Povídky

Jelikož próza se tu moc nestíhá číst, zahájila jsem jakousi upozorňovací akci po vzoru Lyryka. Tohle jsou povídky za rok 1998 a leden a únor 1999. Pokračování příště. Samozřejmě se nemusíte ztotožnit s mými názory.

har – Šílenství v Jackpotu cha chá cha, stručné, účinné „V džekpotu sazky je tří tisíce milionů pět set devádesát tři.“ MM – Justiční omyly šílenej sen, feudovský, kafkovský, pro mě vysoko na žebříčku „Komise si uhladila faldy, vstala z pohovky a Potočkina zastřelila.“ To nejde, prostě si to přečtěte. Zappy – Anděl úžasné, překvapivé, po rozsáhlém rozesnění Stop a suché konstatování. Viděl jste někdo 4 pokoje a část s useknutým prstem? „Bylo hloupé žít na zámku.“ Peto – O Písmenku krásná pohádka, kterou nepřijmete (možná), když ji nebudete brát jako pohádku, přečtěte si ji „Ludia ktorý videli písmenká cez okno, začali ponad hradby hádzať klúče.“ Tanizaki – Sen Kde se asi našel? Stojí za přečtení. „Když se probral, neměl už křídla a ležel zkroucený v nemožně těsném prostoru.“ Zappy – Historka dobrá historka, od jisté části se dal očekávat očekávaný konec „Erotická pasáž vyprávění sluhu vždy uspala.“ Lukáš – Sv. Valentýn ať čte ten, kdo chce vědět, proč se (ne)vykašlat na Valentýna „Lidé otevírají peněženku raději, nežli své srdce.“ Zappy – Stopař Bezvadný, originální příběh s pointou, čtěte „Chlápek řídil s ledovým klidem a ani na dámě nebyl znát ždibec nervozity.“ Tanizaki – Pohádka o nespokojené rukavičce, čtěte dětem před spaním „Těsně před tím, než omdlela, uviděla, jak z jejího palce roste cosi modrooranžového a moc moc horkého.“

---