Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTemné vášně
28. 01. 2003
6
0
2706
Autor
Potrhlice
Bianka byla dospělá žena. Jednou potkala hezkou malou holčičku. Tak jedenáct až dvanáct let té dívence mohlo být. Holčička se jí zalíbila na první pohled a tak malou pozvala k sobě na návštěvu. Dívenka s ní důvěřivě šla. Bianka doma holčičku zatáhla do své ložnice a tam se na ní hladově vrhla s vilnými úmysly. Malá se ale bránila, co jí její slabé síly stačily. To Bianku rozzuřilo do nepříčetnosti, tak ji povalila a šlápla jí na krk s úmyslem ji udusit. Brzy jí v náručí viselo dívenčino bezvládné tělo. Teď konečně mohla plně ukojit své temné choutky. Položila mrtvou holčičku na postel a souložila s ní způsobem, jaký by zvolil muž. Ovinula si její ruce a nohy kolem svého těla pro pocit objetí a pak prováděla vášnivé přirážecí pohyby, dokud se nepřivedla k orgasmu. Když vzrušení opadlo, rychle setřásla ze sebe ruce a nohy holčičky, aby neuvízla v objetí rychle chladnoucího těla a spokojeně odešla.
Své sny nedokážu při psaní znova prožívat. Sny přepisuji spíš metodou chladného nadhledu. Konkrétně tenhle sen bych víc do podrobna rozepisovat nechtěla ani neuměla. Tenhle sen nemám ráda a je mi z něj smutno i po tak dlouhé době. Tenkrát jsem to napsala, dnes už bych se s tím nepsala, zůstal by tiše pohřben v mé paměti. Vzpomínám si na jeden sen, který se mi občas vynořuje z paměti i asi po čtyřech letech kdy se mi zdál. Bylo to o mém tehdejším partnerovi, tenkrát v tom snu uhořel při autonehodě v autě. Probudila jsem se a strašně usedavě plakala, on vedle mne spal, ale vzbudila jsem ho pláčem. Tenkrát jsem si to neuvědomovala, ale on tenkrát skutečně pro mne v mé duši umřel, i když jsem se vztahu s ním ještě držela zuby nehty ještě nejmíň rok potom, byl pro mne mrtvý a já se od něj musela nakonec odpoutat s menší pomocí zvenčí.
No, v textu jsem nenašla ani zmínku, že jde o autorčin sen.
Napsané je to jak do policejního protokolu.
Děsí mne ta chladná nezúčastněnost a stručnost. Maniaci povětšinou své vášně hluboce prožívají do zdánlivě nepodstatných podrobností. Nikoliv však všichni.
Na tipa to není. (promiň) Spíše na založení do kriminalistického sborníku. Slohově a zvláště dějově by to chtělo výrazně prohloubit, rozvést a prožívat při psaní. Nápad by za to i stál.
Nicméně, pokud jde o sen... archetypů a atavizmu je tam až příliš.
odezdikezdi
27. 05. 2003
No, asi je to skutečně příliš otevřené na můj vkus. Zřejmě si určitá témata tabuizuji. Já jsem ve svých snech v agresi dospěla maximálně k tomu, že jsem tloukla svou kolegyni po hlavě. Ona je to děsná žvanilka, a prožvaní tři hodiny pracovní doby děsnými bláboly. A já na ni strnule zírám. V tom snu jsem ji tedy mlátila, a ještě to bylo gumové, ta moje zbraň, a řvala na ni: "Nežvaň, zavři tu hubu, nebo tě zabiju." :-))) Jinak jsem trapně pozitivní, ve snech, a věčně tahám nějaké děti přes skály, zachraňuji někoho a tak. :-)
odezdikezdi
27. 05. 2003
No jo, já sice ve svých snech většinou nikoho nezachrachraňuji, ale taky skoro nikoho nezabíjím (zatím to byli jen tři lidi, tady v té pohádce a pak v poslední Denní pohádce u Kodynie). V mých snech mne nikdo neohrožuje, nejoblíbenější téma mých snů je že pořád někde bloudím nebo chodím. Když někam odejdu, nedokážu se vrátit do výchozího místa a v druhém případě jen tak courám přírodou nebo městy. Strašně se v mých snech naťapu a násilí bývá v mých snech skutečně minimum. V bdělém stavu se násilí vyhýbám a řeším vše mírovou cestou.
týjo, seš drsňačka o) tobě bych se nechtěl dostat pod ruku... :o)
a nebo... ikdyž... mohlo by to bejt vlastně docela zajímavý... co takhle děláš v neděli odpoledne? :o))
V neděli? Nějaký Aki mne bude asi v neděli odpoledne klubově lustrovat. Nemusíš se bát, nejsi dvanáctiletá holčička a tak se Ti nic moc nestane.
Tak Ti nevím Aki, asi mám děsnou sklerozu a nemůžu si vzpomenout jestli jsem Ti poslala k mé minulé odpovědi avízo. Tak jestli ne, tak to teď napravuji.
Potrhlice: ještě že jsi napravila... neposlala... :o)
hele, nemám s sebou vzít svoji 10-letou sestřenku? aby byla nějaká sranda... :o))
Desetiletá sestřenka je vítána, jestli už Ti na jejím životě nezáleží, jinak jí radši nech doma.
Tak tohle se mi ani nechce komentovat. Možná se mi to jen zdá. Možná jsem se zbláznila a čtu něco, co tam není, no nic, jdu pryč.
Rowenno, zabloudila jsi na špatné místo, to je mi líto. Vrať se radši ke Kodynii nebo na jiné příjemnější písmácké místo.
PS: Jestli Tě rozhodilo potrhličí laškování s Akim, tak šlo jen o černý humor. Rowenno, promiň, tohle není čtení pro Tvou jemnou duši.
PPS: Tenhle svůj sen vůbec nemám ráda a věř mi, smrt té dívenky jsem ráno upřímně oplakala.
Ale ne, mě opravdu rozhodil ten příběh. Tohle se ti zdálo? Proboha! Máš jich víc podobných?
Jenom příběh Tě vyděsil? Tak to jsem si oddychla. To se mi skutečně zdálo a kromě kodynií Pohádky o Vině a odpuštění je to ten nejsmutnější ze všech mých snů a naštěstí takhle drastický jen jeden jediný. Jinak jsou mé sny veselé, optimistické, hýří barvami a myšlenkovou různorodostí.
Zosha_in_Caribic_2
04. 05. 2003
Taky mě zprvu zarazilo, kam mohla ta žena odejít....
Co myslíš tím, zbytek je na čtenáři? To můžeš rovnou napsat:
Postavy: Bianka - sexuálně zvrhlá žena
dívenka - jedenáctiletá oběť sexuálně zvrhlé ženy
Situace: dívenka v bytě sexuálně zvrhlé ženy
Prosím Tě, příběh byl převyprávěn a znovu opakuji, že to byl jen sen. Snad si k příběhu dokáže čtenář domyslet celý svět kolem příběhu. Nejsem moc na popisný styl, já jen vyprávím.
Jestli to není tím, že autorka má trochu jinou morálku než její hrdinka Bianka a proto její činy hned odsoudila a tudíž čtenář musel hned od začátku příběhu pohlížet na Bianku stejnýma očima jako autorka.
nelíbí se mi pojem "temné choutky". je to hrdinku odsuzující a čtenáře manipulující :-)))
ale jinak tiposh.
ShadowDancer
01. 02. 2003
katugiro: Ty chceš tvrdit, že tohle nemá žádný děj. Jsi asi moc rozmazlený, já Vám odmítám servírovat každý detail na stříbrném tácu. Příběh jsem převyprávěla a zbytek je na čtenáři. Kolikrát Ti mám opakovat, když se Ti má dílka nelíbí, tak je nečti. Asi jsi masochista.
cosi tam cejtím, ale není to nic co by mě zaujalo. Působí to na mě jako prvoplánovitá snaha zaujmout brutalitou. Kde je nějaký for. Potrhlice, nemusíš nikomu nic servírovat o to nejde, ale měl by být nějaký důvod proč zrovna tohle píšeš a proč si to má někdo přečíst. Prosté převyprávění příběhu? v tom případě pryč s literaturou, stačí nám noviny.
Potrhlice: proč bych něco takového měl chtít tvrdit? Nehledej v mých kritikách to, co tam není, nebo si nalezené nech pro sebe. Převyprávět příběh neznamená napsat povídku. To, že je děj mimořádně neobvyklý (i když i proti tomu by mnozí měli námitky), ji neospravedlňuje. Pokud Ti jde o to, aby Tvá dílka četli jen Ti, kterým se líbí, napiš to alespoň do prologu. :)
Stanislav: mírný literární masochismus je významnou složkou kontemplace děl obecně... Stejně jako bývá mírný literární sadismus významnou složkou tvorby.. :)
na písmáku se občas bez masochismu neobejde :) za dočtení některých děl by se měly udělovat metály :))
Tak to je asi tak hnusný, jako od autora Sonora, můžete si jít podat ruce. Sračka.
ShadowDancer
28. 01. 2003
Promiňte pánové, tuhle svou povídku taky nemám nějak zvlášť v oblibě, ale napsáno to být muselo. Neškodí se naučit občas číst vzkazy mezi řádky.
spokojeně odešla? a kam když byla doma? :))) je to nuda. možná to napsáno být muselo, ale publikováno jistě nikoliv...
Kam odešla? Odešla z pokoje pryč. Asi šla do kuchyně, aby si uvařila kafe a zakouřila si a při této siestě si plně vychutnala svůj zvrhlý čin. Poté vzala mrtvou holčičku, strčila do igelitového pytle a odnesla na smetiště a tím to pro ní vše skončilo. Tak to bylo a jestli to mělo být publikováno? Své pravé čtenáře si určitě najde i tato povídka.
a povídka je kde? Publikovat text o ničem má možná význam pro Tebe, ale co čtenáři? ...