Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V metru

29. 11. 2002
5
0
1191
Autor
Day

Znáte to...

   Seděli vedle sebe v jedoucím metru. Sami v prázdném vagónu. Jen oni dva a hučení zářivek. Jak muž tak žena se snažili nespočinout zrakem na svém protějšku. Znáte to.

    Souprava s kvílením brzd zastavila. Nikdo nepřistoupil. Kolos se dal opět do pohybu.

    Vjeli znovu do temného tunelu lemovaného nikde nekončícími kabely.

    Zdálo se jakoby se zastavil čas. Nikde se nic nedělo. Jen to hučení a ubíhající zeď místo krajiny.

    Muž si našel odraz té ženy ve skle. Už si ji zhruba jen tak po očku prohlédl. Prve, když nastupovala. Žádná kočka, něco kolem třiceti, na blond obarvené vlasy…

    „Ahoj miláčku. Vracíš se z nákupu?“ řekl dost hlasitě, aby přehlušil lomoz a přisedl si ke své manželce.

   


Day
07. 12. 2002
Dát tip
Taky se mi zda, že je to tak akorat. Víc ani míň...

Peeta
05. 12. 2002
Dát tip
jeee, tak to dee!!:) vážně mě dostávaj tyhle náhly konce! a vůbec to není moc dlouhý, žádný zkracování, být to delší, nevyznělo by to tak!

Day
04. 12. 2002
Dát tip
Určitě Ti děkuji

LH
01. 12. 2002
Dát tip
To je hustý :-)

Mpj
29. 11. 2002
Dát tip
Hezkej konec :-D

nin
29. 11. 2002
Dát tip
mě v metru vždycky fascinuje, jak skoro bezpečně můžeš odhalit manžele, jsou to ty lidi, co do sebe akorát tak vrážej kolenama a mlčej :-)

Paranoicus
29. 11. 2002
Dát tip
Moc dlouhý. Zkrátit na polovinu.

Cirilla
29. 11. 2002
Dát tip
hm... no metro má halt svý špecifiká :) *

JASAN
29. 11. 2002
Dát tip
Padá z toho deprese, ale dobrý

des_te_meer
29. 11. 2002
Dát tip
*

fungus2
29. 11. 2002
Dát tip
Sice krátké, ale povedené!!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru