O údělu hvězd

Lidé si myslí, že hvězdy jsou jen pouhými zářícími body na tmavé obloze. Snaží se zjistit,odkud se

vzaly,jak vznikly apod. Ale nikoho nezajímá, proč hvězdy jsou, proč v noci svítí. Nevědí, že hvězdy mají svá

trápení, radosti, strasti, že mají své osudy.Ptají se PROČ, JAK, KDY, ale nehledají v nich tajemství a romantiku

jasných nocí.

                V noci, když měsíc rozežene své stádečko hvězdiček po celém, celičkém nebi, když všechno utichne a

jen tu a tam zafouká lehký vánek, začínají hvězdy žít. Každá tahle lampička pečuje o svého člověka. Zná jej, zná

všechny koutky jeho duše, každý jeho problém.

                Ve dne,kdy chodíme do školy nebo do práce, hvězdy spí. Jako sny se jim zdají naše osudy, chyby,

výhry i naše okamžiky štěstí. V noci hlídají náš klidný spánek a sny. Pohladí nás po víčkách paprskem a my

upadneme do růžové říše snů.

                Všichni máme svou hvězdu. Svého strážného anděla, který nás chrání a přeje nám jen to nejlepší.

Nevěříte ? Tak se někdy podívejte večer na oblohu a třeba ji najdete. Malou roztomilou tečku v pustopusté tmě.

Všichni máme svou hvězdu. Svou naději. Ale je jen na nás, jestli v ni věříme. Každý, kdo opravdu chce a věří,