Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMá zpověď
Byl jsem zrozen poslem nejhlubší lásky
Když běžela ze schodů toho renesančního domu
její oblé prsy tak baladicky se houpaly a točily
a já věděl, že tu ženu dnes v noci nenechám samu
a beze slov, bez přemlouvání ona půjde stát se mou.
Už setmělou ulicí ji vedu, ona visí na rtech mých
věděla hned, že chce svůj lačný klín mi dát
a neváhala ni chvíli, jala se v bytě mém svlékat.
Ta bělost hebké kůže, ty naběhlé tváře lásky
v jejím rozkroku se zurčícím vodopádem,
ta dmoucí se ňadra s jahodami návdavkem
já ukazuju svou tyčící se zbraň do jejího toužebného stenu
rukama ji ponejprve hnětu k obrazu svému jakoby
tu už ji probodám a stále už jen dál a dál.
Ona poznala tu noc opravdovou lásku
a můj klín jen chtěla za to laskat do rána.