Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Miss take

23. 11. 2002

1421

Autor

brachio

Jonáš si zkušeným pohybem nasadil chirurgické rukavice . . .

. . . a sáhl po sadě planžet. Zámek byl hračka. "Proč si všichni zazobanci chrání jenom přední dveře?" Pomyslel si něco o chybném názoru o pavlačových hlídačích a vešel dovnitř. To co uviděl překonalo jeho očekávání. Věděl, že tip na vyloupení bytu byl správný, ale netušil absolutní vybraný vkus domácího. Tapiseriemi obložený obývák, nádherný porcelán a čestné místo pro alba mincí a známek jej opojili. Uměl ocenit věci a zde bylo co oceňovat. Měl také rád papoušky. V rohu místnosti uviděl jednoho, který zjevně požíval výsady člena rodiny. Když papoušek pronesl "Ježíš tě vidí!!!" legračním přízvukem, smál se potichu jak němý blázen. Navyklým způsobem raboval domácnost a s chutí plenil jak saracénský pohan. S uspokojeným bručením házel skvosty bytí do vaku, pouze papoškův křik - "Ježíš tě vidí!!!" - jej pomalu připravoval o klid v duši, kterým vychutnával svou podlou materiální konzumaci. "Drž uř konečně hubu, nebo na tebe hodím deku a vemu tě sebou!" zařval na ptáka. Papoušek uraženě zmlkl. Na chvíli. V zápětí pronesl: "Ježíš je pitbull, blbečku". A praskání Jonášových kostí zaniklo v jeho příšerném bolestném zavytí. . .

1 názor

Aurora Těšínská

26. 02. 2008

Dát tip

Je to trochu starý vtípek, ale přepracování je pěkné. Jenom si oprav nějaké drobné chyby na kráse( třeba obývák, porcelán...opojilI ), pak to bude OK:-)