Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak počala bouře

03. 11. 2002

861

Autor

Kač

Jak započala bouře

Pár kapek spadlo na římsu,
venku se mraky kaboní,
vítr foukal mi fo vlasů,
když skrývala jsem se pod jabloní.

Přitiskla jsem se k silnému kmeni
nastavila větru tvář,
chci naposledy spatřit světlo denní
a složit hlavu na polštář.

Vítr pohráva si s listy -
jejich tichý šum
zahání stíny z mé mysli,
zanechává ji beze chmur.

Krajinou zní dunění,
to ozvěnou se hlásí hrom.
Nohy ucítily chvění pod zemí,
chvěl se i za mnou strom.

Pak ustal listů ševel,
i vítr přestal vát;
strom za mnou se již nechvěl
a já začala se bát.

Po minutě ticha
se vichr opřel do větví
a nebesa temná
spustila k zemi dešťů řetězy.

A počala bouře.

Áda116

31. 10. 2003

Dát tip

Mám bouřky ráda a tohle je povedené. Možná opravit ty překlepy, ale jinak úpřímný t.

Kalima

11. 12. 2002

Dát tip

Milovali se už jen za bouřky aby nemuseli myslet na to, co dělají a mohli se soustředit na blesky protínající oblohu tak jako on protínal jí (Irena)

Děkuji všem za hezká slova. Kennyny:Bouřka mne fascinuje asi odjakživa. Někdy mě při ní tak zvláštně mrazí v zádech, ale to se mi líbí. A není nic lepšího než v horkém létě zmoknout v příjemné přeháňce (nebo bouřce).