Když je řeč o Jaru

Skoro dá řict se, že zůstal bych s ní déle, kdyby chtěla.

S jednou holkou, říkala že je někde od Rosic.

Takhle, na té jediné schůzce co jsme měli, mi povídala:

"Já nesnáším jaro a zimu a léto. To je úplně strašný.

To jediný co stojí za to, je podzim.

 Víš takový ty deště a mlhy a tak. Ale nesmí svítit

slunko to se to potom všechno zkazí a nestojí to za nic"

Nevím proč jsem měl pocit, že musím se schovívavě usmívat.

A ona kouřila jednu od druhý.

A pak jsme se už neviděli.