Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl a já
21. 01. 2003
2
0
1281
Autor
ve_ra
Černá křídla ševelí,
bílé tělo se otáčí.
Rudá ústa vzdušně políbí
a modré oči se rozzáří.
Jemně hlavou pokyne,
hnědými vlasy pohodí;
krásně se přitom usměje
a lehounce se nakloní.
Udělá krok jeden –
zlehýnka se zhoupne.
Udělá kroky dva –
smějíce se řekne:
„Jsem tvá Touha,
jsem tvá Naděje,
jsem tvá Zhouba,
jsem ty…tak to je!
Pomalý rozjezd, téma mě nezaujalo... Souhlasím, konec už je lepší a "přeandělováno" taky je. To s tou Nadějí, Zhoubou, myslím, že už jsem to četla tolikrát, že to už zapůsobit snad ani nemůže...
To je pěkné.Opravdu ta poslední část je asi nejpovedenější.
Je to pravda, že si to vlastně člověk dělá sám.To zlo i to dobro.
Moc se mi to líbí.
tip
Hezké, ale na toto téma toho bylo opravdu hodně. Jsme črní andělé a to je celá pravda. A je to tak
Hm... andělů je v poezii moc, kdysi jsem za to nepochválil jednu možná budoucí herečku:
POZITIVNÍ ANDĚLÉ -
NEGATIVNÍ ČERTI
Úžasná ta mladá léta!
Provází je anděl dál.
Věří v lásku, krásu světa,
pozitivní ideál!
Pozitivní jest duch doby,
pozitivní kytky,
pozitivní snad i hroby...
Pak diskuze a výtky...
Náhle změna - a hele!
Ideál se bortí!
Pozitivní andělé....
negativní čerti!
Cs