Svojí tvorbu na chvilku přeruším textem písně jedné novoromantické skupiny osmdesátých let.

 

 

Svět v mých očích 

 

 

                                                     

pojď se mnou na cestu

kolem světa,

nemusíš přece jenom

potichu sedět

Tak dovol své duši, aby se vznášela

a nechej mé tělo, aby promluvilo

Prohlédni si ten svět v mých očích

 

Vezmu Tě do nejvyšších hor

a do nehlubších moří,

nepotřebujeme žádnou mapu, věř mi

Tak dovol mému tělu hýbat se

a mým rukám laskat Tě

Prohlédni si ten svět v mých očích

 

Tohle není nic proti tomu,

Odjedeme lodí

na dlouhou cestu,

Tvé rty se dotknou mých

Všechny ostrovy v oceánu,

celá nebesa se pohybují

Zahleď se do světa v mých očích

 

Tohle všechno není nic proti tomu,

čeho se teď můžeš dotknout

Tohle všechno není nic proti tomu,

Prohlédni si ten svět v mých očích

---