Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKočičí zpověď...
Autor
Jeanne
Možná si někdo řekne, že to, co píši je nadsázka..opak je pravdou, ještě nikdy jsem nepsala tak celým srdcem jako dnes.Často se ocitáme před otázkou, zda ukončit utrpení zvířecího miláčka či čekat na zázrak... A oči mého kocourka Tlapky řekly tuhle zpoveď.. Jaká je správná cesta, kdy je ten okamžik, kdy si člověk řekne, že už je ta chvíle, kdy nastane ten správný čas, kdy se musíme se zvířátkem rozloučit..Pořád si člověk říká, ještě ne, ještě chvíli..Co je správné?
Proč pláčeš víc než jindy…
Vždyť mě ten pán v bílém plášti taky moc nevoní…
Ale už nemám strach, vždycky to trošku píchne a
potom ta bolest v celém mém kočičím tělíčku pomine,
Alespoň na chvíli.
Pak mi dáváš pod čumáček dobroty,
které jsem dostával jen za odměnu.
Nevím, proč, ale nechutnají mi…
A taky nevím. co je to leukémie...
Dá se to chytit do tlapek?
Vím, že stále spím .
Nemohu ti ani zapříst svou oblíbenou kočičí píseň.
V krčku to bolí a hlas neposlouchá,
tvé slzy mi snad propálí do kožíšku díru.
Říkáš, že nikdo nemá právo mě odvézt na popravu.
Co je to poprava?
A ty zase pláčeš…
Vysvětli mi, proč mě nožičky neposlouchají, mlíčko nechutná
a celé tělíčko tak bolí..
Tak už přestaň plakat a pomoz mi..
Na kočičí spravedlnosti ti to bude připočteno k dobru.