Němý pták promluvil

Němý pták promluvil, tvářil se všelijak. Perutě, kde jste? Ostny vám tupí zrak? V nádherné kajutě umírá němý pták. Zasáhli srdce, blbost a stesk. Bláhové ruce, bez tlesku tlesk. Zvuky jak z jara odchází s podzimem, z oblaku pára mazlí se s Rodinem. Francesca zamává, z oblaku setře prach, ptáka už zvedají, nesou ho na marách. “Kde jsi se vzala tu?”, v posledním dechu, chtěl říct ten němý pták, v záchvatu vzteku! “Pročpak mě nosejí? vždyť ještě žiji! V očích se rosejí háďátka zmijí.” Že nikdy nemluvil, v té chvíli popad dech. Rodina zastudil pramínek na zádech. “Já nejsem mrtví pták, jsem jenom němý!”, pozvedl plachý zrak, pad tváří k zemi.

---