....

Komu věřit, když už né člověku, kterej vám nedávno slíbil věčnost a vyřkl MILUJU TĚ? 

     Jak život plynul, tak já jsem si uvědomila, že člověk, který dokáže milovat a milovat chce, je k nezaplacení. Během těch dvou roků jsem poznala spoustu lidí. Spravedlivý, opovrhující, falešný, chápající, shrnu to - bylo jich dost. Brala jsem je tolerantně, i ty, co mi nevyhovovali. Poznala jsem spousty kluků, co by mě mohli milovat, ale nevím čím to bylo, žádný z nich naprostou lásku neuskutečnil. Vždycky se našla nějaká chybička, která jednoho z nás přinutila opustit toho druhého. Poslední čas jsem myslela na Michala jako nikdy předtím. Uvědomila jsem si, že on byl dokonalý schopností milovat. Přála, z celého srdce jsem si přála, aby se mi ozval. Toužila jsem ho potkat, toužila jsem po jeho lásce, toužila jsem po něm.

      Byl večer, když zazvonil telefon. Nic mě nedocházelo, nic jsem nečekala. Byl to Michal. Z jistým klepotem v hlase jsem se rozhodla s ním komunikovat. Dohodli jsem se na schůzce až za týden. Potřebovala jsem čas, možná jsem si chtěla něco ověřit, bylo to záhadné. Myslela jsem na něj. Na to jak se změnil, na to jak vypadá.

     Palmovka. Čas naší schůzky. Tlouklo mi srdce. Maximálně. Čekala jsem a bála se. Dva roky byla dlouhá doba, říkám tomu doba na rozmyšlení. Partnerská pauza. Ta byla za námi. Viděla jsem ho a mávala na něj. Smál se, a z toho smíchu mi docházelo, že se k sobě vrátíme. Mluvila jsem na něj, a věděla že on mi naslouchá. Bavila jsem se jeho chováním. Téměř se nezměnilo, vůbec se nezměnil, ale pohled na něj mi dával jistotu, že zmoudřel a vyrost. Jeho chování nasvědčovalo, že chce zůstat se mnou. Už žádné pochybnosti jako v minulých vtazích. Pozorovala jsem, jak se chová a jak si dokáže poradit.

      Večer jsme došli do baru. Seděli jsme tam v opojení z tajných látek a pili pivo. Usmíval se na mě a ptal, zda mám kluka. Řekla jsem že ne. Jeho ruka se nenápadně opírala o mé koleno. Pokud by to někdo pozoroval, myslel by si, že je to pouze opilecké gesto, že už se ten člověk neudrží na nohou. Plata jsem se ho na jeho telefonát. Řekla jsem mu, že vím proč mě volal a on myslel na to nejhorší. Ovšem souhlasil se mnou, a mě bylo jasné, že nás dala dohromady telepatie, a že by byla osudná chyba nebýt spolu. Nebo možná jistá záchrana z jeho strany. Políbil mě, a mě se to tak líbilo, že jsem nechtěla přestat. Bylo to jistě tou jeho láskou, a já věděla, že teď se stala zase jedna z nejkrásnějších chvílí mého života.

     Bylo mi všechno jedno, všechno co do té doby nebylo. Chtěla jsem žít jen pro něj. Dával mi nový smysl života. Když jsem u něj byli doma sami, tak ani k sexu nedošlo. Po čtyřech dnech chození jsem věděla, že ho miluju….

O dva měsíce

     Je tomu sice tak, ale stejně mé podvědomí tuší, že ani s tímto mužem nebudu naprosto šťastná. Má téměř všechno, co já vyžaduju, ale jeho chování mi občas přivádí deprese. Hulení, velké kouření, špatná životospráva – je to už spíš strach o něho než vada, ale i ta vada mi vadí. Nechce se mnou spát. Denně se setkávám s chlapama, který si přejou vošukat ňákou kočku. Nepřipadá mi, že bych nebyla sexy, svádím ho.. Předminulý víkend jsem se ho snažila svést, ale nepodařilo se. Minulý víkend už mě předsudky přinutili ani se o to nepokusit. Márty mi říkal(sice né v tomhle smyslu): Dej mu ještě šanci.. Nechci ho opustit, jsem s ním spokojená. Prožívám teď naprostý opak minulého vztahu, kdy hrál roli sex, prachy a večeře, ale tedˇsi nepřeju to, co se děje teď, hledám jen kompromis. Hledám Michalovu vlastnost, které mám dát šanci. Hledám a nenacházím. Když mi řekl, že už moc nepije, rozbušilo se mi srdce a vyjádřila jsem se : To jsi teda dobrý,..Jenže on odpověděl větou, která mi vyrazila dech – no, víš, já spíš víc hulim…PROČ? Nesnášim to, ale vykonávám to proti svejm zásadám. Asi třikrát jsem porušila od doby, kdy jsem si dala slib. KURVA. Proč neustále mám nějaké rozpory se svým JÁ? Proč jsem si jistá, že mě Michal nepodvede, ačkoli na něj žárlím. Komu se mám svěřit? Radkovi? Proč celý život hledám někoho, koho stejně nenajdu, začínám věřit, že nikdy nepotkám toho pravého. Vždy musí nastat nějaký přežitek, či zásada proti mojí vůli. Nevim co hledám, ale až to najdu, budu vědět, že to mám. DEPRESE? Ona brzo přejde. Už teď tu sedím a těším se na něj. Asi si sním musím promluvit..ale dit je to tak choulostivá věc. Ještě k tomu to mluvení ze spaní. Jestli jsem mu řekla, že mě nemůže uspokojit, nebo že má malý nástroj..myslím už na to nejhorší…….

     Buď ho opustím, nebo ne. Dnes mi řekl pravdu, a bohužel bych byla radši, kdybych byla v oklamání. Dnes se stala věčná ztráta nadějí, které mi zbyly a v našem vztahu nastala neuvěřitelná podlost, z mojí strany zklamání, které se usadilo v duši a bolí…stále. Michal mě překvapil tou nejhorší cestou, která ho pro mě uvrhla do nekonečné lhostejnosti a ztráty víry a iluzí. Před dvouma rokama chodil i se mnou, s nějakou jinou a ještě jednou. Neříkám že já ne, ale ten můj kluk mě k tomu vlastně přemluvil, a já sem ho neměla ráda. Pocit který sem měla do dneška, ty výčitky který mě dával, že sem ho vlastně opustila já, teď, jeď váhám, a jsem téměř rozhodnutá, že mě opět podvedl. . Vymlouvá se na takové stavy vožrání. Proč nějaká holka má, co já nemám – žárlím na ní a zárověň jí závidím sex s Michalem, který sem vlastně za ty tři měsíce nepoznala. Dovádí mě to k šílenctví, a já věřím v to, že nedůvěra vůči němu, přetrvá, RA, v tom byla jistota, DOPRDELE, v tom vztahu bylo všechno, jak jsem si představovala, teď se otočila zase další stránka, jakýho bych si nepřála kluka..KURVA, ta nedůvěra je PŘÍLIŠ silná na to, abych ho milovala… NEDŮVĚRA, příliš silná na to zakomponovat ho do svýho života a dávat mu vše. NEDŮVĚRA HO MILOVAT..

     Nekončím ale dávám pauzu k uskutečnění dalších kroků, jak půjde dál můj život. Vzhledem k tomu, že můj dnešní názor a názor před třemi měsíci – začátek našeho vztahu – se naprosto tloukne a nedává smysl. Jde o dnešní poznání či nepoznání před tim. Je jeho podvod před dvěmi lety pouze tehdejší nerozvážnost, nebo to dělá stále. Nechci mít kluka takovýho, jakej se teď zdá Michal. Když si vzpomenu na ten měnovej fond, jeho, mě..jediná možnost je mu říct pravdu a dokavať mě nepřesvědčí – ZBOHEM…..

Komu věřit, když už né člověku, kterej vám nedávno slíbil věčnost a vyřkl MILUJU TĚ?