O lásce

Jeden má vždycky rád víc,

je to bolest a je to zklamání,

když není vyslyšeno moje vyznání.

Mé srdce pláče a duše křičí,

ten druhý to však nevyslyší.

A neporučíš nitru svému,

tápeš ve studených zdech,

koukáš do očí se jemu

a cítíš jeho horký dech.

Dotkl se mých rozpuštěných vlasů

a po zádech mi přešel mráz,

slyšela jsem chvění jeho hlasu,

mezi námi však stojí hráz.

Vždycky budu milovat to kouzlo okamžiku

a hříšné sny si nechám zdát,

budu doufat,že mezi námi dojde k hříchu,

i když on mi své srdce nemůže a nechce dát.

Jeden má vždycky rád víc.