Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prsty mám na bříškách do krve...

21. 12. 2002

1158

Autor

lll_666

Prsty mám na bříškách do krve sedřené,

to jak svou kytaru zběsile týrám,

když drnkám melodram o řiti sevřené,

sevřené úzkostí, jež i mne svírá

jak bych měl na sobě kazajku pro cvoky,

se šklebem ve tváři chraplavě dýchám,

vyřvávám ze sebe slzavé potoky,

sousedi buší již, abych byl zticha.

Co naplat, čím víc řvou, o to víc halekám,

v mollových akordech prším svou duši.

Moci tak utéci...proboha, ale kam?

Nebo si oblíct smrt... jakpak mi sluší?

Norbert

19. 04. 2003

Dát tip

seš pedofilně nekrofilní vošukanej zmrd co mrdá mrtvý židáky v synagoze

Norbert

12. 04. 2003

Dát tip

Martine, proc si uz tak dlouho nic nepridal ? Asi mas mozek totalne vypatlanej z toho tvýho perníku- mel by si fetovaní omezit

Norbert

25. 03. 2003

Dát tip

Ty seš hotovej novej Neruda Norbert

Postrach_češtinářů

23. 12. 2002

Dát tip

To znám - jdu si zahrát...

Po celou dobu básně je dobrý frázování (možná prot, že jseš muzikant?). Originální je verš "Nebo si oblíct smrt... jakpak mi sluší?". Ostatní je dost hrozné. Použité výrazy jsou zoufale neinvenční. To, že máš doma kytaru mohlo stačit v 60-tých letech. Dneska by to chtělo o dost víc. Vyjma rýmu "halekám / ale kam?" je ostatní klišé. Hezký den.