Každej to vidí jinak...

"Jůů, tatí, ten starej žere banán a zelí dohromadýý!To je ale prasééé!"

"Neřiká se žere, ale jí a sme u šimpanzů a ne v chlívě.",muž ve středních letech vytáhl kapesník a pomalu otřel pot z čela, "Nechceš už jít?Sme tady přes půl hodiny..ještě sme neviděli žirafy..ani slony."

"Týý jo,a teď i mrkev!!"

Muž povzdechl.Přece jenom měli jít do kina.Kdyby tu aspoň nebylo takový vedro.Zběžně shlédl, jak jsou na tom opice.Panebože,to tak chybělo-jak tomu klukovi vysvětlím,co támhlety dva dělaj?!Hlavou mu proběhlo cosi o motýlech a kytkách.Pak se rozhodl, že mu radši nebude motat hlavu, když si plete vepře se šimpanzem.

"Proč se perou, tatí, řekni proč?!"

"Asi se nuděj.",oddechl si muž, "taky by ses nudil, kdybys byl celej den v kleci." Ale ne takhle, řekl si už pro sebe.

"Ale to je holka, šimpanzí holka-holku bych nikdy nebil! I když šimpanzici asi joo..kdyby mi chtěla dát pusu,třeba..."

Po kom má tyhle nápady,honilo se otci hlavou.Chytl kluka za ruku:"Tak poď, nebo se budou chtít prát i s náma."

"Ještě rozloučit!!", vzpomělo si dítě u východu.Rychle doběhlo zpátky a s nábožnou úctou položilo ruku na sklo výběhu.Ozvala se rána a směrem k němu se blížilo opičí mládě.Když položilo z druhé strany svoje dlouhé prstíky na sklo, začali se zvedat i ostatní.Všichni přidávali své podivné pracičky a loučili se.

Co to má bejt, pomyslel si otec a pak vyšli ze dveří...

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

To je den, samý zelí, to aby se z toho jeden podělal..helemese BANÁN!Mladý řádí a lidi nikde...Opičí stařešina rychle žvýkal poslední banán.Nechtěl o něj přijít jako včera-mlaďáci mu vzali všechny banány a jediný co zbylo byly mrkve.Život plesnivej...A mrkve taky.Opice už namaj ten strach, co z něj mívali...

Snad měl jít přece jenom do zahrady.

Nejmladší ze šimpanzů si k němu přisedl.Ten jediný ho ještě poslouchal-měl v očích spoustu otázek a někdy mu nosil i pěkný kousky ovoce.

"Dědooo?", začal váhavě.

"Hmmm...", bylo mu odpovědí.

"Proč tak čumí..oni??", ukazoval na mrňouse v barevné čepici a upoceného dlouhána.

"Jsou hloupí,podrasa", začal starý,"vlastně nic jinýho neumí.Chodí se na nás jednou za čas podívat, jak si žije tá, no tá, inteligence..potom spí..dlouho spí.Ty chytřejší nám obstarávají potravu."

"A pak??"

"Potom, éé, řek bych, že spí..určitě,spí."Starý dokončil monolog.Mrňous s dlouhánem byly pryč.Stejně tu vydrželi až překvapivě dlouho-zřejmě teď budou dlouho spát.

K oknu  najednou přiběhla barevná čepice a s očekáváním položila ruku na sklo.

"Hej, vopičáci!", křikl mladý šimpanz,"poďte se s nim rozloučit,má s náma na dlouho utrum.."

Ostatní, i když netušili, naskákali ke sklu a dávali pracky jednu vedle druhé.

"Mno tohle..", říkal si starý, "přece jenom tu mám nějakou tu, ehm, autoritu."

Zamřížovaná dvířka se začala pomalu zvedat.

"Huráá do zahradýýý!!", řvali opice...