Vyšší všeho

Nádherný večer provoněný klidem

a dýmem z ohně procházím teď k lidem.

Já sám jsem dýmem, pomalu stoupám vzhůru.

Vidím vše shora, tak jako zpěvák z kůru.

Pomalu řídnu, rozplývám se, mizím.

Kratičkou chvíli svět byl mi čímsi cizím.

Měním se na vzduch, lehounký, čistý, svěží.

Nyní jsem všude, jsem vyšší velkých věží.

Jsem vyšší všehoa vládnu všemu bytí.

Těla a duše jsem spojující nití.

Jsem tělem, duší, jsem vším bez výhrady.

Já tvořím dokonalé. Já tvořím všechny vady.

Ne, nejsem bůh, čaroděj nebo víla.

Jsem ještě vyšší, jsem nekonečná síla.