Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
AHED – První sníh
Zajímavý lidský příběh. Žádný slaďák. Je v něm něco zvláštního. To asi ta schizofrenie.
„Bylo osm hodin. Květiny pomalu vadly a sklenice byly stále prázdné.“
leontynka – Nádraží
To je silný. Nečekaný. Čtěte, je to krátký.
„Jak procházela červeně osvětlenými ulicemi, došla k nádraží, dala si topinku s centimetrovým nánosem česneku a k tomu pivo, jak jinak.“
Břitva – Skutečnost
To je ostrý jako břitva. Krátký a ostrý.
„Druhá vzala ve vzteku kamen a hodila jí ho na hlavu.“
vitas – Zub pouštní žižaly
Teď nevim, jestli to má ještě třetí pokračování, ale byla by to škoda, kdyby ne. Lehký, smavý. Zničí vás to. Lepší než Bohové musí být šílení.
„Kdybych nevěděl, že je to poušť, skoro bych řekl, že se topí.“
BODY – Potom už nebylo co říct
Silný (vícekrát už asi psaný) příběh, který jsem se zájmem rychle četla ke konci, třebaže téma automobilových závodů mi není příliš blízké. Ale fakt jsem nečekala, že to tak skončí.
„Jestli se nezabije, tak bude jednou moc dobrý.“
BODY – Dědula skřítek
Opět dobře napsaný příběh. Tentokrát příjemnější téma pro mě. Tajemný dědula skřítek. Příjemná lehká sebeironie.
„Jeden z těch opálených vrásčitých staříků, co vzpomínají na Sokol a Skaut, brázdě přitom létem, zimou republiku od severu na jih, a od východu na západ víkend co víkend.“
BODY – List
Krátký poetický příběh o životě jednoho listu.
„Hle, pomyslel jsem si, list-hrdina.“
Princ.cip – maras
Velice čtivě napsaná hyperpovídka. O životě jednoho mladého.... Dokonce je tam i trochu citu, což mě přesvědčilo, že to neni jen trapný flákač a puberťák. Někdo to možná vezme jako návod na život.
„Uvnitř domu se ozval hluk, myslel jsem, že někdo řeže tetičku motorovou pilou, ale to řvala ona, protože chtěla.“
„Udělal jsem ten nejblbější obličej, no, nedělalo mi to zvlášť velké problémy (ve škole se člověk naučí spoustu užitečných věcí) a pravil: "Jááá ??", zařval jsem a ukázal na sebe prstem.“
„Od nejkrajnější části Mělníka k jeho centru to bylo asi deset minut středně blbé chůze.“
Kamil – nákup
Dobrej fejetonek. Takhle to vypadá v lidské džungli.
„K pokladně mě postrkují tupé nárazy vozíků do kostrče, které nerad přenáším na svůj vozík a přede mnou stojící kostrč.“
Hnedvedlejedle – Něco o pravěku
Ulítlý, lehce cynickoparodidní. Mně se to hodně líbilo.
„Mám teda jednu naprosto mimořádnou nabídku. Být sežrán!“
cASE – D.R.G.S.
Ne zcela nerealistická vize blízké budoucnosti. Trochu sci-fi. Hodně mě zaujalo. Lidi už neví co roupama, tak jdou dál a dál, jsou úchylnější, šílenější... Myslím fakt hodně dobře psaný.
„Hlásala jsme myšlenky Informačního věku v dobách, kdy ještě peníze v papírové formě platily a celosvětové organizace intervenovaly do jakéhokoliv lokálního konfliktu, v němž viděly šanci zbohatnout. Jen tak tak, že vojáci v Iráku nenosili na uniformách cedulky Coca Cola nebo IBM.“
„Ježíška už neuznávají – byl málo konzumní, nebyl vidět v televizi.“
Je to skutečně budoucnost?
Hnedvedlejedle – Krevní pouto
Příběh se ani moc nerozvinul. Že to vážně stojí za to číst, zjistíte až v závorce na konci.
...a proto jsem napjatě čekal, až mu vytryskne krev z ruky, abych mu to sklo vytrhnul z ruky (což není úplně špatný verš).
Písmák