***

Venku bylo nádherně, svítilo příjemné podzimní sluníčko, vál jemný vítr. Každý pohled z okna ho pohladil, ale i zamrazil. Jistě, byla to krása, ale zároveň ho neuvěřitelně rozčilovala. Nejradši by celý okolní svět zničil. Jenom by luskl prsty a všechno by se ve vteřině proměnilo v trosky. Úžasná představa moci. Děsivě krásná. Ukončilo by to ten nesnesitelný dětský smích, zpěv protivných ptáčků, štěkot psů a tisíce jiných dotěrných zvuků. Navždy by umlčel hloupé básníky a optimisty, kteří neustále vykřikují, jaká krása je tenhle svět.

Ale o ty mu ani tak nešlo. Vytřel by zrak všem těm namyšleným prezidentům a ředitelům obrovských korporací. Myslí si, že jsou bozi a nikdo na ně nemůže. Ale on by je všechny vmžiku spálil na uhel. Pak by se mohl celé dny jenom procházet kolem rozvalin parlamentů, paláců, mrakodrapů a továren a smát se. Chodil by a vysmíval by se jejich hlouposti a nabubřelosti.

Jistě, všechno to zničit by bylo neuvěřitelně zábavné. Zároveň si ale uvědomoval, že by to byla chyba. Takhle se pobaví mnohem víc. Radši je nechá postupně se vyvraždit mezi sebou, je to jen otázka času. A pro jistotu jim občas trošku vypomůže, i když oni se na záhubě své rasy podílí docela rádi.

Ano, ano, je tu určitá skupina lidí, kteří se snaží, aby to tak nebylo. Docela dost se jich i modlí. Ale co on s tím? Je krutý, to rozhodně. Ale nikdo nikdy neřekl, že Bůh není krutý.

Deník Blesk 11.října 2002:

V panické hrůze žijí lidé v okolí Washingtonu. Neznámý ostřelovač opět zaútočil. Ve středu večer byl zastřelen u benzínové pumpy v Manassasu muž, který právě čerpal benzín do nádrže svého auta. Stalo se tak krátce poté, co policie objevila nábojnici a tarokovou kartou znázorňující smrt se vzkazem >> Drahý policisto, jsem Bůh <<. Policie v Montgomery mezitím zadržela jednoho podezřelého…