Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRivce
06. 04. 2000
3
0
1605
Autor
slavek
Ne z ďábla bychom se měli strachovati, vždyť člověk sobě ďáblem může býti nejhorším
nevím co říkat
už si někdy brečel v knihovně?
Děkuju za to, že nezapomínáš
znovu stojím na Terezínském apeláku bezmocná proti vzpomínkám duchů
ještě jednou dík
je to skoro trapný, ale tip
No... radost zrovna nemám, v tom se Bříza nemýlí - ale děkuju... DĚKUJU... slov se nedostává...
Rivečko, já děkuji Tobě. Možná to ani nevíš, ale tato povídka byla inspirována jednou Tvojí, mnohem lepší
Slávku ...
přešlo tolik různých let
na vzpomínky závoj slét
a přesto zas a znova
v myslích tanou stejná slova
...
nejhorší na tom je, že ten startovací knoflík s největší pravděpodobností stiskl bývalý student toho profesora ...
Slávku, jak tě mohu pohladit po duši ...
Omlouvám se za několik hloupých překlepů.. Skoro nejtrapnější z nich je: "rozkas.... "
Nějak jsem to nevychytal :-((
zdá se to až nepochopitelné, co všechno JE člověk ... neformuloval bych to tak, že mám radost ...