Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSám?
02. 12. 2002
4
0
764
Autor
Kvjetinka
tak osm mesicu zpet... pro me a cloveka co mnou prolinal ve snech tak ze jsme byli jediny ja... snete, sny jsou krasny... me uz se tak casto bohuzel nezdaji...
Spíš sám?
Čekáš na úsměvy dam,
na lásku a pohlazení,
doufáš snad jenom v pochopení?
Sám?
Jsi sám?
Ptáš se odpověď zda znám?
Na milost a odpuštění?
...v očích dva ptáci poranění....
Sám?
Stojíš sám?
Myslíš si že to nepoznám,
že strach máš ze svádění?
...srdce rvou supi pomatení....
Sám?
Čekáš sám?
Doufáš že zahlédneš ji tam
kam umírat chodí opuštění?
...však stojí tu jenom odsouzení...
Strach?
Máš strach?
Ztrácíš se v dálce ve hvězdách.
Samota přináší nezměrnou bolest?
Smíš něco hledat však nesmíš to nalézt?
...?
Čolito: ale člověk může být dětský celý život ne? člověk může být jaký chce po celý život. Proč jen je to někdy tak těžké..
Chtěl bych aby se ti zdálo spousta krásných snů, ať odpovídají sévmu významu SNŮ a pojednávají o tvých touhách.
Ikdyby všechna slova ztratila význam, i kdybys přestala psát.. srdce nesmí tě bolet, já bych už dávno začal řvát...
moc působivý a co se týče těch snů...snít je dětský, čím jsi starší tím vnímáš bolestivěji návrat do reality.
TIP
líbí a to hodně...
Vím, měl bych napsat proč....ale nejde to...líbí se mi jeho osud, prázdnota a nekritika....rýmy a myšlenky...
Típnout a nejoblíbenit...
abychom zítra mohli snít
věřit ve svět