V ARDENSKÝCH LESÍCH

Zasněžená krajina a stromy lesů - to vše vypadalo romanticky. Jef Novotny ale tohle nevnímal. Sunoucí se německé tanky za hlubokého vrčení motorů si razily cestu porostem jako nějaké příšery, které plivají oheň. A bylo jich moc.

 Několik metrů před sebou výbuch zvedl do výše všemi směry sníh a kusy země, přičemž opodále dopadla do sněhu helma. Zlomek vteřiny na ní hleděl, aby pak v lehu zpoza kmenu stromu začal střílet z automatické pušky směrem na několik německých vojáků.

 „Stahujte se!“ Vykřikl o něco dále se nacházející seržant a jeho slova zanikla v další explozi. Kulometné dávky z tanků začaly též prolétávat vzduchem a několik se jich zarylo do kmenu stromu, za nímž ležel. Přikrčeně vstal a v zákrytu za stromem začal běžet, tedy snažil se o běh ve sněhu. Za sebou uviděl tři vojáky, které náhle skosila kulometná dávka. Ocitl se na okraji svahu a rychle se vrhl přes jeho okraj. Někde za ním zaduněl výbuch. Zem se otřásla a na něho dopadla sprcha sněhu se zemí.

Další vojáci rychle doběhli k okraji svahu. Viděl, jak se dva tanky natáčejí směrem na ně. Za nimi běželi vojáci. Na mušku si vzal jednoho z nich a po stisknutí spouště spatřil, jak se zhroutil do sněhu. Svahem otřásl velký výbuch, po němž se ozval křik zasažených vojáků. Zahlédl, jak jeden bezvládně sjel ze svahu dolu. Dva další zůstali zakrváceně ležet pod okrajem svahu. Zbylí tři prchali po svahu dolů. Po svahu se začal spíše kutálet a ocitl se mezi  nízkými  stromky. Přes husté větve zahlédl první tank, jak dojíždí na okraj svahu a kulometem začíná pálit pod svah. Brzo se ozval výstřel. Mezi stromky zaduněla exploze a pak následovala druhá. Po druhé se zvedl ze sněhu a pokračoval v útěku. Nikde neviděl žádného ustupujícího vojáka.Za to palba za ním se ozývala neustále.

 Počal se prodírat hustým lesem. Ocitl se u jakési cesty, na které hořelo několik vozidel a mezi nimi spíše prchali, než ustupovali, američtí vojáci. Jeden jeep dostal přímý zásah a narazil do stromu. Střelba zesílila a brzo přes houštiny v leže za spadlým kmenem uviděl první tanky. Jeden z nich dostal zásah a počal hořet. V prudké palbě německých tanků byla cesta s vozidly v jednom ohni. Pociťoval mrazení v zádech , když tanky sotva metr kolem něho projížděly a brzo se objevili i němečtí vojáci. Nevěděl, jak dlouho nehnutě ležel. Když zavládl relativní klid, opatrně vylezl na cestu. Přehlédl zničená vozidla s bílou hvězdou. Nic podobného ještě nikdy neviděl. Přeběhl cestu a ponořil se opět do lesa.

 Šel v ten směr, odkud se ozývala palba. Ta však byla slyšet z několika stran, což dávalo tušit, že ústup není jednotný.

Pozorně se zahleděl přes stromy na křižovatku, na níž stál jeep s několika americkými vojáky, z nichž dva cosi dělali z ukazateli směrů.

„Že by chtěli zmást postupující Němce?“ Zeptal se sám sebe a začal jít ke křižovatce.

Ozval se hluk motorů a objevilo se několik amerických vozidel, která projela rychle křižovatkou. Zarazil se. Jak to, že ti vojáci řidiče neupozornili na změněné ukazatele? K jeho úžasu dva vojáci poté zase je začali přemisťovat.

„Hej co tady blbnete!“ Vykřikl na ně. Netušil, ale že se jedná o německé diverzanty v amerických uniformách.

Jeden ze čtveřice po něm hned vystřelil ze samopalu. Kulky prosvištěly kolem stromu,  za nímž byl.  Pohotově vystřelil vrhajíce se do sněhu. Střílející diverzant se zhroutil. Druzí dva hned začali také střílet a běželi k jeepu, v němž seděl čtvrtý. Ten  rozjel jeep, ale Jef Novotny pokračoval ve střelbě. Zasáhl řidiče a jeep prudce změnil směr jízdy, načež sjel do příkopu vedle silnice. Dva diverzanti vyskočili a zalehli v příkopu střílejíce jeho směrem. Opětoval jejich palbu a několika přískoky se přemístil za jiný strom. Přestřelka pokračovala dále, ale náhle se objevil na cestě ke křižovatce německý transportér a za ním další. Na nic nečekal a rychle začal přikrčeně běžet směrem do lesa.

Mnohem později z vysokého kopce zahlédl na několika polích postupující německé tanky a jednu hořící vesnici. Německý útok úspěšně pokračoval.