Písmák

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lítost

10. 05. 2000
3
0
1371
Autor
Aldaron

dalsi z nich

Něžný dotek sametu a pár rychlých tahů břitvou po srdci. Ne příliš hluboko na to, aby mohly slzy zkropit vyprahlá ústa. A něžná únava tak měkký je sen jen navždy a na malou chvíli spočinout v jeho obětí. Stát v tichu bílých melodií hledět vzhůru, neboť naše dlaně sevřené v pěst kaluže krve. Prázdné oči mrtvých zrcadel a vztyčené ruce lemující cestu do pekel. Ach poslouchej, řekni mému vánku, že se písek přesypal. Proč je můj křik němý hledím skrze své dlaně prázdné. Nelze odejít nelze spát a nelze snít všude je prázdnota či snad jen slepota vyplňuje širý svět.
Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených
Sarken
18. 05. 2000
Dát tip
tolik nenásilně vyjádřené bolesti mi bere dech, nezbývá mi než tipovat, bude líp, uvidíš
Prokletí
11. 05. 2000
Dát tip
ale tahle je ze všech zatím nejlepší!!! tip! m.
Silvinka
10. 05. 2000
Dát tip
Aldarone, ono to nebude až také čierne. Možno je to len ľahostajnosť prestupujúca niektorými ľuďmi ako čierny otravujúci sopečný prach. I keď, sopečný prach často dáva život... Možno i z tej ľahostajnosti časom niečo vzíde.
witchbaby
10. 05. 2000
Dát tip
Ach poslouchej řekni svému vánku že písek zrníčko po zrníčku umírá a zas rodí se... Takže hlavu vzhůru, Aldarone.....:-)
Sdílení
Nahoru