ZTOHOHLERANCE?!

1./ Jsem zahleděný sám do sebe. 2./ Myslím si, že není potřeba číst literaturu a vůbec se vzdělávat. 3./ Nechci se zdokonalovat, dál na sobě pracovat. 4./ Raději házím kamenem. 5./ Jsem rád, že Písmák existuje. 6./ Jsem rád, že existují lidé, co píší. 7./ Jsem rád, že existují ještě čtenáři literatury. 8./ Mám se rád. 9./ Miluju se a množím se. ad1) do koho jiného bych měl být jinak zahleděný? Sám sebe vídávám procentuálně nejčastěji v průběhu celého dne. V zrcadle,v odrazu výkladních skříní,v mastným oku polífky, v pohledech kolemjdoucích roštěnek. ad2) znal jsem jednoho chlápka, co furt ležel v knihách, jednoho rána mu omarodila služka, a tak si musel sám dojít pro mlíko a hajzl papír, za rohem ho porazilo auto. Život mu zachránil chlápek, kterej neuměl vůbec číst a psát, stačilo mu k tomu jen vnuknutí, že je dobré pomoct. ad3) s dokonalostí přichází odloučení od reálu a vyřazení ze společnosti, samota a smrt. Raději budu nedokonalý, ale ne sám. ad4) Život se mnou hází ze strany na stranu, puberta se mnou házela o zem, občas si hodím hrbem, nu a tak něgdy i kamenem. ad5-7) Svou radost vyjadřuji skrytě a privátně, možná , že se i projevuje v bodu 8 a 9, kde se veřejně přiznávám k narcisismu, autoerotice a snaze trousit svý DNA gde se dá. Ale není to mnoho povyku pro nic?

---