Strom

tak sa pohni...a bež do lesa;)

rozežrána kůrovcem bych být nechtěla....

Tu odněkud znám...:-) Myslím, že to byla jedna z první básniček, co jsem od Tebe četla, že? Už tehdy mě zasáhl její smutek a nenechává mě chladnou ani teď... I já vím, jaké to je cítit se sama, uprostřed lidí, uprostřed plotu, sice obklopena dalšími kůly... Jen to neumím tak pěkně a trefně vyjádřit!:-)

Stojím tu jak shnilej kůl a v očích sůl mě pálí. jen taková okamžitá inspirace, se omlouvám. ale jinak to nejni špatný, tvoje dílo, nevím, zdas to myslel sarkasticky, nebo vážně, někdy to na mě působí tak, jindy tak, ale takovejdle pocit znám, to se stává.

nemá to valný smysl, takovýchhle pár veršů... :)

To není moc dobrej plot, když ten kůl stojí vedle něho, když by měl být jeho součástí...