srpen

opět písnička.Mám ji docela rád, ale hlavně to o čem se v ní zpívá.Pro snadnější představu je to asi něco jako šanzon-pooommmaaalllýý

Dozrává v polích obilí, zlátne den v úvratích srpen sám svým vínem opilý přespává v trávě u trati v zahradách ptáci sbírají rubíny zvadlých rybízů duchny oblaků obzor stírají, je daleká země prostých snů svítání je všude stejný vždyť já vím a všude stejně Slunce zapadá, já vím v klínech delt vždy končí voda z horských pramenů já vím , stejně šeptá vítr v obilí ,já vím Je léto lét dávno sklizených, do mašin zapřahám vagony roků jak sladký svět - slunce a dívčí smích ,je má rodná zem velká pár kroků nad vodou visí stíny rybářů je tichý les mlžných rán než vypadá stromům listí ze snářů, do kapes hořkou hlínu z polí posbírám Svítání.... .... já vím můžeš jít kam tě nohy ponesou , přetnout mříž stovek obzorů můžeš spát pod jižní oblohou, padat do trávy a hledět nahoru máš však cejch někde blízko u srdce, znamení co obrátí střelky kompasů zpátky na tvou zem, nevěřím, že se nevrátíš

---