Psí sádlo

Není to snad pravdivý? Koho by napadlo něco podobnýho?

Před nedávnem jsem po delším čase potkal televizi. Zrovna tam byla reportáž o tom, že v nějakém městě (snad se jednalo o Brno) se na trhu prodává psí sádlo. Bylo to pojato negativně, samozřejmě. Také tam byla nějaká pejskařka se svým miláčkem a naříkala co je to za týrání zvířat a že by měli toho člověka zavřít a kde že jsou ochránci zvířat. Po procházce, okořeněné slávou a adrenalinem šla domů a určitě si ke svačině namazala krajíc chleba sádlem, prasečím. Nebo si dala k večeři vepřové s knedlíkem a se zelím, či snad pečené kuře? O.K., v pořádku, prasata, krávy, slepice, kuřata a ryby, to se jíst může, to nevodíme desetkrát denně na procházky parkem. Vezměme si průměrné prase, které nám po kouscích prodají v obchodě. V životě nevidělo sluníčko, neochutnalo svěží vítr, hebký déšť, ani trávu. Znalo jen miniaturní kobky – v jedné se narodilo, v další žilo a v jiné, zemřelo. Pak poznalo jiná prasata, smrad, pachuť těch chemických krmiv, kterým ho celý život krmili. Ještě něco? Světlo zářivek. Narodilo se jen proto, aby zemřelo, aby si nějaká pochybná rodinka dala steak, nebo pečeni. Vždyť jsme ho zabili dřív, než se narodilo! Vytáhli jsme ho z lesa, nacpali do mini-kóje, zmutovali, nakrmili chemií, vykastrovali a nakonec sežrali. Myslíte, že se mu to líbí, myslíte, že by nechtělo pobíhat po lese a rýt v zemi žaludy? Měnilo by? A nyní si vezměme průměrného psa – bydlí s rodinou, ta se o něj stará, dává mu jíst (většinou) kvalitní a chutnou (?) stravu, hraje si s ním, je to další člen rodiny – mají ho rádi. Pejsek si v životě zažije něco dobrého, něco špatného – jako člověk. Může si běhat, hrát si s jinými psy, lidmi, nebo s čímkoli, co mu někdo nesebere. Ano, občas dostane nařezáno, když si hraje s něčím nevhodným, co mu někdo nestačil dost brzo vzít, nebo mu šlápnou na packu. Dobré i zlé, většinou je víc toho dobrého, to je jedno, zde jde o ten poměr. Nyní bychom mohli srovnat obě zvířata. Prase zná jen stát v kóji smrti a čekat na smrt a čekání na smrt je špatné, nebo ne? Pes zná a zažil věci dobré i špatné. Čí život je lepší? Říká se – psí život, psí počasí… On to přece nemá zase tak hrozné. Vždyť i psa, který byl celý život jen uvázaný u boudy, je nám líto, ale přec je na tom lépe, než prase, které nezná slunce, mraky, ani svojí misku. Každý vepř by pravděpodobně měnil s kterýmkoliv psem, který by se naskytl. Psí veselost, prasečí smutek. Dva stejně dlouhé životy – jeden psí, dru-hý vepřový. Který je lepší, který by jste si vybrali, kdyby jste museli? Psí, proto zastávám názor, že zabít psa pro jídlo není takový přečin, jako zabít pro to samé prase. Pes má lepší život, prase horší. Že by milosrdnost pro čuníka? Ale, ale, to je velmi primitivní výmluva. Psí život je plnější, ve své smrti si může vzpomenout na děti, sluníčko, radost, či na jinou z tisíce krásných věcí, které zná. Prase si může maximálně pogratulovat, že je to už za ním. Ale pro člověka je pejsek miláček, chlupatá věcička, která pobíhá po zahradě, či obýváku, štěká a vrtí ocasem. Naproti tomu prase je koule špíny, válející se ve vlastních výkalech a smradu. Mimochodem, víte o tom, že vepřová tkáň se používá při operacích lidí? Voperuje se takzvaný štěp, na kterém může narůst normální lidský orgán. Prase je totiž fyzicky člověku mnohem blíž, než opice, natožpak pes. Ovšem za místa obou těchto zvířat může člověk. Vlka vytáhl z lesů a dal si ho do obýváku, zatímco prase šupajdilo do chlévu a následně do velko-výkrmny. Člověk, já i ty, může za to, že prase je špinavé a pes roztomilý, nebo užitečný. Prase se stalo nadáv-kou, ovšem, kdyby šlo o zdraví – šup, prasátko, dej mi kousek masa, potřebuju ho – už to není špína, ale zdraví, či život. Měl jsem krásnou, přesto odpornou vizi: Před spoustou let bylo vše naopak – člověk zjistil, že pes má chutné maso a prase ohlídá dům a bude si hrát s dětmi. Vše je opačně, v komerční televizi jde reportáž o tom, že se v Brně prodává prasečí sádlo. V parku je záběr na hezkou dívku s čuníkem na špagátku, kterak nadává jaké je to týrání ubohých prasátek a potom jde domů a k večeři si dá psa na česneku. To je ale nechutné, řeknete si, ale zamyslete se nad tím. Zamyslete se nad tímto článkem, nad jeho myšlenkou: proč je špatné jíst prasata oproti psům. U psů je tu samozřejmě etika a podobné věci. Nechtěl jsem říct: „Žerte psi!“ Chtěl jsem jen, aby jste pochopili, že jíst prase je minimálně stejně špatné, jako jíst psa. Vy vidíte v jakémkoli masu jen to maso, ne to utrpení, kterým je pro-dchnuté, utrpení života, života pro smrt i utrpení smrti samotné. Proto Vás ještě jednou prosím – zamyslete se. P.S.: To v tý telce dávají stále takovýhle píčoviny?

---