Konkrétní...

:-))

Svý rodiče a většinu pocitů si nevybereš!

Shammann: Jo, to znám na vlastní kůži :o))))))))))

Tento pocit mívám, když ráno vstávám..

Shammann: jujda, tak to bych nechtěl :o))))))))

Nic se nemá brát příliš vážně, to bychom zemřeli ještě nenarozeni. Jako báseň jsem to přečetl jedním dechem. Kdybys to napsal jako úvahu, asi bych umřel (v tom dobrém slova smyslu).. čili tip za velmi vhodně zvolenou formu i za neobyčejný obsah. avi

Seregile: nevím, co na tohle říct. Ani já sám to tak vážně (většinou) neberu, inu, je to zkrátka pořád jenom báseň...

Na světě je přece krásně, tak proč umírat ? :-)

Jak kdy. Zkus přijít na to, co není nic vážného, ale zemřít se na to mlže každý den... Jinak děkuji, žes napsala.

Možná, že myslíš, zemřít na lásku, ale stejně si myslím, že je lepší pro ni žít :-)

Lásku částečně taky. Nechtělo se mi, ale budiž: myslím tím sám život, život, "na který" jednou zemřeme, život, jenž se nám jednou jeví jako strašná nemoc, druhdy se z něj radujeme a velebíme Boha za to, že nám ho dal. Proč to neříct - báseň má evidentní soukromou odezvu a odkazuje ke zcela konkrétní, skutečné (co je ale skutečnost?) události.

Jo a presne o tom to je. Neni to nevylecitelne, ale beda, kdyz se to lecit nebude :-). Mym zvykem je dava T za zachyceni skutecnosti. T.

Tohle je hodně dobrý!! A proto *típ*

Twardowski: Díky

Kittie: Tobě samozřejmě taky dík.