Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Buřič

29. 04. 2000

865

Autor

UPA_Silmaril

Buřič Kdopak se na mne mračí, z té nekonečné výše, snad že mě kázeň tlačí, jak pes na liščí skrýše. Můj milovaný bonton? má pouta prokletá, já nepatrný proton, já nicka zasutá. Hej ty nahoře, hle, tu jsem, ve své pokoře, kdo je čím snem? Jsem rozkošný vztekem, když chrlím nadávky, strach snoubí se s věkem, zvítězí dobro – pohádky. Spěchejte se mnou hodovat, neboť se sklízí stůl, spěchejte zpívat, tancovat, na konci čeká hůl! Spěchejte se mnou mocně pít, neboť už nikdo nedolévá, spěchejte s vervou z duše klít, šťastný – ten chmurám nepodléhá!