Poslední paňák

Zase se jednou poztrácet

v uniformitě davu

Nabrousit si nůž

a podřezat si žíly

vlastní průměrností

Před sebou poslední paňák

Únik z reality Všedního dne

Za zády nekonečno prázdnoty

Bolest je věčná

a radost jen v okamžiku

pohled do úskalí minulosti

nedodá člověku odvahy…

A přesto znovu zkouší

prorazit hlavou zeď

na které už tisíckrát ztroskotal

Z očí mi stéká krev

Polykám vlastní hněv

na kříži za ostatní

pykat nehodlám

Jenom naděje

žene mě dál

ale není to klamání smyslů?

Poslední paňák

dávno je dopit

a není pro co doufat

Realita buší do hlavy

jako kladivo permoníků

Je na čase být chlap

ale není proč

Zbývá jen konec

A nekonečná otázka

Řešení je jen další poslední paňák?