periodický tabulky svýho periodickýho cyklu.

V: A o čem to mluvíš?

PR: Přece o ženský periodický chemii.

V: Myslíš menstruaci?

PR: Správně, vše hned vysvětlím.

 

Obraz 2/39            Píár a ženy 2.

Znuděná servírka jim donese pití. Píár si z ní dělá legraci:

PR: Děkuji vám za pití. Slečno, prosím vás, máte dneska dvacátýho čtvrtýho nebo dvacátýho šestýho?

SL: Dneska je třicátýho.

PR: Aha. Tak to vše vysvětluje. To se vám omlouvám, že jsem si spletl vaše datum.

Servírka nechápe, co po ní Píár chce, tak odchází. Pánové se smějí na celé kolo.

PR: Tak Vendo, musím tě ještě poučit o ženský chemii.

V: Rád si to poslechnu.

PR: První až pátý den menstruace u ženy klesá hladina estrogenu, možnost otěhotnění je asi dvě procenta, na sex nemyslí, protože v tobě vidí jen perverzního prasáka, ty jseš pro ní jen hromada masa v hloupý košili, je roztěkaná, pořád chce uklízet a velmi nervózní. A co budeš s tím dělat ty?

V: To fakt nevím.

PR: Musíš jí nasměrovat na domácí práce, na koš s prádlem, na vymalování bytu a tak.

V: A co další dny?

PR: Šestý až devátý den se zvýší u žen hladina endorfinů a jiných antidepresiv, ony začínají být přístupný k novým tvůrčím nápadům.

V: A co mám dělat já?

PR: Můžeš s ní probrat nějakou dosud neschválenou investici, jako třeba terč na šipky do obýváku nebo novou motorku.

V: A desátej den?

PR: Desátej až čtrnáctej den se u nich zvyšuje hladina androgenu, což je vlastně mužský pohlavní hormon. Ona se najednou začne zajímat o sex.

V: A toho mám hned využít?

PR: Přesně tak. Už máte pěkně uklizenej byt, tak s ní hupsneš do postýlky.

V: A další dny?

PR: Následuje patnáctý den její chemie. To je pro muže den s velkým Dé. Tenhle den je každá ženská prostě nymfomankou! Vlítnete na to, klidně můžeš vynechat předehru a navrhneš jí rovnou nějakou opravdu peprnou specialitku, kterou jste ještě spolu nikdy nedělali. A uvidíš, jak ráda jí bude chtít vyzkoušet.

V: To si musím pamatovat!

PR: Následuje šestnáctý až dvacátý třetí den, kdy ženský jsou zaměřený pouze na ženský typy chlapů, protože u nich klesá estrogen. To je nejlepší nechat jí na pokoji. Dvacátej čtvrtej až dvacátej šestej den, ty má asi naše servírka, estrogen stále prudce klesá, zhoršují se výkyvy nálad, je citlivá na kritiku.

V: A co mám dělat já?

PR: V těhlech dnech se ženský pořád ptají na svůj vzhled. Tak jí musíš pořád říkat, že je krásná, že není ošklivá a hlavně že není tlustá.

V: A co teda ty dva poslední dny?

PR: Estrogen i progestrogen jsou na nejnižší úrovni, ona má strašně špatnou náladu, zlepšuje si jí pojídáním čehokoliv, když si jí přeci namluvil, že není tlustá.

V: A co mám proti tomu dělat já? Mám jí zlepšit náladu?

PR: Jasně, vezmeš jí do restaurace na večeři. Hlavně nesmíš vařit večeři doma, to by ti jí celou snědla a na tebe by nic nezbylo.

V: Tomu nerozumím?

PR: Prostě, že sní i tvojí porci a ještě ti bude vyčítat, že si jí v tom nezabránil!

V: Píáre, pořád mám z tebe pocit, že ženský chceš jenom ovládat?

PR: Ne. Ženský chtěj ovládat nás. Jde jim jen o jedinou věc a buď si jistej, že to není to mezi tvýma nohama! Jde jim jen o to, jak si tě co nejvíc pojistit a připoutat.

V: Takže ty nechceš mít rodinu?

PR: To ještě nevím. Ale opravdu Vendo věříš tomu, že chlap na svojí svobodné cestě životem k němu potřebuje mít dům, manželku, děti a jejich drahý koníčky?

V: Myslím, že rodina je rodina.

PR: Pro chlapa na jeho cestě životem je nejdůležitější dobrodružství a lov. Pro muže je nejdůležitější nakupování na trhu s bílým masem. Je to jako když jsi ve velkým supermarketu a v regálech jsou místo zboží samý ženský. Stejně jako když jsou sami ženský na nákupu, ty jseš taky v tom nákupním tranzu a chodíš od jednoho regálu ke druhýmu a nevíš, kterou si dřív vybrat!

V: Ty bys měl žít v nějakým východním státě, kde je povolený mnohoženství.

PR: Vendo, musíš se od citů oprostit. Pak už jen hledáš, se kterou najde tvůj kámoš dole porozumění.

V: Ale to se budeš pořád pohybovat pouze na úrovni sexu ve vztahu ke ženám

PR: No právě! Na ženskou musíš tak, že si od ní vezmeš co chceš a necháš jí být. Nesmíš si to vyčítat. Ona si druhej den najed zase jinýho troubu, kterýho bude sexuálně vydírat do konce jeho života. Ženský jdou od chlapa ke chlapovi, nedokážou být samy.

V: Přeci je ale nemůžou všichni chlapi takhle zneužívat?

PR: Zneužívají ony nás. My  nejsme děvky, ale zákazníci a ženský nejsou nedostatkový zboží, i když si to o sobě myslej a rádi to ze sebe dělaj.

V: Takhle ale nikdy nesbalíš správnou ženskou?

PR: Řeknu ti tři body, jak sbalit ženskou. První: ženská chce být především princeznou, herečkou nebo slavnou topmodelkou. Takže já jí vždycky dovolím, aby tomu věřila. Aby si do mě promítla ty svý ideály. Druhý bod:hned po jídle jí dám masáž, a začnu hrát roli, třeba že jsem její James Bond. Třetí bod: Tvůj jazyk je rychlej jako mercedes a vyhrává každej závod. Nezapomeň, že ženský jsou kočky a ty se přeci nechaj rádi lízat.

V: Takže ty chceš celej život jenom se seznamovat se ženskejma a randit s nima?

PR: O to přeci jde v první řadě! Když ženskou pozveš na skleničku, je to symbolická výměna tekutin, nejde pouze o sliny, ale o mnohem pikantnější šťávy!

V: Ty se bojíš manželství. Ale neboj, dneska přeci můžeš mít manželskou smlouvu.

PR: Manželská smlouva je jen dohoda o pronájmu rozmnožovacího ústrojí.

V: Takže si myslíš, že ženská a trvalej vztah by ti jenom přidělával problémy.

PR: Nevím, jestli se to tak dá říct? Pravda je taková, že pánem vztahu je ten, kdo má víc problémů Porto by si neměl být otrockým mechanikem ty. Měl by jsi být spíš nablejskaným  rolls-roycem a měl by si nechat jí, ať si hraje na paní šroubovákovou a francouzákovou. Pamatuj si, že v lásce vyhrává ten, kdo má rád míň.

Scéna 40            Cesta na víkendový mejdan

 

Obraz 1/ 40            Náklad zavazadel

Montáž:Je pátek, devět hodin ráno. Před činžákem, kde bydlí Randy, nakládají do jeho Jeepu zavazadla i krabice s Vendovým počítačem. Patrície už sedí na místě řidičova spolujezdce. K Jeepu přijíždí malá sportovní kabriolet, v něm jede Píár s Elishou.

Obraz 2/40        Jízda po dálnici

Montáž: Obě auta jedou za sebou po dálnici, posádky vozu si posílají vtipné esemesky.

 

Obraz 3/40            Na odpočívadle u pumpy

Montáž: Oba vozy přijíždějí k čerpací stanici s restaurací. Všichni vystoupí z vozu. Dámy jdou do přilehlé restaurace. Pánové tankují do svých vozů, kterým Venda myje přední skla. Pak si Venda sedne do Píára kabrioletu. Pírá i Randy zaplatí za benzín a naftu a odvezou své vozy na přilehlé parkoviště. Když jdou mladíci za slečnama do restaurace vidí trochu vzdálené dětské hřiště s prolejzačkama. Pánové se na sebe podívají, pak se podívají na slečny v restauraci, pak se opět podívají na sebe a už utíkají k prolejzačkám.

 

Obraz 4/40            Slečny Patrície a Elisha na drbu u kávy

Dámy  z restaurace sledují, jak mladíci utíkají na dětské hřiště. Po tom si začnou povídat o mužích:

P: Podívej se na ně, to jsou cvoci!

E: Jé, to jsou blázínkové.

P: To jsi to fakt trefila!

E: Jak to myslíš? Ty nemáš ráda upřímnost?

P: Mám i pravdomluvnost. A co ty, jseš k Píárovi upřímná?

E: Jsem k němu upřímná a očekávám to i od něho.

P: Ale to nesmíš. Ty ho musíš, jako každýho chlapa, pořád testovat a zkoušet. Musíš pořád předstírat takovej ženskej lehkej nezájem, aby ses přesvědčila, že o tebe usiluje.

E: To já mu spíš dávám najevo, jak si ho vážím, aby se se mnou cítil dobře.

P: To bys neměla. Ty musíš dělat všechno proto, aby si u připadala důležitá. Aby si uvědomoval, že jeho dvoření není tak ohromující, jak si všichni chlapi o sobě myslej.

E: Když se mi dvoří, tak mu klidně řeknu, že je mi sním krásně.

P: To je chyba. Musíš dělat, že jeho upřímnost na tebe nepůsobí.

E: Ale já se mu chci otevřít, aby měl jistotu, že se u mě může cítit krásně a bezpečně.

P: To nemůžeš. Protože v chlapovi žena musí vzbuzovat pocit, že navázat s ní vztah je strašně obtížný a těžký. Pro něj to je pak výzva, vzrušující a až euforicky nebezpečný. Takový dobrodružství maj chlapi ze všeho nejradši. Podívej se, jak se chovaj na dětským hřišti. Oni tam běželi. Běželi ho tam dobít. Oni prostě pořád musej dobejvat a hledat něco novýho.

E: No asi něco na tom bude.

P: A jaký je s Píárem randění?

E: Dobrý!

P: Pamatuj si, že na schůzkách musíš být rezervovaná, ale hlavně okouzlující a vzrušující dáma.

E: Když já bych si připadala nebezpečná a zbytečně napínavá. Stejně se se mnou každej chlap chce jen vyspat!

P: Nediv se, když jsi takhle oháklá. Promiň mi ten výraz. Bez urážky, prostě jsi oblečená jako prostitutka.

E: Ale moje kamarádka, modelka z agentury, mi řekla, že takhle oblečená se chlapům budu nejvíc líbit, budu je pořád vzrušovat a zároveň si je udržím od těla.

P: To není pravda. Když vypadáš jako děvka, tak se k tobě chlapi chovaj jako k děvce. Když se oblékneš jako dáma, tak se k tobě také muži podle toho chovají. Pak se na tebe budou dívat jako na mladou úspěšnou slečnu na úrovni. Chápeš to?

E: Chápu.

P: A jak už jsi s Píárem daleko? Už jste se spolu milovali?

E: Jo, to už jo. Je to s ním strašně pěkný. Když se s ním miluju, ta úplně vnímám jeho podstatu, jeho vibrace, jeho pronikající energii.

P: To je dobrý. Ty jsi do něj vážně zamilovaná, viď? Musíš ale uznat, že stejně je nejdůležitější to jeho nádobíčko dole.

E: To souhlasím.

P: Přece bez jejich erekce by to prostě nešlo, viď. A jaký je teda s ním milování?

E: Trochu problematický. Píár mi pořád říká, co mám dělat, kdy se mám pohybovat a kdy ne. Má nejradši, když je všechno jen podle něho.

P: To znám. A kdybys mu řekla, co všechno v posteli umíš, tak ho rychle až moc začne zajímat, kde jsi se to naučila!

E: To si taky myslím.

P: Vidíš, proto žena má mít mužskýho plně ve svých rukou, umět ho po sladkým škádlení přivést až k jeho vyvrcholení. Nejdřív ho ale musíš mít totálně poblázněnýho, jen se na ně podívej, cvoci na hřišti. A pak, když je tak poblázněný, že už vůbec neví, jestli mu dovolíš do tebe vniknout nebo ne, tak ho máš v hrsti. Pak rozhoduješ ty, jestli ho k sobě připustíš nebo ne.

E: Taky se to tak dá dělat.

P: Ne dá, ale musí se to tak dělat! Víš přece, jak  je zábavný vést svého partnera, mít nad ním absolutní kontrolu. Pak mu můžeš dát orgasmus, kdy ty chceš, kterou chvíli uznáš za vhodnou. Nebo se taky můžeš rozhodnout, že žádný orgasmus mít nebude.

E: Takhle jsem to s chlapem ještě nikdy nezažila!

P: Tak vidíš. Musíš se víc snažit chovat se jako dáma. A jak přistupuješ třeba k orálnímu sexu? Jak si přitom připadáš?

E:  Připadám si, že mi musí strašně věřit, když si to jeho můžu vzít do pusy. Víš sama, jak je to citlivý. Třeba kdybych do toho nechtěně kousla.

P: To já moc dobře vím, jak je to citlivý. Když mám v puse tu trčící část jeho těla, tak si představ, že se nemůžu zbavit představy, že jeho majiteli jednou nasadím na prst zlatej prstýnek.

 

Obraz 5/40            Zpátky do vozů

Montáž: Slečny jdou z restaurace, mladíci si toho všimnou a běží zpátky k autům. Než nastoupí do aut, Píár oznámí Elishe:

PR: Elisho, pojedeš teď Randym a Patrícií.

E: A proč?

PR: Protože se chce Venda svízt ve sporťáku.

E: Tak jo!

R: Hlavně to nepřehánějte, abyste se nezabili!

Montáž: Randy se slečnama nastoupí do Jeepu a vyjíždí na dálnici. Venda s Píárem ještě stojí u kabrioletu:

PR: Chtěl by jsi to řídit?

V: To jo.

PR: A s čím si do dneska jezdil?

V: Hlavně s traktorem a s kombajnem.

PR: A řídil jsi už nějakej sporťák?

V: Takovej ještě ne! Ale jednou mi kamarád z vesnice půjčil Škodovku stodesítku érko.

PR: No vidíš. Takže zkušenosti se sporťákama máš. A kolik si s ní jel nejvíc?

V: Asi sto čtyřicet!

PR: To už si skoro pilot formule jedna. Tak tady máš klíčky a jedem.

V: Dík Píáre.

PR: Neděkuj, ještě jsi to nevyzkoušel.

Píár a Venda nastoupí do kabrioletu, Píár stáhne střechu vozu, oba mladíci se připoutají:

V: A kolik mě necháš nejvíc jet?

PR: Jeď tak, abysme to přežili!

 Venda nastartuje a vyráží stíhat Randyho v Jeepu.

 

 

 

Obraz 6/40            Rychlost je životní styl

Montáž: Randy se slečnama jedou Jeepem sto třiceti kilometrovou rychlostí po dálnici v malé koloně stejně rychle jedoucích vozů. Najednou si všimne jak se za ním, kolem něho a před ním žene Píárův  kabriolet dvou set kilometrovou rychlostí Pak si Randy všimne, že jeden z několika vozů před ním vyrazí za kabrioletem, policista ve voze dá ještě na střechu modrý majáček civilní policejní Octavii. Randy zapne hands free sadu a volá Píárovi:

R: Píáre, brzděte ženou se za váma policajti!

PR: Jo brzdíme! Už je vidíme v zrcátku. To už nám asi nic nepomůže a budem muset zastavit. Dík, že si zavolal!

R: Jo zastavte jim a pak nám zavolej jak to dopadlo!

 

Obraz 7/40            Záchrana

Montáž:Kabriolet vjíždí do odstavného pruhu, a za ní zastavuje blikající Octavie s radarem v masce chladiče. Oba vozy stojí. Jsou od sebe asi dvacet metrů. Z policejního civilního vozu vystoupí policajt v bílé uniformě dopravní policie a začne kráčet ke kabrioletu. Náhle za policejní Octavií zastaví s kvílením pneumatik Randyho Jeep. Z Jeepu vyběhne Randy. Utíká přímo k policistovi (PP), který jde ke kabrioletu. Randy na něho už z dálky volá:

R: Prosím vás, prosím vás, pane příslušníku, musíte mi pomoct, musíte mi pomoct.

PP: Co se děje? Co se stalo? Pojďte se podívat. Prosím vás.

Poliscista doběhne k Jeepu, tam vidí rozcuchanou Patríci držící se za vycpané břicho, naříkající s hlavou v klíně Elishii

R: Moje manželka už začíná rodit!!! Teď to na ní přišlo!!!

PP: A jak vám můžu pomoct?

R: Musíte jet přede mnou do nejbližší nemocnice!!! Manželka má rizikový těhotenství!!!

PP: Dobře dobře, tak si naseďnete do vozu a jedem, ať to stihnem!!!

Montáž:Policista i Randy nastoupí zpět do vozů, které okamžitě vyrážejí velkou rychlostí. Píár i Venda nic nechápou. Když kolem nich projíždí Octavie s blikajícím majáčkem, policista na pravém přením sedadle dělá na Vendu  ukazováčkem ty ty ty. Oba vozy zmizí za horizontem.

V: Ty vado! Jak to jen ten Randy dělá.

PR: Má dobrou image. Má prostě kouzlo osobnosti.

 

Obraz 8/40            U nemocnice

Montáž: Octavie a Jeep přijíždějí velkou rychlostí k okresní nemocnici. Z Jeepu okamžitě vystoupí Elisha a doprovází Paty do objektu nemocnice. Randy zase běží k Octavii,, ze které vystoupí opět řidič policista:

R: Děkuju vám pánové, děkuju moc.

PP: Nemáte za co.

R: Musím se vám nějak revanšovat. Tady máte dvě pětistovky. Jedna je pro vás a jedna pro vašeho kolegu.

PP: To si od vás nemohu vzít. Jen jsme vás doprovodili do nemocnice.

R: tak mi aspoň řekněte, jak se jmenujete?

PP: Jmenuji se Jindřich Medvěd.

R: Víte nám se má narodit kluk. A já mu dám jméno po vás. Bude se jmenovat taky Jindra!

PP: Děkuju, to je vod vás moc hezký!

R: Hezčí by to ale bylo, kdybyste si ode mě vzal tu malou pozornost.

PP: To nemohu vážně přijmout.

R: jen si je vemte, dneska je pátek, s kolegou vezmete své manželky někam na večeři a za devět měsíců taky pojedete do porodnice.

PP: Dobře, když jinak nedáte. Ale nic jsem si od vás nevzal a do nemocnice jsme vás nedoprovázeli.

R: Samozřejmě, nikdy jsem vás neviděl.

Policista si vezme peníze.

R: Ještě jednou vám moc děkuji a přeji vám pěknej víkend.

PP: Taky děkuju ať jsou váš kluk a jeho maminka hodně zdraví.

R: Díky nashledanou

PP: Nashledanou.

Octavie s policisty odjíždí od nemocnice a Randy jde za slečnama do nemocnice a volá mobilem Píárovi:

 

Obraz 9/40            Randy volá Píárovi do kabrioletu

Záběr do kokpitu kabrioletu. Venda stále řídí, jede opatrně. Píár zapne svůj mobil a mluví s Randym:

PR: Tak co, jak to dopadlo? Co se vám narodilo.

R: Zaplať pán bůh zatím nic!

PR: A už policajti odjeli?

R: Jo už jsme je propustili ze svých služeb.

PR: Představ si, že Venda u sebe ani nemá řidičák.

R: To má blbý. Já ale u něho mám litr.

PR: Si platil pokutu za velkou rychlost?

R: Ne, platil jsem pokutu za Vendovu blbost!

PR: Tak kde se máme na vás počkat?

R: Ve Žďáru u pumpy.

PR: Tak zatím čau

R: Čau.

 

SMS: VENDA to MARIE: Predstav si, ze PATRICIE cestou OTEHOTNELA!

 

Scéna 41            Příjezd na mejdan

 

Obraz 1/41            Před chatkou

Montáž: Před chatku 1+1 Mariiných rodičů přijíždějí oba vozy Jeep a kabriolet. Z Jeepu rychle vyskočí Venda a utíká k Maruš, která stojí před chatkou. Venda objímá a líbá Maruš, jako kdy by se neviděli dva měsíce. Potom se Marie zdraví a podává si ruce s přáteli Vendy. Všichni nosí zavazadla do chatky.

 

Obraz 2/41            V chatce

Všichni sedí v obýváku-ložnici chatky (do kuchyňky by se všichni nevešli) ve třech párech na třech postelích a povídají si co budou dělat:

PR: Maruško tvý rodiče mají krásnou chatku!

M: Děkuju, já jim to vyřídím.

V: A co chceš dělat teď Maruš?

M: Já jsem teď chtěla začít dělat buchty. A co chcete dělat vy?

V: My jsme chtěli s Randym jet k našim domů namontovat počítač.

PR: A my jsme se chtěli s Eliškou podívat do vašeho městečka, do tý vaší Světlý nad Sázavou.

R: Patrície, pojedeš s Píárem?

P: Ne, já pomůžu Maruš upíct buchty.

 

Obraz 3/41            Patrície a Marie pečou

Montáž: Marie a Patrície si vzájemně pomáhají při pečení buchet a přitom si povídají:

M: Prej si cestou sem otěhotněla?

P: No, to ti musím vyprávět…..

 

Obraz 4/41            Patrície a Marie odpočívají a povídají si o mužích

Montáž: Marie dá buchty do remosky, tím skončí  jejich práce na buchtách. Dámy si sednou k malému stolku v kuchyňce a povídají si o mužích:

P: A jak se ti žije na malém městě?

M: Je to docela dobrý, dělám v bance, mám se dobře a mám hlavně hodnýho kluka.

P:  Nechci tě urazit, ale že si myslíš, že chlapi nejsou všichni stejný?

M: To máš pravdu, jsem taková. Ale chápu ženy, který si to o chlapech myslej. Takový ženy prostě neměly štěstí na chlapa.

P: Věřila bych tomu, že Vendu bezmezně miluješ?

M: Ano, Venda je nejlepší kluk, jaký ho jsem si mohla přát. My třeba spolu sedíme, tiše si hledíme do očí a pomalu se do sebe vpíjíme. To je tak krásný!

P: To tě obdivuju, že dokážeš chlapa takhle obdivovat! Chlap přece čeká, že se jeho partnerka bude chovat jako jeho ideál ženy.

M: Tak to ale žiješ ve vlastní klamný představě o světě. Pořád se musíš hlídat, pořád se musíš pozorovat, jestli odpovídáš jeho ideálu ženy. Pak nemůžeš žít život opravdově, ale žiješ jen v takový svý iluzi opravdovýho vztahu. Nejhorší je, že pak tu klamnou iluzi živíš v obou partnerech.

P: Víš, když jsem studovala, tak jsem byla vlastně pořád sama. Pak jsem začala dělat kariéru, tak jsem měla jen samý bokovky a moje první dlouhodobá známost. Rozumíš?

M: Rozumím.

P: A pak najednou zjistíš začínáš v sobě slyšet biologický hodiny. Že už je nejvyšší čas potkat toho pravýho, že musí vypadat reprezentativně, že musí mít peníze, že musí být aspoň trochu k světu, aby se líbil rodičům. Taky by měl bejt dobrej v posteli.

M: Ale Patrície, ty hodnotíš chlapa podle peněz, životního stylu, jeho moci anebo kariéry! Měla by ses zaměřit na jeho srdíčko, jeho nitro a na to,jestli se do něho celá vejdeš! Pak můžeš bejt klidně k němu emocionálně upřímná.

P: Jenže v tom je ten problém. Chlapi a jejich upřímnost.

M: Nebo by tě měly zajímat jeho názory na mezilidské vztahy.

P: Myslíš jako pátrat, kde má všude známí? To je lepší nevědět, ne?

M: Měla by si znát jeho názor na jeho bývalé!

P: To vědět nemusím.

M: Na tom by jsi ale nejvíc poznala jeho morálku a jaký uznává hodnoty.

P: Myslíš, jestli není prase v posteli?

M: Nech toho Patrície! Každej chlap přeci chce udělat svojí ženu šťastnou.

P: Jo, ale všichni se bojej, že nebudou vědět jak.

M: Každej z nich chce udělat všechno nejlíp, jak může.

P: Jo, protože se bojej dělat chyby.

M: Ale oni nás chtěj jen ve všech směrech uspokojit.

P: Jo, ale přitom se bojej, že nám nebudou stačit.

M: Vždyť oni se nám chtěj celý otevřít a milovat nás.

P: To je jenom přetvářka před strachem, že je odmítneme.

M: Já třeba se snažím, abych pořád zlepšovala svoje vlastnosti, stala se lepším člověkem. I to pak zlepší náš vztah s Vendou.

P: Neblázni, dyť jsi žena, zlepšovat se můžou jen oni.

M: Já se snažím milovat Vendu, takovýho jakej je, co možná nejvíc.

P: To jako, že budeš dělat v posteli všechno na co si vzpomene?

M: To jistě ne. Chtěla jsem ti vysvětlit,že budu dělat všechno co můžu, abych zlepšila naše soužití.

P: Jako že budeš doma celej den makat, uklízet vyvařovat a v noci mu ještě podržet? Dyť jsi žena, neblázni, dyť ty můžeš všechno.

M: Já chci být ke svýmu Vendovi upřímná ve všem i v citech.

P: Nebuď naivní, víš jak toho bude zneužívat?

M: Ale já ho miluju a naše láska je opravdová!

P: Láska a být zamilovaná jsou dva naprosto odlišný stavy! Láska je soucit a starost. Být zamilovaná je trocha soucitu, starosti a hodně sexuální přitažlivosti.

M: To je jenom hra se slovy. A láska není hra!

P: To není, ale sex je hra vždycky! Víš, osobnost ženy si chlapi redukujou většinou jen na její vagínu, která má v jejich falokratickým světě sloužit jako prostředek uspokojování pánské rozkoše.

M: A co teda myslíš, že by měli ženy dělat?

P: Přece emancipovat se! V manželství by ženy neměly být jen služky, pradleny, kuchařky, ošetřovatelky, potěšitelky penisů a au pair vlastních dětí.

M A co by měly být?

P: Hlavě by měly být opravdový partnerky a nejen souložnice, měly by být  osobnosti, ne osoby ve společný domácnosti. Měly by být jako dokonalý ženy a ne dokonalý předměty denní spotřeby!

M: Dobře s tím souhlasím. Ale kdybych měla stejně radikální názory jako ty, tak bych se s Vendou po prvním rande nevyspala.

P: A o tom to celý je! Žena touží slyšet to, co chlap chce vidět. Rozdíl je v tom, že mezi hmatem, což je přirozený lidský smysl, a tvojí duší, což je pro většinu chlapů nesmysl, probíhá věčný ukrutný souboj!

M: Ale ten souboj je úplně zbytečnej. Chlapi prostě nejdřív chtěj vidět  tvojí tvář, tvoje prsa, tvoje stehna, tvůj zadek a tvoje pohlaví. Teprve pak začnou hledat cestu k tvojí duši.

P: Když tomu věříš? Já myslím, že ta touha po poznání končí tím pohlavím!

M: Přitom vagína se jmenuje pohlaví třeba kvůli tomu, že by měla být až na druhým místě za tvýma myšlenkama.

P: To máš pravdu. Jenže chlapi tohle nerespektujou, spíš ignorujou!

 

Scéna 42            Šest lidí v chatce

 

Obraz 1/42            Buchty se povedly

Pět lidí sedí na svých postelích, Marie přináší remosku plnou buchet, otočí remosku a vyklepne buchty na velký talíř na stole uprostřed místnosti. Buchty už jsou studené a tak si mohou všichni nabídnout. Marie potřebuje ještě pomoci s chlebíčky, tak se zeptá:

M: A kdo mi pomůže dělat chlebíčky?

V: Já.               E: Já.                R: Já.               P: Já.

M: Ty ne Patrície, ty už jsi mi pomáhala s buchtama a stejně bysme se tam nevešli.

 

Obraz 2/42            Píár a buchty a buchta Patrície

Čtyři přátelé odejdou do kuchyně dělat chlebíčky, v obýváku- ložnici zůstanou Píár a Patrície, ktrá ho peskuje:

P: Nemusíš ty buchty zbaštit jenom ty!

PR: Když voni jsou tak dobrý.

P: Tak se aspoň zvedni a běž je Maruš pochválit!

Píár se zvedne, v každé ruce jednu buchtu jde do kuchyně a chválí buchty:

PR: Maruško, ty tvoje buchty se úplně rozplývaj na jazyku!

M: To jsem ráda, že ti chutnaj.

PR: Jak to, že jsou tak výborný? Já si u nás v Praze kupuju  taky takový v igelitu, ale tyhle jsou mnohem lepší!

V: Protože v těhlech nejsou žádný stabilizátory.

PR: A co jsou to stabilizátory?

V: Jak je na to tvým balení s buchtama napsáno Složení: mouka bla bla bla a na konci je napsáno E240, E482 a tak. Tak ty čísla popisujou stabilizátory. A ty dávaj do těch buchet proto, aby dlouho vydržely čerstvý.

PR: Takže když tam Maruš nedává stabilizátory, tak to jí ty buchty nevydržej dlouho čerstvý.

R: Nevydržej, protože je všechny dokážeš sníst sám.

V: Vydržej čerstvý dlouho, protože Maruška je peče s láskou.

PR: Takže Maruška dává do buchet lásku místo stalbilizátorů?

V: Přesně tak!

PR: Tak proto jsou tak báječný.

V: Proto. Láska přece prochází žaludkem.

PR: Vendo! Závidím ti Marušku!

M: Ale ty buchty se mnou pekla i Patrície!?

PR: Randy! Závidím ti Patrícii!

M: Já si ale myslí, že Eliška by je dokázala taky upíct.

PR: Elisho, uměla by si taky takový buchty?

E: Jo umím! Vemu si od Marušky recept a upeču ti taky buchty. Stačí?!?

PR: Stačí. Víš já mám moc rád buchtičky, třeba se šodó, ale i buchty, třeba s marmeládou.

E: Tak fajn! Tak je budeš mít! Buchtičky i buchty!

 

Obraz 3/42            Píár a buchta Patrície

Píár se vrátí zpět  do obýváku-ložnice a zavře dveře. Patrície však všechno slyšela, dveře byly otevřené, a  je opravdu naštvaná:

P: To se musíš pořád předvádět, Píáre?!!!!

PR: Já se nepředvádím, já mám jen rád buchtičky.

P: Nech si ty dvojsmysly na jindy!!!

PR: Tak se nezlob, Paty.

P: Pro tebe jsem jenom Patrície!!!

PR: Ale Randy vždycky o tobě mluví jako o Paty.

P: To je mi jedno! Teď se mnou mluvíš ty, tak mi neříkej Paty!!!

PR: Tak dobře Patrície.

P: A nekoukej se tak na mě!!!

PR: A jak se nemám na tebe koukat?

P: Tak. Tak jak se na mě koukáš!!

PR: A proč se tak nemůžu na tebe koukat?

P: Proto. Pro to, aby si se do mě nezamiloval!!

PR: No to bych si dal!!

P: Spíš přidal!! A pak by ses láskou utrápil!!

PR: Jo. Úplně by mi puklo srdce!!

P: To si piš. Rozpadlo by se na tisíc malých buchtiček!!!

PR: To by se mi líbilo!!!

 

Scéna 43            Šest lidí na mejdanu

 

Obraz 1/43            Pyžamo party v ložnici-obýváku

Všichni sedí párově na třech postelích, jsou oblečení do pyžam a nočních košilí  a povídají si nad občerstvením na stole uprostřed místnosti:

PR: A o čem si budem povídat?

P: S tebou jedině o sexu, Píáre!!

PR: Tak jo, já vám dámy povím, co to je virtuální sex…..

 

Obraz 2/43            Čas se naplnil a láhve vyprázdnily

Všichni již jsou přiopilí a stále se baví o sexu:

R: Já si myslím, že sex  je pro muže takovej motor, že je to žene dopředu.

PR: Já bych řek, že sex je spíž benzín a ženská je motor. A když začne motor ztrácet otáčky, tak se musí vyměnit za novej.

R: Ale některý motory po zajetí šlapou čím dál tím líp! Pak podávaj mnohem lepší výkon!

PR: To je jasný. Leješ do nich ještě lepší benzín než při zajíždění. Jenže ten benzín je čím dál tím víc dražší. Třeba takovej litr benzínu do formule jedna stojí pět set dolarů!

P: Pánové, nechte si ty vaše vtipný přirovnání o ženskejch a radši nám řekněte nějakej normální vtip.

V: já jsi teďka na žádnej nemůžu vzpomenout.

M: Když si Píáre mluvil o novinkách v sexu, tak co třeba vibrátory?

PR: Vibrátory? Hmm. Prej už v Egyptě používali umělý penisy.

P: Prej je těžký s ním na tajňačku vycestovat z letiště do ciziny. Ty celníci, jak prosvěcujou ty kufry, se musej celej den dobře bavit!

M: V osumnáctým století se prý používali umělý náhražky na to, aby se tím ženy připravily na porod.

R: To je zajímavý!

M: Prej má vibrátor v nočním stolku každej třetí pár v Čechách!

PR: Tak to bych neřek! Je ale zajímavý, že by každej chlap chtěl vidět svojí partnerku si to  s ním dělat!

R: To je pravda. Možná je to kvůli tomu, že celej partnerskej vztah oba hledaj, jak toho druhýho co nejlíp sexuálně uspokojit.

P: Randy, ne všichni chlapi jsou takoví gentlemani.

V: To máš pravdu, Randy. Takhle by moh člověk poznat, co se tomu druhýmu líbí.

PR: Říkala si Maruško, že každá třetí domácnost má doma vibrátor. Paty ho určitě nemá, Elisha ho taky nemá, tak zbýváš jenom ty!

PR: Maruško, máš svýho bateriovýho přítele?

M: MÁM!!!

(trapné ticho pro velký smích)

PR: To si mi to nandala! Na to je těžký něco říct.

V: Marie, mohla by si jít se mnou do kuchyně!? Potřebuju s tebou mluvit o samotě!!!

PR: Snad se toho tolik nestalo, Vendo?

P: Píáre, zavři si pusu!!!

Marie a Venda odejdou spolu do kuchyně a zavřou za sebou dveře.

 

Obraz 3/43            Naštvaný Venda a nechápající Marie

Venda stojí s Maruš v kuchyňce. Oba se šeptem hádají:

V: Proč si mi to nikdy neřekla?

M: Protože jsem se bála, že budeš žárlit!

V: A proč jsi mi to řekla před mýma kamarádama?

M: Já myslela, že si říkáte všechno. Myslela jsem, že to tolerantní, když jsou z tý velký Prahy. Jako že to pochopěj.

V: Oni to pochopili, ale já to pořád nechápu. Jak si mi to mohla udělat?

M: Vašku, mě se s tebou milování líbí. Ten můj malej robík je jen třešnička na dortu.

V: A to sis ho koupila u nás normálně koupila v sexshopu?

M: Ne, to bych se styděla. Nechala jsem si ho poslat zásilkovou službou.

V: No vidíš. To si se styděla a tady se nestydíš?

M: Já myslela, že  to nikomu nebude vadit?

V: promiň, asi jsem to trochu přehnal.

M: To nic, já to chápu, Vendo.

Oba se obejmou a políbí se. Stojí tam dál v dojemném objetí, koukají se do očí a šeptají dál.

V: A až se budeme u tebe milovat, půjčíš mi ten vibrátor?

M: A na co?

V: Abych tě s ním mohl milovat.

M: Když budeš něžnej, tak ti ho ráda půjčím.

V: A dovolíš mi někdy, abych se díval na tebe, jak se s ním mazlíš a rozmaluješ?

M: Ty jsi nějakej náročnej!

V: Takže mi to nedovolíš. Nebudu moct bejt tvůj voyager??

M: Možná ti to někdy dovolím, když se při tom nebudeš chechtat!

V: Neboj, nebudu. Myslím že mě to bude spíš hodně vzrušovat.

 

Obraz 4/43        Prostřih na Randyho a Vendu u PC z obrazu 1/29

Záběr zpoza počítače, mužům je vidět do tváře a na jejich reakce, na obrazovku PC není vidět. Randy komentuje záběry na PC.

R: Pak tady mám ještě specialitku.

V: A co to je?

R: Tady si to dělá se svým baterkovým kámošem.

V: To je ale macek.

 

Obraz 5/43            Čtyři spící a dva spící v ložnici-obýváku

V místnosti je tma a ticho. Všichni jakoby spí. Náhle Píár  začne budit šeptem Elishu:

PR: Elisho, vstávej, slyšíš vstávej.

E: Co je, proč mě budíš?

PR: Eliško moje malá, víš jak jsme se bavili o těch vibrátorech, tak sem si myslel, že bysme se…

E: Ty si se snad zbláznil?!? Tady a teď????!!!

PR: Jenom jedno číslo. Prosím, moc prosím.

E: Ani náhodou!!

PR: Neboj vlezem si pod deku a nikoho nevzbudíme.

E: Ty toho nenecháš, viď! Dokud to nedostaneš!

PR: Tak mi to udělej aspoň pusou. Prosím, prosím, Eliško, ty moje malá jěštěrko.

E: Tak jo, ale pak už mi dáš pokoj. Slibuješ?

PR: Slibuju a děkuju.

Ve tmě je slyšet šustění deky, jak Elisha leze celá pod deku. Pak už je slyšet jen pár vzdechů Píára.

 

Scéna 44            Píár a Patrície u snídaně

 

Obraz 1/44            Dohoda

Montáž:Je sobota, šest třicet ráno. Píár v pyžamu sedí sám v kuchyni. Dojídá báječné buchty a popíjí džus přímo z krabice. Do kuchyňky vejde Patrície v noční košili a sedne si ke stolu, nalije si sodovku  do sklenice a řekne Píárovi:

P: Koukám, že ti po sexu pěkně vyhládlo.

PR: To jo.

P: Sem ti už řekla, že ty buchty nemusíš sníst sám!

PR: Sem ti už řek, že mám buchtičky rád!

P: Až se ostatní vzbuděj a uviděj to, tak budou na tebe naštvaný.

PR: Až to uviděj, tak už tady nebudu.

P: Á pán dostal, co potřeboval, tak vyráží lovit jinam, že jo.

PR: Jo, už mě tenhle mejdan přestal bavit. A neříkej mi, že tě to tady baví!

P: Musím uznat, že už mám toho taky dost. Taky mě to tu pěkně nudí.

PR: Tak pojeď se mnou do Prahy?

P: To není špatnej nápad!

PR: To by jsi Randymu udělala? To by si ho tady nechala?

P: Já myslím, že to přežije v pohodě.

PR: To je teda síla.

P: Co děláš, já nejsem žádná jeho hračka, abych musela bejt pořád s ním!

PR: Takže pojedeš?

P: Pojedu.

 

Obraz 2/44             Vzkaz

Je sedm ráno, Patrície a Píár jsou oblečení v kuchyni.už už chtějí odejít se svými zavazadly, ale Paty si ještě vzpomene napsat Randymu vzkaz:

P: Tady máš tašku a běž napřed do auta Píáre. Já ještě napíšu vzkaz Randymu.

PR: Tak jo, čekám v autě.

Montáž: Patrície píše vzkaz: Miláčku, nechtěla jsem tě budit.Dostala jsem velmi naléhavou SMS zprávu!  Musela jsem neprodleně odjet zpět do Prahy. Píár je tak hodný, že mne tam odveze. Hezky si tady odpočiň na čerstvém vzduchu! Až vše vyřídím, tak ti zavolám

                                                                                                                      Tvoje Patrície

 

Patrície vyjde z chatky, nasedne k Píárovi do kabrioletu. Píár nastartuje a pod pláštíkem ranní mlhy

odjíždí zpět do Prahy.

 

Scéna 45            Čtyři v chatce

 

Obraz 1/45         Snídaně ve čtyřech

Eliška, Maruška,Venda a Randy sedí v kuchyňce u malého stolečku, snídají a vysvětlují si novou

situaci:

R: Já to pořád nemůžu pochopit?

V: Tak jí zavolej.

R: To určitě. Ona ze mě udělá před váma blbce a já jí ještě budu volat!

M: Třeba opravdu musela jet zpátky do Prahy.

R: Nevěř tomu Maruš, k tomu by Píára neukecala!

E: A co mám říkat já?

R: Já bych řek, že jste na tom oba stejně.

E: Chceš říct, že jsem taky blbá?

V: Takhle jsem to nemyslel, Eliško. Chtěl jsem jen říct, že jsme ve stejně těžký situaci.

E: Tak promiň.

M: Ber to pozitivně, Eliško. Aspoň tě Píár nebude k ničemu nutit.

R: A co budeme dneska dělat?

V: Co kdybychom šli všichni na houby?

R: Na houby? To je nápad! Víš jak dlouho už jsem nebyl na houbách?

V: Tak vidíš! Půjdeš do lesa, nadejcháš se čerstvýho vzduchu a zapomeneš na to nedopatření s Patrícií.

R: Do lesa půjdu, ale určitě jí to nezapomenu.

V: Holky půjdou určitě s náma, že jo?

M: Tos uhod! Já jdu ještě spát!

E: Já si jdu taky lehnout.

V: Takže jdem sami.

M: Vraťte se do tří, to bude oběd!

 

Scéna 46             Moralizující Patrície v kabrioletu

 

Obraz 1/46            Výčitky Patrície

Záběr do vozu Píára, jak jede po dálnici a baví se s Patrícií:

P: V noci jsi byl pěkně hlučnej!

PR: Fakt tě to probudilo?

P: Jo!! Vůbec se mi nelíbilo, jak si byl vůči ostatním bezohlednej!

PR: Víš, jak jsme celej večer probírali sex, tak mě to tak nažhavilo.

P: Tak ses měl jít schladit sám do koupelny pod studenou sprchu! Zdůrazňuji slovo sám!

PR: Tak sorry.

P: Cože? Sorry? To je neomluvitelný!!!

 

Scéna 47            Randy, Venda a les

 

Obraz 1/47             Mýtina v lese

Venda a Randy vycházejí  z lesa na mýtinu. Mají prázdné košíky. Oba si sednou zklamaně do trávy. Randy znuděně vyndá z kapsy mobil a řekne:

R: Zkusíme si aspoň zahrát tu novou wapovou hru?

V: Jasně, zapni mobil!

R: Co je? Co to je?

Randy hodí mobil do trávy, Venda se tomu diví:

V: Co šílíš?

R: Tady není vůbec žádnej signál! Vůbec žádný pokrytí!!!

V: Neřvi jako na lesy. Dyť máš místo pusy úplnej zavináč!

R: Dej si na pusu nulu a mlč!

V: Já mám z tebe na puse spíš velký Ó.

R: Není signál, nebude hra! Jsme úplně odříznutý od světa!

V: To jo. Jsme na dobro ztracený.

R: A co když zabloudíme? Nebo se nám něco stane? Ani nemůžem zavolat o pomoc!

V: Neboj, já to tady znám. Určitě trefíme ven z lesa.

 

SMS: MARIE to VENDA: Jak se do lesa vola, tak se z lesa ozyva! Teda pokud je v lese signal!

 

 

 

 

Scéna 48            Maruška, Eliška a oběd

 

Obraz 1/48            Maruška a Eliška vaří

Maruška a Eliška vaří oběd a přitom si povídají o chlapech:

E: Já si myslím, že Píár si pořád potřebuje dokazovat, jak je nejlepší a jak všem ženám rozumí.

M: Jsou chlapi, kteří o svých přednostech vědí. A jsou chlapi, který o svých přednostech vědí a ještě si je musej pořád dokazovat.

E: Pro mě je nejhorší, že je strašně těžký Píárovi říct, co k němu cítím! Nechci mu zapadat do toho jeho dokazování, že je ve všem nejlepší.

M: Třeba můj Venda si věří a já mu taky věřím. A já jsem si jistá, že toho nezneužije a tak se máme rádi bez přetvářky. Myslím si, že chlapi touží po tom vědět, že si jich vážíš. I proto, aby se ti nebáli otevřít srdíčko.

E: Takovej je možná Venda. Ostatní sice chtěj pro ženy to nejlepší, ale ženy jim za to pořád musej říkat, že všechno dělají ze všeho nejlíp, i když to není pravda.

M: A jak si představuješ toho svýho prince na bílým koni?

E: A jak ty?

M: Já si přeju mít za muže opravdu opravdovýho chlapa.

E: To já bych chtěla takovýho, aby byl chytrej, úspěšnej a aspoň trochu bohatej.

M: Já si přeju, aby mě miloval takovou, jaká opravdu jsem.

E: Chtěla bych se opravdu stát tím, co on hledá.

M: Přála bych si mít naší lásku založenou na vzájemný důvěře a úctě jeden k druhýmu.

E: To já taky! A ještě, aby mě milovat za každou cenu a co nejdřív se se mnou oženil.

M: Víš, já si myslím, že tělo ženy je taková mapa lásky a správnej chlap se v ní chce naučit číst. Prostě se naučí abecedu ženy. Když takovýho najdeš, tak v tý správný chvíli si oba vzájemně otevřete inteligenční stáje a stanou se z vás krásný mladý koně, hrající si na květinový louce lásky.

E: To si řekla moc krásně! A co sex?

M: Sex je jenom hra. Nic víc.

 

Scéna 49            Čtyři lidi na mejdanu

 

Obraz 1/49            Celkový pohled na chatku plnou smíchu

Montáž: Celkový pohled na spící noční krajinu s jasnou oblohou, kamera se přibližuje k jednou okénku svítícím do tmy, při přibližování záběru smích z chatky sílí. Okénko přes celý obraz, v kuchyňce sedí u stolečku s pitím čtyři smějící se lidé.

 

Obraz 2/49            Nejlepší vtipy večera

Jsou dvě hodiny v noci. Všichni se smějí předchozímu vtipu.Randy a Venda se předhánějí, kdo řekne lepší vtip:

V: A znáš Randy tenhle?

V: Trpaslík jde radostně do Quinessovy knihy rekordů přihlásit se, že ho má na světě největšího. Za dvacet minut jde naštvanej zpátky a říká si: To by mě zajímalo, kdo je to ten René Arnold?

Hlavně dámy se smějí na celé kolo, Venda méně a Randy vůbec. 

R A to vám musím říct ještě jeden vtip, co jsem viděl na internetu

V: Tak povídej.

R: Tak si to představujte. Krásná ženská nastoupí do výtahu v nemocnici spolu s chlapem.

R: Chlap se zeptá: Kam jedete?

R: A ženská: Do druhýho, jdu dát krev.

R: Chlap na to: A kolik za to máte?

R: Ona mu odpoví: Dvě stovky.

R: Chlap na to: Já jedu do čtvrtýho, do sperma banky.

R: Ona se zeptá: A kolik za to máte?

R: A on: Čtyři stovky.

R: Za dva měsíce se znovu potkají ve výtahu. A on se zeptá: Do druhého?

R: A ona má takhle naplněnou pusu (Randy si do tváří nafoukne vzduch) a ukazuje rukou a čtyřma prstama: Do čtvrtýho!

Všichni se popadají smíchy za břicho, jen Eliška to bere jako útok na sebe.

E: To nebylo moc vtipný.

R: Ale Eliško, to mě opravdu nenapadlo. Nechtěl jsem tě vůbec urazit.

E: Možná ne, ale málem se ti to povedlo.

R: Tak se ti ještě jednou moc omlouvám. Neber si to prosím tě osobně.

E: Mě teď taky něco napadlo vtipnýho. Pošleme esemesku Píárovi i Patrícii, že se jako do sebe zamilovali.

 

R: To je dobrej nápad. Pošleme jim každýmu tajnou esemesku bez mýho čísla na mobilu.

V: Jasně bude sranda!

M: vy ste fakt prdlí!

R: Za Píára tam napíšu: Když jsme spolu Paty jeli do Prahy, tak jsem se zamiloval do tvého intelektu. Brzy ti zavolám.

E: A Píárovi pošli: Když tě v noci milovala Elisha, tak se mi pak zdálo, že sem se to s tebou milovala já. Brzy ti zavolám Tvoje Paty.

 

Scéna 50            Prostřih do bytu Píára

 

Obraz 1/50            Překvapení

Záběr do bytu Píára, na konferenční stolek v jeho obýváku, kamera zabírá věci položené na stole, jede zprava do leva a v obraze je následovně vidět, jedna nedopitá sklenka od whisky, Píárův mobil pípne, Patrície mobil pípne a druhá sklenka s whiskou. V pozadí záběru je slyšet z ložnice:

P: Píáre. Slyšel si to, dostal si dvě esemesky!

PR: Nebo ty, Paty.

P: Dneska si byl skvělej

PR: To já jsem vždycky! Dneska byl prostě tvůj patnáctej den.

 

Scéna 51            Spánek, půl zdraví

 

Obraz 1/51            Maruška a Venda jdou spát

Maruška už má všeho dost a chce si jít lehnout, Venda chce taky už spát s Maruškou:

E: Ty budou ráno koukat!

M: Já už jsem utahaná, už si půjdu lehnout.

V: Mě už se chce taky spát.

R: Klidně běžte, my si budem s Eliškou ještě povídat. Že jo Eliško?

E: Jasně. Paříme až padáme!

 

Obraz 2/51            Venda i Marie chtějí, každý jinak, spolu spát

Venda i Marie už spolu leží v posteli. Venda, dlouhodobě nemající sex, se ho dožaduje:

V: Chci se s tebou milovat, Maruško. Víš jak dlouho sme se spolu normálně nemilovali?

M: Dneska jsme opilý. Vendo, dneska ne. Až zejtra, jo?

V: Dneska, prosím prosím. Maruško?

M: Co kdyby sem v tom nejlepším přišli?

V: Ty si budou povídat ještě hodně dlouho!

M: Nech toho Vendo, dneska prostě ne!!

V: A co kdyby si to zkusila alespoň jako včera Eliška s Píárem?

 

Obraz 3/51            V kuchyňce se vaří, paří i

Eliška už sedí Randymu na klíně a Randy jí šeptá do ucha:

R: To je krásný, Eliško, teď jsme tady úplně sami.

E: A co má bejt?

R: Mohli bysme ti to tady třeba rozdat?

E: Ty si myslíš, že když si pěknej a bohatej kluk, že ti každá dá?

R: To si myslí Píár, ne já.

E: Tak už se nezlob, já jsem to tak nemyslela. A ty bys to Píárovi udělal?

R: Ne. Já to udělám tobě. Teď hned.

E: A vezmeš mě do Londýna? Až se půjdeš znova zapsat do Quinessovky?

R: Moc rád. Když pojedeš do čtvrtýho patra nemocnice!

 

Obraz 4/51            Maruška je nedobytná pevnost

Venda se stále dobývá Marušku:

M: Ne Vendo, dneska prostě ne!

V: Vidíš, kdybych měl doma virtuální sexy gejšu, tak bych si jí teďka zapnul.

M: No ještě že to vím!

V: To jo. Využil bych všechny její funkce.

M: To myslíš jako co?

V: Třeba bych jí sahal na prsa a když by se mi zdály malý, tak bych si je zvětšil!

M: Máš snad něco proti mejm?

V: Ne, ty víš, že ne. Jen jsem chtěl říct, že bych u virtuální gejši využil všechny funkce.

M: Tak si šáhni na moje levý prso!

Venda si myslí, že pevnost dobyl a jemně sahá Marušce na levé ňadro.

M: Tak co? Jaký to je?

V: Pěkný. Máš nějak zrychlenej tep!

M: A ty si myslíš, že bys při milování s tím atavarem ženy cejtil tlukot jejího srdce?

V: Možná. Snad jo. Záleží na tom, jak vyspělá by to byla verze.

M: Věř tomu, že by si necejtil nic!

V: A můžu si zapnout i tvoje pravý ňadro?

M: Ne! Nejsem žádná tvoje herní konzola!

 

Pípne Randyho mobil na stole, obdržel dvě esemesky:

 

V: Maruško, Randy dostal esemesku.

M: Tak mu ten mobil odnes do kuchyně!

V: Tak jo.

 

Obraz 5/51            Tichá voda břehy mele

MontážVenda vyleze s postele,vezme mobil ze stolu, jde potichu ke dveřím do kuchyně, potichu otevře dveře nakoukne do tiché kuchyně, kde Eliška klečí na zemi a svou bloňdatou hlavu má v Randyho rozkroku. Venda sice nevidí nic pikantního, ale je mu všechno jasné. Potichu zase zavře dveře, dojde zpátky a lehne si k Marušce do postele i s mobilem:

M: Co je, proč si tam nevešel?

V: Představ si, že Eliška tam klidně kouří.

M: Naši tady nekouřej, to budou určitě cejtit!

V: Maruško. Oni nic neucejtěj, neboj!

M: Myslíš? Jak to?

V: Protože Eliška vedle kouří Randyho!

M: Co si mi to sem přivez za lidi?

V: To víš, svobodný lidi z Prahy.

M: Nevím co bych ti na to měla říct. Víš co, přečtem si ty esemesky:

 

SMS: PR to RANDY: Vis proc nemaji spermie blinkry? Protoze by to tam vypadalo jako v LAS VEGAS!!!  J

 

SMS: PR to RANDY: Vis proc je sex PUDOVA zalezitost? Protoze to bud PUDE nebo NEPUDE!!!  J J J

 

Scéna 52            Hledání ideálního partnera

 

Obraz 1/52            Osobní hovor Randyho a Vendy

Venda a Randy nanosili zavazadla do Jeepu. Stojí sami u zadní části vozu a Randy se svěřuje:

R: Potřebuju ženskou, aby byla osobnost jako Patrície, krásná jako Eliška a tolerantní a skromná jako tvoje hodná Maruška.

V: To je jednoduchý. Zavoláš Monice! Říkal jsi přeci, že ti u holky o prachy nejde.

R: Nejde. A fakt už nebere drogy? Třeba ten tvůj mobil protripovala za prachy ze zástavárny.

V: Když jo, tak se třeba dovoláš k nějaký ještě lepší a Monika přišla o největší partii ve svým životě! R: Opravdu si to myslíš?

V: Fakt si to myslím. Teď můžeš sobě i mě dokázat, že nejsi žádnej yupík jako Randy, ale správnej bobík. Bobík Randy!

R: Dobře, tak já jí zavolám!

V: Slibuješ?

R: Slibuju!

 

Obraz 2/52             Ztráty a nálezy

Začne hrát pomalá hudba, čtyři přátelé se loučí u chatky, Randy s Eliškou nastupují do Jeepu a odjíždějí zpět do Prahy. Maruška a Venda jim dlouze mávají.

 

SMS: PR to RANDY: Nevis, proc si vsichni lidi slibujou vernost, když predem vedi, ze lzou a selzou???  L J

 

Obraz 3/52             Konec filmu

V závěru filmu je vidět nádherné panorama podzimní Prahy jako pozadí k titulkům tvůrců filmu. Pomalá hudba se trochu ztiší a do titulků jsou slyšet ještě dva telefonické hovory a vidět dvě SMS:

První:

R: Ahoj Moniko, volá ti Randy. Já jsem kamarád Vendy.

MO: Já vím. Venda o tobě pěkně vyprávěl. Je od tebe hezký, že si mu pomohl.

R: Co bych neudělal pro kamaráda.

MO: A proč mi voláš?

R: Protože bych se rád s tebou seznámil. Rád bych poznal slečnu, která pomohla mému kamarádovi víc než já.

MO: To nic nebylo, to by udělal přece každej.

R: Tím si nejsem tolik jistej. A dovolíš mi, abych tě poznal?

MO: Když mi řekneš pravej důvod, proč mě chceš poznat?

R: Dobře. Potřebuju s něčím pomoct.

MO: Ty? Kterýmu nemůže v životě nic chybět?

R: Ale mě něco opravdu moc chybí.

MO: Dobře. Tak já ti taky pomůžu. Jako Vendovi.

R: Děkuju moc!

MO: Tak se sejdeme kdy a kde?

Druhý:

Záz: Dobrý den, dovolali jste se na pevnou linku 24272838.

Po zaznění zvukového signálu, prosím zanechte vzkaz:

Píp

Záznamník: Randy prosím tě, zavolej mi! Já se ti nemůžu dovolat na mobil!

Nevíš co je s Elishou? Ona mi vůbec nevolá, ani nemailuje,

Ani nefaxuje, ani neesemeskuje,

Ona snad už vůbec nežije.

Brzo mi zavolej. Čau. Randy.

 

SMS: ? to PR: Jsi-li za vrcholem, zacinas nabirat rychlost! J

SMS: ? to PR: Když nemuzes slapat, mej se na pozoru, jedes z kopce! L

 

KONEC

 

---