Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mlčky sedíme

18. 02. 2003
2
0
589
Autor
medvidek_pu

10/97

Sedíme, mlčíme,
okolo našich hlav
slova poletují
a svrbí nás jazyk,
ale nemluvíme

 

Sedíme u stolu,
je pěkný, dubový
tady jsme říkali,
jak se rádi máme
teď padáme dolů

 

Sedíme, čekáme,
až nám to odzvoní
potichu polykám
jedovatou slinu
Ty si koušeš nehty

 

Sedíme, dýcháme,
a polibek letmý,
cos poslala do tmy,
byl už zapomenut
a já se nebavím

 

Sedíme, sedíme,
na svých teplých místech
venku fouká vítr
nám je všechno jedno
a už se nechceme


Watukina
20. 02. 2003
Dát tip
Mám z tvé básně nedočkavý pocit temna,v němž se něco musí stát,něco,co přetne odcizenost a prázdnotu,ale nestane se - tak jako vždy v životě.

Poetist
20. 02. 2003
Dát tip
Větší než malé množství slov o menším naž velkém množství napětí. Chtělo by to zvýšit buďto koncentraci myšlenek nebo kvalitních veršů na centimetr čtvereční. Nebo zkrátit.

gASK
19. 02. 2003
Dát tip
...brrr...vtíravé, to je to slovo.... ..připomíná mi to mé nedávné prožitky:(..asi jsem jeden z těch "mnohích".. *t

Radost
19. 02. 2003
Dát tip
ta trochu nastrojená kadence tomu brání v rozletu... pořád jen sedíme, bez pointy, stůl je "pěkný, dubový" - není to ani dost nudné, aby to byl záměr, ale ani dost záměrné, aby to nebyla nuda... ale má to zážitek lhostejna...:-))

Martinka
18. 02. 2003
Dát tip
:-) akosi sa mi to vtiera pod kožu...myslím že sa tu mnohí nájdu *t

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru