Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

On

03. 02. 2003
1
0
947
Autor
NIKITTTA

dokázali sedět a neříct ani hlásky

nahlíželi si do očí

byli asi plní lásky

říkal - nikdy neskončí

 

prožili spoustu krásných chvil

než ozval se krutý hlas

do tváře jí slzy vlil

zář - bledá, mrtvý - jas

 

víckrát ho nespatří

někdo zfoukl jeho svíčku

kouř již nezvětří

 

roní slzy v pokojíčku

 

slýchává jeho hlas, roky

přemýšlí také o smrti

musí žít, on chtěl taky

je silná

jde se bíti

 

 

 

 


nikitina
22. 02. 2004
Dát tip
vím, to bolí, když někdo takhle odejde TIP!

Sdílení
Nahoru