...

Krásně divné a divně krásné,
zvláštní tenhle pocit, patřit k někomu.
Po čem jsem toužila? Kdo ví to dneska.
Stesk je jako cesta, co dovede tě do hrobu.

Poznání vede k omezení,
zaznělo mi v uších nedávno.
Bez pergamenu, bez záře,
poselství z hůry bylo mi sesláno.

Oheň, voda, vítr, vzduch,
kam mezi ně pařit mám ?
Co když čtyři jsou málo?
Tak tedy hlásám, že láska je živel největší-
ten já teď do řady přidávám.