Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak
03. 04. 2003
3
0
1341
Autor
lovi
...tak jsem včera na ulici
potkala muže svých snů...
...TAK se mi rozbušilo srdce...
...tak jsem dělala jako by nic
a přešla na protější chodník...
no tak já jsem sklopila hlavu, ale na konci ulice ji zase zvedla a iluze odplynuly samy....díky:-)
nic ve zlým...tak bys vstala, oprášila kolena, možná nějakou tu slzu upustila...(možná víc, podle rozbitosti kolena a výšky pádu tvé iluze..) a pak ...zvedla hlavu a ...;)
člověče, mělas zakopnout a padnout mu do náruče...a hned bys poznala, jestli to opravdu byl ten pravý:))
aby nebyla pravděpodobnější varianta to, že bych si pěkně nabila čumák:-)))
Sael_Ebine
21. 06. 2003
Wow - hodně dobrý, až něco jako výsměch dnešní době :) Jasnej TIP + dávám mezi nejoblíbenější :)
To je v pořádku - jestli budeš psát tak jak píšeš, myslím, že si na ně zvykneš hodně rychle...:)
Jo, hovoříš mi z duše...:o)) Naštěstí jsem naposledy nezměnil směr :o)
tak to Ti blahopřeju a doufám, že to dopadlo dobře:-)) bez čelní srážky:-))
to zažívám obden :o)), ale na ten druhej chodník přecházej spíš voni, asi se mě bojej... ?