Pokřik

Jde "Mopaslík" běží, běží, Šmak svůj poklad zatím střeží.

Za námi jsou zlobříci, hyjé, naši poníci.

Ještě malá chvilinka, uvítá nás Roklinka.

A za ní jsou Mlžné hory, a v nich skřeti, zlé potvory.

Jenže my je vypečem, protože jim utečem.

Vrrrci též nám nevadí, Gandalf, ten je vyhladí.

Odletíme na Skalbal, a potom zas dál, dál, dál...

U Medděda hostina, neb nás čeká pustina.

Temný hvozd je jméno její, všichni už se strachy chvějí.

Bombur spadl do vody, kde jsou ty dny pohody.

Pabouci nás chytli a my byli v pytli.

Jenže byli zvrhlí, a tak jsme jim zdrhli.

Pak nás zajal lesní lid a nechal nás uvěznit.

Odevzdáni osudu nalezli jsme do sudů.

V Esgarothu na vodě žili jsme si v pohodě.

Po návštěvě města zas nás čeká cesta.

Osamělá hora z dáli již nás volá.

Kdepak jsou ty dveře, sakra, vždyť tu po nich každý pátrá.

Už jsme měli všeho dost, když tu... Zaťukal drozd!

Tu jsme dveře objevili a posléze otevřeli.

Jenže tu byl malý háček, v hoře sídlil velký dráček.

Stále tu byl velký hák, v hoře sídlil strašný Šmak.

Než odletěl za dnů pár, plameny nás častoval.

V Esgarothu Bardík střílí, Šmak nad městem velmi kvílí.

Když potom drak ležel, každý k hoře běžel.

Každý chtěl ten poklad mít, trpaslíky oloupit.

Thorin jim ho nechtěl dát, musel o něj bojovat.

Přišli také skřeti, bylo jich jak smetí.

Nakonec jsme zvítězili, o poklad se rozdělili.

Hej, hej, hej, na Špagát!