tobě

můj drahý vážený a milý pane

(má lásko?)

ach ať se stane co se stane

já nevím a nemůžu dál

co by jen král za to dal

mít lásku a naději

tu však já zahazuji v dál

a vám tu zhrzená k nohám padám

ach pane,

vaše láska je mi vším

milovat vás však

nemohu

a neumím

milovat  vás

to by bylo jako hrát si na divadlo

o světě

a dávat vám falešnou naději

milovat vás

jako když smutně hrajete

a srdce je topeno v beznaději

to nebyla by láska

ta neměla by žár

a konec?

jen zlostí by nabyla

a v duši smutek, zmatek, žal

já, pane,

- s odpuštěním -

vám vaše srdce vrátit chtěla

byť nehodná ho

přec` vlastnit jsem ho směla

tady je, pane,

já vracím vám váš dar

ať stane se co se neodstane

umírám

....

a svůj šátek odhazuji v dál

(vaše láska)