ROZHODNUTÍ.

Obloha byla poseta hvězdami. Skoro nikdo však z těch, co se nacházejí v obrovských podzemních bunkrech,  to nemá čas vnímat. Povrch se na mnohých místech pomalu začíná otevírat. Poté se z nitra vynořují konce raket. Netrvá to dlouho a míří k hvězdné obloze, aniž by někdo z těch, co je obsluhují měl tušení, že tam někde v dálce se sešlo u podlouhlého stolu pět bytostí nikterak si podobných…

   Bytost A: „Zahajuji mimořádné jednání zástupců Mezigalaktické Aliance kvůli nebezpečnému vývoji na planetě číslo 3222231.“

Bytost B: „Rozhodně jsem pro společný zásah, aby se předešlo zničení civilizace na planetě 3222231.“

Bytost A: „Podle nejčerstvějšího hlášení chtějí za zhruba necelých pět hodin některé země sdružené v paktu odpálit nekonvenční rakety na země sdružené v jiném paktu. Podle sondy vyslané do budoucnosti to povede ke skoro vyhlazovací válce.“

Bytost C: „Já jsem proti zásahu. Je to vnitřní záležitost té civilizace. Jakým právem bychom měli ovlivňovat vývoj a budoucnost té civilizace. V tomhle vesmíru i v jiných vesmírech takových případů už bylo a bude.“

Bytost B: „Rozhodně nesouhlasím. Pokud je šance zachránit nějakou civilizaci, tak bychom tu šanci měli využít.“
Bytost D: „Naše výzkumné týmy velmi dlouho na té planetě působí. Minulost té civilizace je jen ve válkách, z nichž dvě proběhly v celoplanetárním měřítku. Má smysl zkoušet zachraňovat civilizaci, která je plná válek, násilí a negativní energie, jež se šíří planetou, jako zhoubná epidemie?“

Bytost C: „Já plně souhlasím. Něco jiného by bylo, kdyby hrozilo přímé či nepřímé nebezpečí sousedním civilizacím. Opravdu nevidím smysl v zachraňování civilizace, která se těžko změní a vše dělá ať už vědomě či nevědomě ke své zkáze.“

Bytost E: „Položme si jinou otázku. Když už jsem takovou dobu přítomni na té planetě, tak proč jsme nechali dojít věci až do takového extrému? Nemáme svůj díl viny na tom také my?“

Bytost C: „ To bychom museli jednat jako naši dávní předci. Těm tehdejší civilizace ležela u nohou a její vývoj byl v jejich rukách.“

Bytost E: „A my víme, že tenkrát to naši předci zrovna moc dobře nedělali.“

Bytost B: „Nazval bych současné problémy té civilizace výsledkem dědičných nemocí, které se táhnou od vzniku civilizace. Jejich vznik mají na svědomí naší předci. I mnohé jiné civilizace včetně těch našich sdružených v Mezigalaktické Alianci mají za sebou vývoj a v pradávné minulosti také byla období, kdy to nebylo ideální. Myslím, že jen dívat se,  jak se civilizace na nějaké planetě řítí vlastním přičiněným do záhuby,  je nehumánní.“

Pak zavládlo delší ticho.

Bytost A: „Protože není příliš moc času,  navrhuji hlasovat. Návrh zní. Zabránit vypuknutí nekonvenční válce na planetě 3222231.“

Hlasování proběhlo.

Bytost A: „Děkuji. Dva hlasy jsou pro. Dva se zdržely. To znamená, že všechny speciální týmy na planetě 3222231 musejí okamžitě přikročit k realizaci úkolů na zabránění válce…“

   Nad krajinou vyšlo slunce. Nikde ze země nemířila k modravé obloze, na které kroužilo několik ptáků, žádná raketa. Pro jednu část civilizace nastalo běžné ráno,  pro druhou čas večera.