Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seopuštěni mezi sebou
31. 10. 2002
7
0
622
Autor
surreal
neustále popocházející
sochy v neuspořádaném pohybu
paprsky nevycházející
na uschlých knotech svící
vrší nám chybu na chybu
náhrobky leopardí
kůže rozestřené do široka
a kolouch krokem bardím
jak sivý kmet se zardí
než umře do roka
úsměvem v hříchu jít
pannen všech z pod jabloní
v poupě se nestulit
a tepem vždycky zastudit
když láska nevoní
Připadá mi to jako popis Dalího obrazu (což je kladné hodnocení :)); "a kolouch krokem bardím/jak sivý kmet se zardí"...(to nebyla pochvala:)) Ale jinak mi myslím nevadí.
škoda že rytmus posledních veršů u druhé a třetí sloky pokulhal (podle mě)
*
SatanasekHnusacek
01. 11. 2002
Tohle se mi moc líbíl, je to opravdový surrealismus. Připadá mi to jako generační výpověď opuštěné duše. Jakoby hledání člověka mezi lidmi...
Je to velmi podařená báseň. Formálně vpodstatě dokonalá, naléhavě oslovující, žalující bez patosu, klidně, a přece silně. Dá se jí věřit...Více takových...Opravdu, líbí se mi moc.