Daemoon 2

druhej díl, ať to máte z krku...

*** Při večerním volnu, seděli jsme v hale, roztroušení po místnosti na skupinky malé. Tu někdo přiběhl, rychle jak na koni, že chodbou blížej se strašliví démoni... V odpověď ozval se jen silný smích. Najednou každý z nás zmateně ztich... Pak první z démonů rozrazil dveře. Všichni se rozprchli jak stádo zvěře. Pokročilí studenti vykouzlili portály, do nich hlava nehlava ti co mohli se cpali... Mě strachy v břiše se oceán zhoup. Jedinej já jsem stál jak solnej sloup! Přímo ke mě zamířila jedna menší tlupa. Do srdce se zasekla mi čepel hrůzy tupá. Cítil jsem jak lepkavý pot moji róbu promáčí. Tušil jsem že Koule ohně na ně asi nestačí... Přesto zkouším kouzlit: "POR FLAM", ale místo plamenů, objevila se jen kaluž před tím houfem démonů... První sklouzl, o zem plesknul. Přes něj v jednom klubku, i ostatní popadali na nevzhlednou kupku. Několik se jich zas zvedlo, běžej za mnou - za jídlem. Pět jich tam však pořád leží přilepených lepidlem! Malý náskok využil jsem k zoufalému sprintu. Podařilo se mi zmizet v hradním labyrintu. Během chvilky začal jsem jak nemocný drak dýchat. K tomu ještě začalo mě v boku silně píchat... Pak už jsem to nevydržel, musel jsem se zastavit. Pad jsem na zem, a doufal že budu tu mít chvíli klid. Cítil jsem, jak mi až v krku srdce silně tepá. Až na dveře do učebny byla chodba slepá... Zpoza rohu vyšel démon, a svítil si magicky! "Copak všechno v mým životě musí končit tragicky?" Začal kouzlo vyvolávat... Já do třídy vběhnul. Hnedka za mnou, s vlnou žáru jazyk ohně šlehnul. Démon vešel, a hned kouzlil další plamen zářící. Před tím ohně běsnění jsem skrčil se za lavicí. A pak démon vykouzlil Blesk, nejspíš z nudy, pro změnu. Ze stropu se na mě snesla sprška ostrých kamenů. Jeden kousek kamene mě praštil tvrdě do oka. Vzedmula se ve mě strašná vlna zlosti divoká! Prsty se mi samy stáhly do Orlího spáru. Magie mnou protekla jak vlna ohně žáru... "Tak to si neměl! Tu máš "POR FLAM"! Ohnivá koule a... Další ti dám!" Vybuchl v plamenech, a jeho řev, zněl mi jak sirénin opojný zpěv. Pyšný svou silou, a v očích lesk, přidal jsem si ještě "POR ORT GRAV" - Blesk! Za kouřem čekal jsem jen kupku popela, stál tam však démon a byl vztekem do běla. Ani já se nechtěl vzdát svýho vzteku... Přiskočil, praštil mě. Pad jsem do kleku. A znovu dopadla démona pěst, a já jsem odletěl nejmíň stop šest. Ve strachu ze smrti v nerovném boji, vzpoměl jsem co v knize Kouzel Tmy stojí... Prsty jsem zkřivil ve zlý Štíra spár. Povolal jsem všechnu moc temných čar! "Smrt na tvou hlavu, říkám CORP POR!" Zmateně zíral jsem. Padl netvor. V hlavě se mi jedna myšlenka vrtí: "Mou silou démon je zabitej k smrti!!" Ale jak mnou procházela temných čar zlá síla, cítil jsem jak celou moji duši pošpinila. Sám sebou zhnusenej, v šoku z tý špíny, bál jsem se, že navždy budu už jiný... Rozhod jsem se, že si na smrt odpřisáhnu: "Na temnou část Síly už nikdy nesáhnu!" ***

---