Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Holokaust II.

13. 04. 2003
0
0
1598

 

Za nocí, kdy zmlknou hrdla ptačí, zvony zazní ve věži kostela a mráz probarví každý jejich zvuk.

Nepochopitelné děje, činy a řeči, vnuknutí do mysli zrádných myšlenek.

Zasadíš růži, trny vykvetou v plné kráse.

Co duši Země podobá se ?

Vítr rozechvěl ti rty, jakoby v křečích chtěly zpívat.

Hlína se sype na tvůj obličej, pohřbívá život tvůj a ty na troskách strachu postavíš nový svět.

...

Vidím teď stáda krkavců kroužit nad koncentračními tábory našich duší.

Ta chvíle bude poslední, žnou do tmy plameny spaloven.

„ Na mě si nic nevezmete “ křičel jsem a smál se jejich žáru.

 

... popel v zápětí rozfoukal vítr mizející v kouři.


Amanda
22. 01. 2005
Dát tip
Dobre atmosfericke...ta ruze je tam trochu predvidatelna ale to neni vytka... mozna ta posledni veta je tam trosku na vic...

Sdílení
Nahoru