Mezi Nebem a Peklem

Už se vám někdy stalo, že jste byli emocionálně naprosto desorientovaní ? Že jste nevěděli, kdo a kde jste, co cítíte a jestli ještě vůbec žijete ? Mě ano. A tehdy jsem Tohle napsal

Vznáším se v prostoru Mezi nebem a peklem Padám nahoru A třesu se teplem. Nebeská krása se mísí s plameny A já - již dávno životem znavený Vznáším se v prostoru, a stoupám ke dnu. Jsem mezi nebem a peklem, a Země je v nedohlednu. Jsem ztracen v čase, ztracen v prázdnotě, ztracen ve smrti, a ztracen v životě. Mezi nebem a peklem, je život prázdná fráze, a smrt tam rudým světlem na bílo barví saze. Aby je vzápětí na prach spálila, nařízla tepnu mou zhluboka se napila, a padla otrávena, svou vlastní krví, tam, kam i vesmír sám, jen štěrbinou nazírá, mezi nebe a peklo - kde i smrt umírá.

---