Jak šla kočka ke kartářce, ale při tom narazila hlavou do....

   Kočka Miau bydlela...kde bydlela?! No nejspíš někde na planetě Zemi...asi byla toulavá, nikde nezůstávala dlouho, nebavilo ji to na jednom místě.

   A tak putovala po Evropě (uznejte, když se tam narodila, pochybuju, že by se najednou octla v Americe nebo Austrálii...a do Asie se prostě nedostala) křížem krážem, až jednou narazila na pouť. A to doslova. Jak tak přemýšlela o tom, kam se vydá, praštila se hlavou do jedné maringotky. Z toho nárazu jí tak cvaklo, že se vydala proti té maringotce znovu a znovu a nějak jí vrtalo hlavou, PROČ  to tak bolí, když se do té hlavy praští.

   Když už narážela do maringotky asi po dvacáté, vylezla z ní (ne z té kočky, ale z maringotky) ...jak jistě čekáte...ano...byla to gymnastka. A ta gymnastka milou Miau vzala a protože neměla ráda kočky, zvlášť ne ty, které ji rušily v odpoledním klidu narážením hlavou do maringotky, tak dala Miau kartářce....takže...ta kočka k té kartářce ani tak nešla, jak je v názvu. Ona tam byla dopravena gymnastkou, která právě...ale nechme gymnastku gymnastkou a  podívejme se, jak se vedlo Miau u kartářky.

  Kartářka řekla kočce zastřeným hlasem: "Posaďte se.."

  "No tak posaď te se sakra..!" A to opakovala asi hodinu, než si všimla, že to není další zákazník, ale kočka.  Miau řekla:"Miááááu.." a lehla si na koberec. Kartářka na ni vyjela:" Tak to ne, kočko, jdi odkud

jsi přišla!!!"

  A tak naše Miau poslechla a šla narážet hlavou do maringotky, kde byla gymnastka.  A dál? Gymnastka ji vzala a vyhodila za hrazení, takže se Miau už nemohla vrátit zpátky. "Nevděční lidi," pomyslela si, když šla dál na svou cestu životem. " Tak já přesně uposlechnu a oni mě vyhodí. Ale já se jim pomstím!!!.....anebo..mně se vlastně nechce, až někdy jindy." Stočila se do klucíčka a oddala se ničím nerušenému spánku. Zdálo se jí o tom,  jak spí. A protože to byl dost nudný sen, tak se otočila na druhý bok a - praštila se o kmen stromu, který byl za ní. Teď už před ní. Zaprskala:" Jděte se vycpat, mě už ta pohádka nebaví, ani blbý jídlo mi v ní nedaj..." a šla za strom, kde...a o tom až něškdy jindy, jestli teda vůbec někdy...