Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevděčné tělo
Autor
Severkanova
ráda se procházím, ale tělo se po zimě vzpírá
Nevděčné tělo
Dnes jsem vzala na procházku svoje tělo.
To byste koukali jak ono radostí vyvádělo.
Chodidly brouzdalo v kalužích ze slz plačícího sněhu,
a přitom vítalo na lících nesmělou sluneční něhu.
Vlasy si česalo v březnovém vánku,
neodmítalo polibky vzduchu na každém spánku.
Svaly se budily po zimním lenošení,
nohy se těšily na denní procvičení.
Ruce se cítily svobodně bez rukavic.
A co se klubalo na svět? Kolínka bez nohavic!
I mysl jásala, kyslíkem se opíjela,
já na své tělo další míle jsem navíjela.
Pak zpité a bezvládné, špitlo: Chci zpátky.
Hravé, však únavné jsou předjarní hrátky!
Když pak s mou pomocí ze sebe jarní pot smylo,
Tělo mé do duchen až po uši se znovu ponořilo.
Já ptala se ho: přiznej se, že se ti venku moc zalíbilo.
Tělo mé zaúpělo: ach, kdyby to jaro jen tolik nebolelo!
March 15, 2003