Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jako kroky osudu

09. 10. 2002
2
0
533
Autor
niky

 

 Jako kroky Osudu

šourá se po půdě muž

bez možnosti

 

Je zadržen

ve spirále Beznaděje

Není úniku

 

Na krku provaz

Ze světa, který znal

zbylo jen málo

 

Jako patník

Pomočený psem

 

Jako duha

Bez barev

 

Jako svůj vlastní stín

Ale kde je světlo?

 

Jako hodina před rozedněním

Když se zastaví čas

A není v co doufat

 

Mám v ruce cigáro

Dívám se do vody…

 

Vždyť půda je Svět

A duše je výkřik bez obsahu

 

 

 


Krel
16. 10. 2002
Dát tip
moc dobré...ty poslední dva řádky, ale nejen ony...

niky
13. 10. 2002
Dát tip
S tím lasem úplně souhlasím... kovboji v prérii lovící divoké mustangy opravdu nemají s houpaním se na provazu věčnosti nic společného :-( Takže to opravím podle rady... Ale to šourání si nechám. Nějak se mi zdá symbolický a nakonec, když říkáš, že je legrační, tak to celý hned na začátku alespoň trochu zlehčí... a pak i takový věšení je veselejší :-). A díky za to, že nic neříkáš, když říkáš:)

Nuitík
13. 10. 2002
Dát tip
:o) okí..:o) je to fajn, že to zlehčí a pak Tě to praští :o) se odšourám....

Amanda
13. 10. 2002
Dát tip
Supeeer!*** jako psano z me duse

Nuitík
11. 10. 2002
Dát tip
líbilo, vlastně nejvíc poslední dva řádky...slovo šourá mi v tom přijde strašně legrační :o))) alaso mi zas navozuje nějakou farmu nebo co :o) provaz nebo něco bych tam dala....ale líbilo, nic neříkám, vlastně říkám, ale to neva,

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru