Dobré, abych taky něco řekl:
1) Čtu knihu o fenoménu stáří a tam jsem si poprvé uvědomil, že společnost posedlá "čím budeš" (popř. jak říká Werich Co, Kde, Kdy a za kolik?) nemá pro staré lidi místo (ani roli). Rovnice starý=nezaměstnaný (jako by zaměstnání mělo monopol na práci) a nezaměstnaný=neužitečný je smtící logikou. Budu teď trochu cynický a řeknu: dvacáté století neprodloužilo život, ale stáří. Staří, které zbavilo smyslu.
2) Neznáš náhodou Řehoře Samsu - ten se jednoho dne probudil jako hmyz. Reportáž na toto téma napsal František Napětpták.
Přečtěte si to ještě jednou s vědomím, že je to zařazené v sekci jen tak pro radost.
Řehoře samosebou znám, je to dobrej týpek.
Hm...,musím se nad tím víc zamyslet.
Na tomhle moc k zamyšlení není.
nee..proč? protože se mi ta představa nezamlouvá:-)
bojis se sam sebe... velmi dobre :
když nám milí číňani zamořili barák švábama a my je hubili, bála jsem se jít domu, bála jsem se otevřít dveře, že za nima bude přerostlej šváb, zmutovanej těma postřikama a utluče mě bejsbólovou pálkou a při tom bude křičet:"Tak tys mě chtěla vyhubit???"
*****
No, to bych tě chtěla vidět, jak by se ti líbilo, kdyby ses šel vykoupat, rozsvítil v koupelně a do odpadu uteklo pět švábů, kdybys šel na záchod, rozsvítil a po míse a nádrži se rozuteklo pět švábů, jak by se ti líbilo, kdybys musel dezinfikovat nádobí pokaždý, když se chceš najíst, s lupou prohlížet postel, když chceš jít spát, to je hmyzí terror!!!!!
Jen jsem citoval Mladka. Vim, ze se to bezen neda dodrzet. Taky zabijim komary. Me maj nejradsi. Vcera jsme meli jednoho na koleji. Porad kolem me lital. Tak jsem se zved od stolu a sel se ucit na postel a on misto aby preletel ke spolubydlicovi, ke kterymu to mel evidentne bliz, letel az k moji posteli, aby mi moh bzucet do ucha, moc dobre vedel, hajzlik, ze ho nemuzu zabit, nemel jsem bryle, tak jsem ho nevidel.
máš lepší krev, než tvuj spolubydlící :-)))
Ale houby. Jen já jsem ten pravej a nefalšovanej princ.
každá krecv je modrá a červená ve styku s kyslíkem :-) princi :-)))
To slyšim prvně a vůbec tomu nevěřim. Modrou krev mohou mít jedině šlechtici, ne ne, musíš se mýlit, to by bylo pěkně nespravedlivé, ne ne, tak by to prostě nešlo, každý přece nemůže mít modrou krev, to vážně ne, brrr, až mě z toho zamrazilo.
No, já to někde četla a věřim tomu, nakonec pod kůží mi prosvítaj MODRÝ žíly, ne červený :-)))))
Jo, jenže žíly sou modrý i když je vytáhneš na světlo. Nevim, to bych asi mlel nesmysly, chce to nějakýho odborníka halooo halooo, my bysme si s Šebestovou přáli aby všechny žíly vyskákali.....
Myslíš, že někdo někdy viděl neokysličenou krev? :-)))))
No, já myslim,(no vážně, říkali to dochtoři!), že marihuana by se v lese kouřit neměla.
Myslel jsem, že to budeš vědět, a ty na nás s marihuanou, ta přece vůbec neni modrá.
Nee ???? Celý život mi lhali !!!!!!!!!!!!!!
To, co říkáš, je taková ta kompromisní pravda.
Zajímá mě, co je podle tebe pravda. Pokud jde o názory, potom je pravda jiná, podle člověka. A proč se tedy říká, že pravda je jen jedna? Víš, radši kompromisy než si stát na něčem, co vlastně ani není už ta zmiňovaná pravda.
Pravdy jsou triviální a hluboké. Opak triviální pravdy je zjevnej nesmysl. Opak pravdy hluboké je zase pravda. To řekl nějakej fyzik asi Bohr.
Pravda je dost ošemetný téma. Zase de o to, na jaký úrovni se o ní bavíme. Dá se docela slušně říct o nějakým filmu, že je pravda, že je špatně natočenej. Dá se říct, že je povídka špatně napsaná. Počínaje pravopisem, konče něčim vyšším. Ale něco prostě nemá svojí pravdu. Něco se nedá změřit, je to tak vysoce subjektivní, je to pocit, že se o něm nedá říct, jestli pravdivej pocit můj, nebo tvůj. Nebo ne?
Souhlas, asi bych to řekla tak. Přišla jsem k nějakému dílku, nelíbilo se mi to, forma ani reprezentace autorovy myšlenky. Bez názoru jsem odešla, mrkla jsem se po deseti dnů, jak si můj favorit vede, měl tam deset tipů. I taková je pravda, ale jen subjektivní, o kterou bych se hádat neměla.
Končím, na tohle už emám síly, jdu vydechnout do postele. Dobrou
no, nějak jsem přehlídla tvé sbírky :-))
tak tě asi celého nepřečtu, minimálně, co je krátké...
"Slídění. Cupitání. Vyčkávání. A znovu cupitání.." to je božský popis, i když se u něj usmívám, tak si to umím maximálně představit, jinak to celé už moc úsměvné není...přesto si myslím, že je to dobré (jindy bych napsala perfektní, ale nemusejí být všichni namyšlení, že?)*
- jsem namyšlenej až hrůza - božský popis....huuu
fuujjj, beru vše zpět :-)
něco ti povím
za prvé, nelíbí se mi, jak děláš pomlčky, je to hrozně neosobní, jakoby to k tobě vůbec nepatřilo..:-)
a jestli, no proto, pak to na truc zpět neberu .-)
- heeej, já nemůžu psát stejně jako ostatní, já chci svoje odrážky
Odtěď píšu bez odrážek, ale ty budeš psát hezky celý věty, který začínají velkým písmenem a končí tečkou, popřípadě otazníkem.
Žádný odrážky. Mně se to nelíbí!
Tak jo, učm se psát věty. máme má Emu. Ema má mámu. Viděl jsi Děvčátko? Jen mě to tak napadlo. A mám problém, který se mi nechce řešit.
Matka je dnes o 21 roku starsi, nez dite. Za 6 let bude dite 5 krat mladsi, nez matka.
Otazka zni: kde je otec?
Jsi taky pěkně samolibá - mě se to nelíbí a ještě s vykřičníkem, hmmm.
Děvčátko jsem neviděl, ale určitě je to blbost.
Ten příklad podle mě neni matematicky docela vpořádku....s timhle si rady nevim, snad si můžeš koupit plyšáka
Samolibá jsem, ano. tečka
Proč hned všechno odsuzuješ, aniž bys to viděl? otázník
Pak se nedivím tvým kritikám. tečka
Za to si koupím slona, velkýho a růžovýho! vykřičník
Viděl jsem ukázky z filmu, viděl jsem film o filmu, ponětí o tom mám, je to blbost, tečka. O Harry Potterovi jsem to taky tvrdil, tady mě za to poslali na pranýř, když jsem ho viděl, uznal jsem, že jsem měl pravdu, tečka. Poznám dobrej film, poznám skleněnku, jasný? Proč myslíš, že všechno odsuzuju? Jsem hodně zkaženej, ale říct o špatným filmu, že je špatnej neni nic špatnýho, nebo snad jo?
Chybí ti u vět, které se dotazují "otazník"
Pottera jsem neviděla, nevábí mě to, ale věřím, že jsou názory, jak pozitivní, tak i negativní. Je to jen tvůj subjektvní pocit, na kterém není vůbec nic špatného, pokud ho umíš dobře podat.
Katugiro - taky se divim
Drownedgod - už to vidim, to zhmotňování, mravenci praskaj jako pražená kukuřice a vědomí uniká a slejvá se s mlžným oparem, najednou jsi mlhou...
Jinny - z toho by nic nebylo
Josefk - tam hraje ten nejsehranější orchestr na Zemi
těší mne, když někdo slyší v lese :-)))
tip zaručenej *
Příště to zkus prodloužit, mravenečku :-)
Wow...
Dobrý:o)
Rozhodně zasloužíš TIP*
komicky strašidelně - tak to mělo vyznít, proto ta druhá osoba, je vidět, že se to povedlo
Máš tu kategorii Jen tak pro radost a i když si myslím, že jsi to do ní dal jen jako provokaci, vážně to do ní patří, páč to zkrátka vyznívá legračně
- přesně tak
Ačkoliv mi tam nesedí to s milostným textem - nic takovýho jsem přece nepsal - a ta symbolika prach jsi a v prach se obrátíš, tak musim uznat, žes to docela vystihla.
dik
neeee, to s tou milostnou básní nepatří k Tvému dílu, jen jako další příklad toho, v čem zní blbě druhá osoba...sama ji tam někdy cpu a nelíbí se mi to v tom :o)
pak se Ti Tvůj záměr povedl...
a nemáš zač...
...zajímavý nápad a myšlenka vnuknutá celkem podmanivě a představa být tísícem či milionem je rozhodně víc než jen zajímavá, multiplicitně býti kouskem každého jednoho tvorečka, být jím, ovšem těžko by si to asi kdo uvědomil a zhmotnil své představy v mravenčí žlázce co by měla býti mozkem...:-))))*t*
Jen mě mrzí, že za dělnicí a mravencema mi vyskakují asociace na komunismus.
A jinak - jsem zvědavá na Tvou interpretaci. Ten konec je moc útočnej. Ale zajímavá myšlenka. Jako vždycky...
Útočnej?
Víš, konců jsem měl několik, asi tak tři, tak nevim, jestli tenhle sednul nejlíp. Ale nechtěl jsem to moc prodlužovat.
Když to čtu, tak ten konec sedí. Ale jinak je prostě moc útočnej. Mravenci jsou odporně útočný svou pracovitostí...
Práce šlechtí člověka. Ale o tom to přece neni, ne? Nemůžu za tvý asociace.
Mně se prostě nelíbilo "jsi tisíc slídících, škrábajících a vyčkávajících" - člověk asi nemá rád pravdu...
tak ju, tady máš tu kritiku:
Je to to: Prach jsi a v prach se obrátíš....
jen je to symbolismus s mravenci... tak to vidim já.
Nelíbí se mi v textech psát v druhých osobách, vyznívá to divně....
víš, zní to potom komicky strašidelně....
alespon' tady to tak znělo
a ani milostným textům moc neprospívá psát
ležíš vedle mě, voníš, bla bla bla....
vzniká z toho Bravo poezie...
Je to až přespříliš popisné, ted' bys řekl, že o to šlo, šlo o to, aby si to čtenář představil, ale to jde i bez nadbytečného popisu, jen jemné náznaky, něco jako když se koukáš na film a víš, že za tou zdí probíhá parádní vražda, aniž bys to přímo viděl.....dopomáhá k tomu hudba...atd. atd....
Máš tu kategorii Jen tak pro radost a i když si myslím, že jsi to do ní dal jen jako provokaci, vážně to do ní patří, páč to zkrátka vyznívá legračně
Hodně povedená věc. Opravdu se mi líbí. Takový mravenčí minihorrorek.
:-))) no vidíš, taky úvaha :-)); na přírodě je pěkný to, že nic nepříjde nazmar :-)
a co všechno ještě ne/jsi ! ;-)))