Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Dvakrát v jednu řeku vstoupil,
napodruhé z lásky koupil,
drahotu a bezmocnost,
jak odebrati očím cnost?
Vždy kalí pohled v moři štěstí,
zadržujíc prudkost pěstí,
dlaň rozevře z nenadání,
pozdě již, jen slitování.
Slepotou nakazí cizí,
archu, zažehnutou vizí,
v předklonu pohaslo ticho,
zúžilo se času břicho.
Stěny sudu nasou známky,
boje s lůzou, avšak zámky,
nepostačí masce zlobě,
skrýval city, možná sobě.
Pramen slz utíká z kopce,
polykajíc jako ovce,
samotu až ze dna džbánu,
zajde za mrak, je po ránu.
Už nepatří do ráje s bouří,
kde cit nad světem oko mhouří,
knihu počal psát až v ráji,
skončil prozrazením, v máji.
Lítý boj sved s drakem v sudu,
vždyť hnízdo lásky bez osudu,
přebývalo v tajném koutě,
nadbýhajíc touhy notě.
Uzrál, ustál překvapení,
v lásce hledá vykoupení,
od bolesti z marnoty,
schová příběh za hroty.
Písmák