ÚLET

TATO POVÍDKA NEPŘÍMO NAVAZUJE NA TŘÍDILNOU POVÍDKU: NA ÚTĚKU. FRANCIE ČERVEN 1940.ČÁST PRVNÍ.

Mlha pozvolna začala stoupat a hangáry i letadla se začaly z ní vynořovat. Dvě postavy vše sledovaly přikrčené na okraji nevelkého lesa,  u něhož začínala letištní plocha.

René Lensky přehlédl letištní plochu. V chuchvalcích mlhy se objevila pomalu jdoucí postava vojáka, který měl přes rameno pušku.

„Až přejde, tak doběhneme k tomu hangáru, co je před námi,“ řekl vedle něho ležící Louis Marche, který byl také letcem, s nímž se poznal v nemocnici. Oba se hned po kapitulaci Francie rozhodli uletět letadlem na německou armádou neobsazený jih země.

„Počkáme, až trochu zajde do mlhy,“mínil René.

„Hlavně, aby se nevynořil nějakej druhej strážnej,“ řekl Louis.

Zadívali se na pomalu jdoucího vojáka. Ten se náhle zastavil. Oběma zatrnulo a přitisknutí k zemi přes keře spatřili, jak voják se rozhlíží do stran. Pak si to namířil směrem k nim.

Louis uchopil do ruky ležící kámen. René zase uchopil do ruky velký klacek. Voják se přibližoval. V chůzi si začal povolovat opasek. Hned jim došlo, že si jde odskočit. Jak však daleko půjde? Oba se vleže přemístili za nejbližší kmen stromu.

  Němec došel ke keřům a zastavil se. Bylo slyšet, jak vykonává svou potřebu. Už to vypadalo, že jejich přítomnost nezjistí, když se ozvalo kýchnutí, kterému Louis v ten okamžik nedokázal zabránit. Voják, který si zrovna zapnul kalhoty, upřel zrak před sebe. René ve zlomku vteřiny stačil odtrhnout zrak od Louise a uviděl, jak Němec strhává pravou rukou z ramene pušku.

  Vzduchem se vzápětí mihl letící kámen. Ten zasáhl vojáka do hrudi, načež ten ztratil rovnováhu a  padl pozadu na zem. René ve stejný okamžik vyskočil, dvěma dlouhými skoky se ocitl u ležícího vojáka a pravou nohou mu vykopl z rukou pušku. Pak ho zasáhl dvěma údery pěstí do obličeje. Třetím úderem ho definitivně omráčil.

„Má dost,“ konstatoval poté.

„Ještě, že nestačil vystřelit. Zatáhneme ho sem do křoví,“ mínil Louis.

Hned nato bezvládné tělo vojáka dotáhli do houštin. K jejich štěstí se neobjevil žádný další hlídkující Němec.

„A teď rychle, než se probere!“ řekl Louis a oba se rozeběhli na letištní plochu. Nad ní se vznášely už jen cáry mlhy. Spatřili v dálce dva zatím nic netušící německé vojáky. Přitisknutí ke stěně hangáru a skrytí za vozidlem přehlédli zaparkovaná francouzská jednomotorová a dvoumotorová letadla.

„V těch bombardérech je palivo. Včera ho tam tankovali,“ pronesl Louis.

„Pozor,  blíží se k nám jeden skopčák,“ vyhrkl René, který přes kapotu vozidla uviděl jdoucího vojáka.

„K těm letadlům to nestihneme. Vlezeme pod auto,“ rozhodl Louis.

 Okamžitě vlezli pod vozidlo a zalehli přikrčeně mezi přední kola vozidla. René svíral v rukách pušku a díval se směrem k okraji letiště. Za chvíli uviděl pomalu kráčejícího vojáka. Ten poté minul místo, kde ležel v křovinách omráčený Němec. Že neviděl nikde svého hlídkujícího kamaráda,  ho zneklidnilo a rozhlížel se všemi směry. Pak něco křikl na o něco dále hlídkujícího vojáka. Ten jen pokrčil rameny. O chvíli později se ozvalo volání z místa, kde se nacházel omráčený Němec.

„On se probral!“ řekl René.

„Musíme to risknout! Poběž!“přikázal Louis.

Louis hned po čtyřech vylezl a rozeběhl se k letadlům. René ho následoval a zpoza boku auta spatřil, jak ke kraji lesa běží německý voják. Další voják se rozeběhl po letištní ploše.

„Halt!“ vykřikl okamžitě na ně jeden z  Němců. Pak třeskl výstřel. Kulka prolétla vzduchem kolem Reného.  On poté přikrčeně běžel, jak jen nejrychleji dovedl. Opět se ozval výstřel, ale tentokráte od okraje lesa. Kulka zasvištěla v jeho těsné blízkosti. René se pootočil v běhu a dvakrát za sebe bez míření vystřelil. Přitom zahlédl od lesa běžícího vojáka, který na něho zalícoval pušku. Vrhl se prudce na zem a překulil se za ocasní plochu letadla. Skoro současně se ozvaly dva výstřely.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI

 

---