Pan Osud

Strom bez listů, zem s trávou, kterou bych nazvala pofiderní.

I lidé bez duší... Ale ne! Není to tak.

Každý máme duši. Kolikrát bijící se v davu za světlo.

Nebo o světlo?

Lidé stěžují si na svůj osud. Ale cožpak nejsou právě oni

ti, kteří jsou schopni ho nějakým způsobem ovlivnit?

Myslím, že každého z nás potká poznání

a dá se říct i upozornění?...

Ale existuje ten pán vůbec?

Je to tak neurčité a relativní?

Kdo z nás ho viděl, mluvil s ním a klobouk

si před ním sundal?

A co když zrovna to sundání ovlivnil?

Ráno s námi snídá, pravidelně kouří cigaretu,

přečte si noviny nebo se s námi pomiluje?

Ach...ten osud